Wikipedie

Antonín Matula

český spisovatel a literární teoretik

Antonín Matula (9. dubna 1885, Drnholec[1] – 23. ledna 1953, Praha[2]) byl moravský učitel, úředník ministerstva školství, spisovatel a literární teoretik, představitel ruralismu. Byl rovněž reprezentantem politického agrárnictví. Selství mu bylo ideálem a alternativou k modernímu světu.

Antonín Matula
Rodné jménoAntonín Cyrill Matula
Narození9. dubna 1885
Lubina (Kopřivnice)
Úmrtí23. ledna 1953 (ve věku 67 let)
Praha
Alma materUniverzita Palackého
Povoláníliterární kritik, spisovatel, učitel, osvětový pracovník, středoškolský učitel, kulturní pracovník, literární teoretik, prozaik a redaktor
ChoťMilada Matulová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Narodil se v rodině sedláka Josefa Matuly a Anešky rozené Prašívkové, v obci, která se po sloučení s obcí Větřkovice přejmenovala na Lubinu a která je dnes součástí města Kopřivnice. Měl čtyři sourozence: Sofii (1877), Josefa (1879), Františku (1881–1955) a Františka (1883).

Studoval v Olomouci na Univerzitě Palackého nejdříve teologickou fakultu, později přešel na fakultu filozofickou. Od roku 1910 byl středoškolským profesorem, nejprve v Zábřehu na Moravě, posléze v Jičíně. Od roku 1919 pracoval v lidovýchovném oddělení Ministerstva školství a národní osvěty. V roce 1923 byl jmenován vrchním odborových radou a přednostou Svobodného učení selského. Na ministerstvu zůstal i v době protektorátu.

Byl aktivním členem Agrární strany. Podílel se na její venkovské politice, k tomuto tématu sepsal i několik prací, zejm. České otázky a agrarismus a Výchova venkova k lidovládě. Byl redaktorem Občanské knihovny, členem Kola moravských spisovatelů (1920–1948) a členem Čsl. akademie zemědělské. Publicisticky působil v agrárnických tiskovinách Brázda a Česká osvěta.

Ruralismus byl nejen literárním směrem, který vyznával, ale byl i jeho významným teoretikem, v pracích jako Vesnické drama, Kořeny v moravské půdě, Filosofie venkova, Osvobození života, Hlasy země v evropských literaturách, Kruh věčnosti. Ruralistické ideje pak realizoval i ve vlastní tvorbě, v románech V začarovaném kruhu, Ohnivý vítr, Tělo, svět ďábla nebo Stráž.

Byl zakladatelem Svobodného učení selského, Osvětového ústředí pro venkov, pražské Vyšší lidové školy pro venkov a Osvětového kina v Praze.[3]

Dochovala se jeho korespondence s Josefem Knapem, Františkem Křelinou, Jiřím Mahenem nebo Aloisem Mrštíkem. Jeho ženou byla od roku 1914 spisovatelka Milada Matulová-Dvořáková.[1] V Praze XIX. Bubeneč bydlel na adrese Terronská 583.[3]

Dílo editovat

Spisy editovat

  • České otázky a agrarismus – Olomouc: Mladá Morava, 1912
  • Moravský venkov v české literatuře: Metoděj Jahn. Alois Mrštík – Přerov: vlastním nákladem, 1914?
  • Vesnické drama: studie z českého písemnictví – Jičín: v. n., 1916
  • Kořeny v moravské půdě – Praha: František Švejda, 1918
  • Výchova venkova k lidovládě: lidovýchovné stati – Praha: Zemské sdružení dorostu českého venkova, 1919
  • Z poroby k svobodě: předneseno zkráceně na valné hromadě venkovského dorostu v Přerově 21. května 1919
  • Osvěta venkova: programové úvahy – Praha: Ministerstvo zemědělství, 1920
  • Lidová výchova u nás – Praha: Čsl. podniky tiskařské a vydavatelské, 1921
  • Adult Education in Czechoslovakia: a survey of five years’ public work – by Antonín Matula and František Praus. Prague: State Publishing Office, 1925
  • Filosofie venkova – Praha: Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, 1925
  • František August Brauner, přítel selského lidu – Praha: Svobodné učení selské, 1925
  • Lidová výchova v Československé republice – Praha: Státní nakladatelství, 1928
  • L’éducation populaire dans la République Tchécoslovaque – Antoine Matula et François Bous. Prague: Association des Professeurs Tchécoslovaques, 1928
  • Die Volksbildung in der Tschechoslowakischen Republik – Kapitel 2. und 3. von dr. Anton Moucha. Prag: K. André, 1928
  • Dr. Milan Hodža – k jeho padesátinám; Anton Štefánek a Antonín Matula. Praha: Svobodné učení selské, 1928
  • Kulturní politika Republikánské strany – Praha: Svobodné učení selské, 1929
  • Népnevelés a Csehszlovák köztársaságban – Matula Antal; Magyara fordította: Schenk Erzsébet. Bratislava: Kultura, 1929
  • Vneškol’noje narodnoje obrazovanije v Čechoslovackoj respublike – Perevel s češskago: K. Kochannyj-Goral’čuk. Užgorod: 1929
  • Přehled dějin čsl. zemědělství – Josef Kazimour. Duševní život čsl. venkova – Antonín Matula. Žena v čsl. zemědělství – Marie Tulmířová. Praha: Masarykova akademie práce, 1930
  • Osvobození života: úvahy a výzvy – Praha: Novina, 1931
  • Ruralismus v krásném písemnictví – 1932
  • Hlasy země v evropských literaturách – Praha: Svobodné učení selské, 1933
  • Branná výchova mimo školu – Praha: Svobodné učení selské, 1937
  • Dnes jako včera: soubor článků, úvah a řečí z let 1908–1938 – Praha: Novina, 1938
  • Kruh věčnosti: pohledy do duchovního života – Ostrava: Josef Lukasík, 1943

