Aripert II.

Aripert II. či Aribert II. (680? - 712 Pavia) byl v letech 701 až 712 králem Langobardů, vévoda z Turína a syn krále Raginperta.[2] Byl posledním králem Langobardů z bavorské dynastie, který nosil železnou korunu Langobardů.[3]

Aripert II.
Tremisse di ariperto II con s. michele, ticinum-pavia 701-712, 04.jpg
NarozeníDesetiletí od 680
Úmrtíbřezen 712
Pavia
Příčina úmrtíutonutí
Povolánípanovník
RodičeRaginpert[1]
RodAgilolfingové
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

V roce 701 langobardského krále Liutperta sesadil Aripertův otec Raginpert, který si trůn nárokoval. Ani jeho vláda netrvala dlouho, protože téhož roku zemřel. Po smrti Raginperta si trůn nárokoval Aripert, ale Liutpertovi se s pomocí svých přívrženců podařilo trůn získat zpět. Aripert se tedy postavil do opozice a v bitvě u Ticina porazil Liutperta i jeho regenta Anspranda. Liutpert byl Aripertem zajat a v roce 702 uškrcen ve své lázni.[4] Ansprandovi se podařilo uniknout a opevnit se na ostrově Commacina na Comském jezeře a později uniknout do exilu bavorského vévody Theudeberta.[5] V roce 703 měl Aripert království již pevně pod svou kontrolou.

Paulus Diaconus se svých spisech Historia Langobardorum zmínil, že Aripert poté vládl nepřetržitě až do své smrti, i když jeho vláda byla problematická.[6] V roce 703 na ravennský exarchát zaútočil Faroald, vévoda ze Spoleta. Aripert účast na útoku odmítl, protože si chtěl zachovat dobré vztahy s papežem i Byzantskou říší, ale zároveň se snažil prosadit svou autoritu nad Spoletem i Beneventem. Daroval rozsáhlé pozemky v Kottických Alpách Svatému stolci, čímž získal přátelství s papežem Janem VI.[6][pozn. 1] I když toto spojenectví mu moc nepomohlo, protože se musel sám vypořádat s mnoha povstáními a mnoha slovinskými nájezdy do Benátek.

V roce 711 se s velkou armádou bavorského vévody Theudeberta z exilu vrátil Ansprand. Mnoho lidí z Benátek a východu se připojilo k vracejícímu se Ansprandovi a připojili se i nespokojení lidé z Pavie.[8] Aripert uprchl do svého hlavního sídla a když se Ansprandovi lidé vydali za ním, snažil se s královským pokladem, v noci uniknout do Galie. Během útěku se utopil se v řece Ticino.

Novým langobardským králem se stal Ansprand.

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Historik Thomas Hodgkin uvádí, že tato informace Paula Diacona je mylná, protože Aripertova pouť k papeži se nekonala v letech 701-705 za papežství Jana VI., ale v roce 709, kdy byl papežem Konstantin.[7]

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aripert II na anglické Wikipedii.

  1. Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. DEACON, Paul the. History of the Langobards. [s.l.]: Dalcassian Publishing Company Dostupné online. S. 417. (anglicky) 
  3. Transactions, American Philosophical Society (vol. 72, Part 4, 1982). [s.l.]: American Philosophical Society Dostupné online. ISBN 978-1-4223-7473-3. S. 11. (anglicky) 
  4. HARTMANN, Martina. Die Königin im frühen Mittelalter. [s.l.]: Kohlhammer Verlag Dostupné online. ISBN 978-3-17-023207-5. S. 51. (německy) 
  5. The Cambridge Medieval History volumes 1-5. [s.l.]: Plantagenet Publishing Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b PAULUS DIACONUS; FOULKE, William Dudley. History of the Langobards, Book 6.. University of Pennsylvania: [s.n.], 1907. Dostupné online. Kapitola XXVIII.. (anglicky) 
  7. HODGKIN, Thomas. Italy and Her Invaders: The Lombard kingdom, 600-744. [s.l.]: Jacobi Press 323 s. Dostupné online. S. 50. (anglicky) 
  8. PAULUS DIACONUS; FOULKE, William Dudley. History of the Langobards, Book 6.. University of Pennsylvania: [s.n.], 1907. Dostupné online. Kapitola XXXV.. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat

  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Aripert II. na Wikimedia Commons
  • PAULUS DIACONUS; FOULKE, William Dudley. History of the Langobards, Book 6.. University of Pennsylvania: [s.n.], 1907. Dostupné online. Kapitola XIX.. (anglicky) 
Předchůdce:
Liutpert
Langobardský král
702712
Nástupce:
Ansprand