Andrej Hadik mladší
Andrej hrabě Hadik z Futaku (maďarsky Futaki gróf Hadik András, německy Andreas Graf Hadick von Futak) (12. května 1764 Budín – 18. června 1840 Marcaltő) byl uherský šlechtic a rakouský generál. Od mládí sloužil v armádě, bojoval ve válkách proti republikánské Francii a poté napoleonských válkách. Dosáhl hodnosti generála jezdectva (1827).
Andrej hrabě Hadik z Futaku | |
---|---|
Erb rodu Hadiků | |
Vrchní velitel ve Slezsku | |
Ve funkci: 1820 – 1821 | |
Vojenská služba | |
Služba | Rakouské císařství |
Hodnost | generál jezdectva (1827), polní podmaršál (1809), generálmajor 1800 |
Narození | 12. května 1764 Budapešť |
Úmrtí | 18. června 1840 (ve věku 76 let) Marcaltő |
Choť | Marie Raßler von Gamerschwang |
Rodiče | Andrej Hadik a Františka Lichnovská z Voštic |
Děti | Ágoston Hadik |
Příbuzní | bratr: Karl Joseph Hadik von Futak (1756–1800) |
Profese | důstojník |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
editovatPocházel ze šlechtické rodiny Hadiků[1][2], byl třetím a nejmladším synem významného vojevůdce 18. století polního maršála Andreje Hadika (1710–1790) a jeho manželky Františky Barbory, rozené Lichnovské z Voštic (1725–1787).[3] Od mládí sloužil v rakouské armádě a vzhledem k výjimečnému postavení svého otce byl již v patnácti letech poručíkem (1779). V roce 1790 byl jmenován císařským komorníkem, poté se zúčastnil válek proti revoluční Francii a v roce 1800 byl povýšen na generálmajora. V dobách míru žil ve Vídni, v tažení v roce 1805 sloužil na Moravě. V roce 1809 získal hodnost polního podmaršála a od roku 1811 velel husarské divizi v Uhrách[4], po napoleonských válkách byl několik let zastupujícím velitelem v Padově.[5] V letech 1820–1821 byl vrchním velitelem ve Slezsku, poté působil v Haliči a v Horních Uhrách (Prešpurk). V roce 1827 dosáhl hodnosti generála jezdectva, byl též majitelem 6. husarského pluku a téhož roku obdržel titul c. k. tajného rady.[6][7] Za zásluhy byl nositelem francouzského Řádu čestné legie a Záslužného řádu bavorské koruny.
Zemřel 18. června 1840 ve věku 76 let na panství Marcaltő (župa Veszprém) u své dcery Karolíny, provdané Amadéové.
Rodina a majetek
editovatZ otcova dědictví převzal panství Futog (Futak) v dnešním Srbsku, které v roce 1805 prodal české šlechtické rodině Chotků.[8] Později vlastnil panství Semlac (Szémlak) v župě Arad (dnes Rumunsko).
Byl ženatý s baronkou Marií Raßlerovou z Gamerschwangu (1783–1854), která byla dámou Řádu hvězdového kříže.[9]Z manželství se narodily čtyři děti, z dcer zůstaly Leopoldina a Marie neprovdané, druhorozená Karolína (1806–1843) byla manželkou hraběte Viktora Amadé de Varkony (1805–1843).[10][11]. Dědicem panství Szémlak byl jediný syn Ágoston (Gustav) (1801–1873), který původně sloužil v císařské armádě, později byl aktivním účastníkem revoluce v Uhrách v letech 1848–1849 jako důstojník Národní gardy. Po porážce povstání byl odsouzen k trestu smrti, s ohledem na zásluhy předků mu byl trest změněn na osmnáctiletý žalář, nakonec byl již v roce 1851 zcela amnestován.
Andrejův starší bratr Karel Josef (1756–1800) sloužil také v armádě, dosáhl hodnosti polního podmaršála a zemřel na následky zranění bitvy u Marenga.[12]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Ottův slovník naučný, X. díl; Praha, 1896; s. 714–715 (heslo Hadik z Futaku)
- ↑ Dějiny rodu Hadiků dostupné online
- ↑ Rodokmen Hadiků v 18. století dostupné online
- ↑ Militär Almanach; Vídeň, 1812; s. 29 dostupné online
- ↑ Militärschematismus der österreichischen Kaiserthums 1815; Vídeň, 1815; s. 29 dostupné online
- ↑ Služební postup Andreje Hadika in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Kaiserliche und k.k. Generale (1618–1815); Vídeň, 2006; s. 38 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums; Vídeň, 1839; s. 33 dostupné online
- ↑ Zámek Futog na webu kastélyok dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenburch der gräflichen Häuser, Gotha, 1828; s. 90 dostupné online
- ↑ ŽUDEL, Juraj: Amade-Uchtritz 1478–1916 (inventár); Slovenská archívná správa; Bratislava, 1962; s. 6–7 dostupné online
- ↑ Rodokmen rodu Amadé de Varkony dostupné online
- ↑ Karel Josef Hadik na webu napoleon-series dostupné online