Články editovat

  • Rozkvět obrázkový čtrnáctideník 1908: Karel Havlíček Borovský s. 4–11
  • Rozkvět obrázkový čtrnáctideník 1909: Lidé šlechtici s. 35–39; Selské postavy s. 68; Maryša s. 112; O výchově s. 199; K sjezdu agrárního dorostu 30. a 31. května s. 238; Štěstí národa s. 262; Rodiče a děti s. 300; Divadlo a národnost s. 323–327; Spekulace s duší lidskou s. 347; O demokratismu s. 469, 517, 549

Próza editovat

  • V začarovaném kruhu: povídky – Praha: F. Švejda, 1917
  • Ohnivý vítr: román – Praha: Čsl. podniky tiskařské a vydavatelské, 1920
  • Tělo, svět, ďábla: román – Praha: Bohumil Janda, 1930
  • Stráž: román – Praha: Novina, 1935

Jiné editovat

  • Bezkydské besedy[nedostupný zdroj]: časopis – majitel/redaktor. Raškovice: Jaroslav Ludvík Mikoláš, 1914–1916
  • Trýzeň duše a jiné povídky – Viktor Kamil Jeřábek; napsal o autorovi. Praha: Karel Šolc, 1917
  • Příručka pro veřejné knihovny – Antonín Matula [et al.] Praha: Státní nakladatelství, 1921
  • Časové otázky lidové výchovy: sjezd osvětových pracovníků z Moravy a Slezska konaný dne 16. a 17. dubna 1924 v Brně: zpráva o jednání sjezdovém; uspořádal. Praha: Státní nakladatelství, 1924
  • Vychovatelská čítanka: sborník statí pro matky – uspořádal Josef Kubálek, Antonín Matula. Praha: Státní nakladatelství, 1930?
  • Lidovýchovná práce v okrese i v obci: osvětovým pracovníkům venkovským – napsal Jan Petr za součinnosti Antonína Matuly a Adolfa Chaloupky. Praha: Svobodné učení selské, 1931
  • Humanita skutkem (humanita tvrdá – nemazlivá): návrhy o reformě sociální péče vesnic i měst: zkušenosti 25leté drobné národní práce lidovýchovné – Antonín Vávra; péčí synů autorových Františka, Antonína a Josefa; úvod napsal Antonín Matula. Praha:
  • Pro osvětu vesnice: řeči a projevy k venkovskému dorostu – uspořádal. Praha: Svobodné učení selské, 1934
  • Idea československého státu a lidová kultura: přehled veřejné péče osvětové, vydaný k druhému celostátnímu sjezdu lidovýchovných pracovníků v Československé republice [uspořádanému ministerstvem školství a národní osvěty v Praze ve dnech 26.–28. května 1938 – uspořádal užší pracovní výbor Antonín Matula, Jindřich Kubíček a Antonín Moucha; redigoval Jan Hejman. Praha: Státní nakladatelství, 1938
  • Věčný oheň: paměti – Antonín Matula; Lukáš Holeček (editor). Praha: MÚA, 2019

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2022-04-19]. Dostupné online. 
  2. ↑ Matula, Antonín, 1885–1953 – Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-11-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 273. 

Literatura editovat

  • Pro výchovu lidu: Antonínu Matulovi k padesátce – Praha: Svobodné učení selské, 1935
  • Antonín Matula: (1885–1953): soupis osobního fondu – zpracoval Martin Gaži. Praha: Památník národního písemnictví, 1995
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Antonín_Matula&oldid=23758615“