Otevřít hlavní menu

Alois Sivek

český etnograf, literární historik, literární kritik, profesor, publicista, vysokoškolský pedagog a vědecký spisovatel

Alois Sivek (10. února 1920 Dolní Suchá7. října 1971 Havířov) byl český literární historik a kritik, bohemista, polonista, folklorista, editor literárních textů a vysokoškolský pedagog.

Prof. PhDr. Alois Sivek, CSc.
Narození 10. února 1920
Havířov
Úmrtí 7. října 1971 (ve věku 51 let)
Havířov
Povolání pedagog, spisovatel a etnograf
Alma mater Masarykova univerzita
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Po maturitě (1938) na reálném gymnáziu v Českém Těšíně[1] vystudoval obory bohemistika a germanistika na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (vzhledem k uzavření českých vysokých škol okupačními úřady absolutorium v roce 1948),[2] doktorát filozofie zde získal v roce 1950, titul kandidát věd (CSc.) 1960.[3] Již od roku 1946 se paralelně s dokončováním studií věnoval pedagogické práci na různých typech středních škol ostravského regionu (Český Těšín, Karviná, Orlová), v letech 1950–únor 1952 byl lektorem českého jazyka a literatury na Univerzitě Adama Mickiewicze v Poznani.[1]

V roce 1953 spoluzakládal Vyšší pedagogickou školu v Opavě,[4] kde zastával funkci proděkana a vedoucího katedry filologie (19531957).[5] Po dosažení docentury (1957)[6] vyučoval na olomoucké Filozofické fakultě UP (vedoucí tamní katedry bohemistiky 19591961),[7] v dalším období se ujal vedení katedry českého jazyka a literatury na ostravském Pedagogickém institutu (19611964) a po jeho transformaci na Pedagogickou fakultu v Ostravě stál v letech 19641970 v jejím čele jako děkan.[2] V roce 1968 byl jmenován mimořádným profesorem,[1] v etapě tzv. normalizace odmítl propustit pedagogy vyloučené z KSČ a byl z funkce děkana odvolán.[2] V důsledku vážného onemocnění rok poté (1971) skonal ve věku 51 let.

DíloEditovat

Jako žák prof. Franka Wollmana[2] soustředil svůj hlavní vědecký a badatelský zájem ve sféře folkloristiky na zkoumání vztahu literatury a lidové slovesnosti v národnostně, společensky i sociálně složité oblasti širšího Ostravska, Slezska a moravsko-slovensko-polského pomezí. V dílčích studiích věnoval mj. pozornost krajovým variantám baladických látek v ústních tradicích, hornickému folklóru i motivům pokladů v pověstech, pohádkách a vyprávěních. Monograficky se zabýval zvláště problematikou zbojnictví (Ondráš z Janovic) v širších souvislostech jejího reflektování v lidové slovesnosti, literatuře a umění.

Jeho literárněhistorické práce byly zaměřeny především na díla Petra Bezruče (textologické problémy Slezských písní, Stužkonosky modré, příležitostných básní a edice korespondence), Vojtěcha Martínka a Viléma Závady. Jako literární kritik a recenzent pozorně sledoval vznikající regionální literární tvorbu české i polské provenience, organizoval setkání se začínajícími spisovateli a jejich čtenáři, na vědeckých konferencích (např. Bezručovy Opavy) přednášel o poezii, próze, dramatu i literatuře pro děti a mládež. Byl iniciátorem a spoluautorem třídílné bibliografie polských silesiak z oblasti Těšínska, spoluzakladatelem, autorem řady statí, předsedou a členem redakční rady měsíčníku Červený květ,[8] předsedou ediční rady nakladatelství Profil, členem vědecké rady Památníku Petra Bezruče, členem redakčních rad Slezského sborníku a Radostné země, do nichž také autorsky přispíval.[1] Dále publikoval v česky i polsky psaných periodikách Listy Památníku Petra Bezruče, Těšínsko, Bílovecko, Ostravský kulturní zpravodaj, Dějepis ve škole, Zlatý máj, Sobótka, Zwrot,[9]Poglądy, Mazury, Warmia[10] a deníku Nová svoboda.[5]

V rámci svého pedagogického působení pomohl vychovat řadu učitelů českého jazyka základních a středních škol, kteří oceňovali jeho pozorný přístup k jejich osobním i výukovým problémům, vědeckou erudici a schopnost přehledně a metodicky utříděně vyložit přednášenou matérii. Výrazně se rovněž podílel na organizačním vybudování systému vysokého pedagogického školství na Ostravsku.[9]

BibliografieEditovat

PublikaceEditovat

  • Zbojnické motivy : Se zvl. zřením k tematice janošíkovsko-ondrášovské (Brno 1950)
  • Bezručova Stužkonoska modrá (Opava 1955, 1958)
  • Ondráš z Janovic : příspěvek k poznání zbojnické problematiky v slovesnosti slezské oblasti (Ostrava 1958)
  • Milan Rusinský (k padesátinám) (Ostrava 1959)
  • Milan Rusinský 50letý : Metodické materiály k lit. večerům (Ostrava 1959)
  • Zbojník Ondráš a ondrášovská tradice v slovesnosti slezské oblasti (Praha 1959)
  • Vybrané kapitoly ze světových dějin : Francouzská literatura : Teze cyklu přednášek k individuálnímu studiu pracovníků knihoven (Ostrava 1970)

