Spoletské vévodství (italsky Ducato di Spoleto, latinsky Ducatus Spoletii) byl politický útvar ve střední Itálii náležející po část své historie ke Svaté říši římské.
Spoletské vévodství Ducatus Spolitanorum (la) Ducato di Spoleto (it)
znak
|
|
Geografie
Spoletské vévodství na mapě Itálie kolem roku 1000
|
|
|
|
Obyvatelstvo
|
|
|
|
|
Státní útvar
|
|
|
|
|
Státní útvary a území
|
Předcházející
|
Následující
|
|
Založil je langobardský vévoda Faroald I. kolem roku 570, kdy Langobardi dobyli Spoleto a jeho okolí. Roku 776 území získal Karel Veliký, přičlenil je k říši jako léno a vévodství dal do správy církve. Roku 842 byla obnovena nezávislost na duchovní moci a vévodství se stalo franckou markou řízenou markrabím. Poslednímu markrabímu odňal vládu roku 949 francký král Berengar II. Císař Jindřich IV. během bojů o investituru později opět jmenoval spoletské vévody. Císař Ota IV. daroval roku 1201 vévodství papežovi a roku 1213 bylo území začleněno do Papežského státu. Titul spoletských vévodů byl později ještě používán členy savojské dynastie.