Otevřít hlavní menu

Andrej Hadik

uherský hrabě a rakouský polní maršál slovenského původu

Andrej Hadik nebo Andrej Hadík (maď. András Hadik, něm. Andreas Hadik; 16. října 1710, Dunajský Klátov12. března 1790, Vídeň, Rakousko) byl uherský hrabě a rakouský polní maršál slovenského původu. Pocházel z turčianského slovenského zemanského rodu.

Andrej Hadik
Andrej Hadik
Andrej Hadik
Narození 16. října 1710
Dunajský Klátov
Úmrtí 12 . března 1790 (ve věku 79 let)
Vídeň
Národnost Slováci
Děti Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ17611230
Vojenská kariéra
Hodnost polní maršál
Války Sedmiletá válka
Vyznamenání velkokříž vojenského řádu Marie Terezie

Obsah

ŽivotEditovat

Narodil se jako syn kapitána Michala (Mihályho) Hadika a Františky (Franzisky) Hardyové. Rodiče ho dali studovat do jezuitského lycea, protože z něj chtěli mít jezuitského kazatele. Tato dráha ho však nenadchla, a tak roku 1730 studia zanechal a vydal se po stopách svého otce. Stal se husarem Gilániho pluku.

Vojenskou kariéru začal jako 22letý kornet (praporčík) v Dežöfiho (později 3.) husarském pluku. Velmi rychle postupoval na žebříčku vojenských hodností. V sedmé protiturecké válce byl již roku 1738 jmenován kapitánem. Svou odvahou natolik vzbuzoval pozornost velitelských kruhů, že povýšení šla poměrně rychle za sebou. Projevil se jako vynikající taktik, proto byl v roce 1744 ve věku 33 let povýšen na plukovníka a už o tři roky později se stal generálem. Rok 1756 mu přinesl hodnost podmaršálka.

Proslavil se v sedmileté válce (175663), zejména přepadením a obsazením Berlína (16. října 1757) v čele asi 3500 husarů a pěšáků, přičemž jeho jednotka při této nebezpečné akci ztratila pouze 10 mužů. Berlín se tehdy vykoupil za 300 000 tolarů, z nichž 25 000 dal Hadik svým vojákům. Zbytek poslal panovnici Marii Terezii. V roce 1758 byl vyznamenán řádem velkokříže Marie Terezie a povýšen na generála kavalérie[1][2] Ke sklonku války, roku 1762, se stal hlavním velitelem císařských armád bojujících ve Slezsku. Následujícího roku byl jmenován polním maršálem a zároveň i povýšen do hraběcího stavu.

V letech 176468 plnil povinnosti jako civilně-vojenský místodržící Sedmihradska. Později byl mezi lety 17721774 jmenován vojenským místodržícím Haličsko-Vladimirska. Poté až do roku 1790 vykonával funkci prezidenta Dvorské válečné rady (tj. ministra války) ve Vídni.

Tam také roku 1790 zemřel a byl pohřben na svém panství ve Futogu (dnes ve Vojvodině, Srbsko).

RodinaEditovat

Za manželku měl hraběnku Františku Lichnowskou, měli spolu tři syny a dceru. Dva jeho synové se vydali na vojenskou dráhu. Syn Karel Josef (17561800) se roku 1796 stal polním podmaršálkem a nejmladší Andrej (17641840) dosáhl hodnosti husarského generála.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrej Hadik na slovenské Wikipedii.

  1. Constantin von Wurzbach, strana 167 uvádí datum povýšení 5. březen 1758.
  2. Ersch Gruber uvádí datum 19. prosinec 1758[nedostupný zdroj]

LiteraturaEditovat

  • Constantin von Wurzbach: Hadik von Futak, Andreas Graf. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Band 7, Verlag L. C. Zamarski, Wien 1861, S. 166-168.
  • Karl Bartsch: Hadik von Futak, Andreas Graf. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 10, Duncker & Humblot, Leipzig 1879, S. 301 f.
  • Nikolaus von Preradovich: Hadik von Futak, Andreas Graf. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 7, Duncker & Humblot, Berlin 1966, ISBN 3-428-00188-5, S. 417

Externí odkazyEditovat