SborníkyEditovat

  • Bibliografie polských silesiak, 3 svazky (s A. Grobelným a M. Kudělkou, Opava 1952–1954)
  • Cestami k Polnímu kvítí : Metodické materiály o poesii zasloužilého umělce Víléma Závady (Ostrava 1957)
  • Ondráš z Janovic (Ostrava 1957)
  • Tři studie o moderní české literatuře : sborník studentských prací (Praha 1962)
  • Ostrava : sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města (Ostrava 1963)

EdiceEditovat

  • Počátkové školních let Františka Palackého / Z Vlastních životopisů Františka Palackého (Hodslavice 1958)
  • Pohádky : výbor / Vojtěch Martínek (Ostrava 1958)
  • Ze slezské domoviny : Pohádky a pověsti (Ostrava 1960)
  • Bajki śląskie (Ostrava 1962)
  • Od tří řek : pohádky a pověsti od Olzy, Ostravice a Opavice (Ostrava 1964)
  • Dopisy Otakara Bystřiny Petru Bezručovi (Nový Jičín 1967)
  • Stará píseň : zkazky a lid. vyprávění / Karel Dvořáček (Ostrava 1967)
  • Školní zápisky / Vojtěch Martínek (Ostrava 1967)
  • Větévky jalovcové, romance ze starých časů / Vojtěch Martínek (Ostrava 1967)
  • Z korespondence o Slezských písních : Bezruč–Duša–Klír–Konůpek (Frýdlant nad Ostravicí 1967)
  • Voda z dračí studánky / Vojtěch Martínek (Ostrava 1969)

Učebnice a školní pomůckyEditovat

  • Čítanka pro šestý ročník základní devítileté školy s polským jazykem vyučovacím (Praha 1965)
  • Slezské písně / Petr Bezruč : Edice mimočítanková četba (Praha 1960)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d ZÁVODSKÝ, Artur. Alois Sivek odešel [online]. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Dostupné online. 
  2. a b c d Biografický slovník Slezska a severní Moravy 1, s. 95.
  3. Československé práce o jazyce, dějinách a kultuře slovanských národů od r. 1760, s. 424.
  4. Padesáté výročí založení Vyšší pedagogické školy v Opavě [online]. Listy Ostravské univerzity (příloha) [cit. 2014-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  5. a b PLESKOT, Jaroslav. Vzpomínka na prof. Aloise Sivka [online]. Listy Ostravské univerzity [cit. 2014-05-16]. S. 14–15. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  6. Zakladatelé a pokračovatelé : památník osobností obnovené univerzity, s. 198.
  7. Historie katedry bohemistiky na Univerzitě Palackého v Olomouci [online]. Univerzita Palackého v Olomouci [cit. 2014-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-16. 
  8. Červený květ [online]. Slovník české literatury po roce 1945. Dostupné online. 
  9. a b Biografický slovník širšího Ostravska 3, s. 101.
  10. Literární slovník severní Moravy a Slezska (1945–2000), s. 265.

LiteraturaEditovat

  • Bibliografie 1945–1971 / Sivek Alois : zpracoval Martin Tomášek. Ostrava : Ostravská univerzita, 1997. 37 s. ISBN 80-7042-513-X.
  • Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 1. sešit. Ostrava : Ostravská univerzita ; Opava : Optys, 1993. 112 s. ISBN 80-85819-05-8. S. 95–96.
  • Biografický slovník širšího Ostravska. 3. sešit / zpracoval Viktor Ficek. Opava : Slezský ústav ČSAV, 1979. 126 s. S. 99–102.
  • KUDĚLKA, Milan; ŠIMEČEK, Zdeněk, a kol. Československé práce o jazyce, dějinách a kultuře slovanských národů od r. 1760 : biograficko-bibliografický slovník. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1972. 560 s. S. 424. 
  • Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 2. svazek : M–Ž. 2. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 575 s. ISBN 978-80-7464-387-3. S. 323.
  • Lidová kultura : národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 1 sv. Praha : Mladá fronta, 2007. 284 s. ISBN 978-80-204-1711-4. S. 198–199.
  • Literární slovník severní Moravy a Slezska (1945–2000) / Iva Málková, Svatava Urbanová a kol. Olomouc : Votobia ; Ostrava : Ústav pro regionální studia OU, 2001. 367 s. ISBN 80-7198-515-5. S. 265–266.
  • SKALIČKA, Jiří. Alois Sivek. In Zakladatelé a pokračovatelé : památník osobností obnovené univerzity. Olomouc : Vydavatelstvi Univerzity Palackého, 1996. 260 s. ISBN 80-7067-614-0. S. 197–198.
  • ŠULEŘ, Oldřich. Laskavé podobizny : zapomínaní a zapomenutí literáti ze Slezska a severní Moravy. Ostrava : Repronis, 2005. 221 s. ISBN 80-7329-086-3. S. 163–165.

Externí odkazyEditovat