Anna Aloisie z Lambergu
Anna Aloisie Maxmiliana Luisa, rozená hraběnka z Lambergu (německy Anna Aloysia Maximiliane Louise, Gräfin von Lamberg / Hiserle (Esterle) von Chodau / von Oppersdorf, * kolem let 1676/77 - 28. června 1738, Vratislav) byla slezská šlechtična z rodu Lambergů, provdaná Hiserle (Esterle) von Chodau a později produhé z Oppersdorfu. V letech 1696-1699 byla milenkou polského krále a saského kurfiřta Augusta II. Silného a knížete Alexandra Benedikta Sobieského, v literatuře je uváděna také jako hraběnka (Anna Aloysia) Esterle.
| Anna Aloisie z Lambergu | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1676 |
| Úmrtí | 28. června 1738 (ve věku 61–62 let) Vratislav |
| Partner(ka) | August II. Silný |
| Rodiče | Kašpar Bedřich z Lambergu |
| Příbuzní | Karel Benedikt z Lambergu (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Původ a příbuzných editovat
Narodila se jako dcera hraběte Bedřicha z Lambergu (1648-1686) a jeho první manželky Marie Františky Terezie hraběnky Hýzrlové z Chodů (Hiserle von Chodau, † 1684) a vnučka císařského diplomata a ministra Jana Maxmiliána z Lambergu, její přesné datum narození však není známo.[1] Její jméno bylo s největší pravděpodobností Anna Aloysia Maximiliane[2], nicméně v historiografii se objevuje také jako Maximiliana Anna Ludovica[3] nebo Joanna Teresa.[4]
Měla dva sourozence, bratra Karla Bedřicha, který byl vlastníkem panství Stockern a Amerang, sestru Marii Františku.[5]
Kolem roku 1695 byla krátce provdaná za mnohem staršího příbuzného své matky, císařského komorníka českého hraběte Františka Michaela Hýzrleho z Chodů.[6][2] Již v roce 1697 však byli manželé rozvedeni a 1. listopadu 1698 se hraběnka vdala znovu za c.k. komorníka a tajného radu Gustava Hanibala z Oppersdorfu († 29. prosince 1744 v Kostelci nad Orlicí). V roce 1698 porodila Anna Aloisie syna, který zemřel v mládí a jehož biologickým otcem byl údajně kurfiřt August Silný.[7]
Život s Augustem Silným editovat
Saský kurfiřt August Silný se s okouzlující hraběnkou Esterle setkal v srpnu 1696 na plese u vídeňského dvora císaře Leopolda I. Ta saskému kurfiřtovi věnovala pozornost teprve poté, co jí daroval 40 000 zlatých. Její manžel, komorník a tajný rada, měl od kurfiřta Augusta Silného pobírat roční penzi 20 000 zlatých a ve smlouvě se zavázal, že se zřekne manželských práv, ale děti, které kurfiřt zplodil jako jeho levobočky, měl uznat za své vlastní.[8]
V říjnu 1696 kurfiřtova manželka Kristýna Eberhardýna Hohenzollernská i jeho tehdejší milenka Marie Aurora Kœnigsmarková porodily kurfiřtovi syny. Kurfiřt však návrat do Drážďan odložil a domů se vrátil v prosinci i se svou novou milenkou. Tam hraběnku Esterle představil své manželce a matce. Přijetí bylo mrazivé, načež Maxmiliana reagovala s arogancí a provokativní vídeňskou elegancí. Hraběnka Esterle byla považována za vypočítavou prospěchářku a zřejmě byla Augustovou nejdražší milenkou ze všech. [9]
Jako milenka krále editovat
Na rozdíl od Aurory Königsmarckové si hraběnka Esterle nedokázala získat náklonnost kurfiřtovy matky ani přijetí společností v Drážďanech. Hraběnka Fridricha Augusta I. podporovala, když se ucházel o polskou královskou korunu a když červenci 1697 poprvé vstoupil na polské území, hraběnka Esterle byla celou dobu po jeho boku. 15. září 1697 se v Krakově nechal korunovat na polského krále a svou milenku představil jako svou ženu. Anna zůstala Augustovou favoritkou jen do roku 1699, neboť polští šlechtici králi našli polskou milenku. Tou byla Kateřina z Altenbockum, provdaná Lubomirská.[10] Po obvinění z afér s několika dvořany byla hraběnka Esterle vyhoštěna od polského královského dvora a jako nežádoucí osoba musela do 24 hodin opustit zemi.[11]
Později se hraběnka Esterle provdala hraběte za Oppersdorfu a přestěhovala se do Vratislavi , kde byla milenkou polského knížete Alexandra Benedikta Sobieského. V roce 1725 nechala ve Vratislavi postavit Oppersdorfský palác jako svou rezidenci.
Hraběnka Anna Aloisie Maxmiliana Luisa z Lambergu-Oppersdorfu zemřela 28. června 1738 ve Vratislavi. Její druhý manžel ji přežil o šest let, zemřel 29. prosince 1744 v Kostelci nad Orlicí.[12]
Literatura editovat
- Georg Piltz: August der Starke. Berlin 1986, ISBN 3-355-01422-2.
- Reinhard Delau: August der Starke und seine Mätressen. Dresden 2005, ISBN 3-938325-06-2.
- Klaus Kühnel: August der Starke und das schwache Geschlecht. Die Liebschaften des Kurfürsten Friedrich August I. von Sachsen. Wittenberg 2005, ISBN 3-933028-92-2.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Aloisie z Lambergu na Wikimedia Commons
Reference editovat
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Maximiliane Hiserle von Chodau na německé Wikipedii a Anna Aloysia Esterle na polské Wikipedii.
- ↑ Reinhard Delau: August der Starke und seine Mätressen. Dresden 2005, S. 47.
- ↑ a b R. von Procházka, Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien, 1973, s. 115.
- ↑ Neues Jahrbuch, Wien 1895, s. 217.
- ↑ A. Skrzypietz, Rozkwit i upadek rodu Sobieskich, Warszawa 2014, s. 242.
- ↑ Neues Jahrbuch, Wiedeń 1895, ss. 217–218.
- ↑ Roman von Procházka: Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien. Neustadt an der Aisch, 1973, ISBN 3-7686-5002-2, S. 115: Stammfolge Hi(e)serle von Chodau
- ↑ Šablona:Internetquelle
- ↑ Georg Piltz: August der Starke. Berlin 1986, S. 285, 286, 290.
- ↑ Reinhard Delau: August der Starke und seine Mätressen. Dresden 2005, S. 47, 50, 51.
- ↑ Reinhard Delau: August der Starke und seine Mätressen. Dresden 2005, S. 58–60.
- ↑ Eleanor Herman: Sex with Kings: 500 Years of Adultery, Power, Rivalry, and Revenge. HarperCollins, New York 2004, ISBN 0-06-058543-9.
- ↑ R. von Procházka, Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien, 1973, s. 115. Neues Jahrbuch, Wiedeń 1895, s. 218, podaje jako rok śmierci Gustava 1742.