Otevřít hlavní menu

Frank Wollman

český básník, divadelní kritik, dramatik, esejista, etnograf, filmový kritik, literární historik, literární teoretik, profesor, publicista, spisovatel, vysokoškolský pedagog a vědecký spisovatel

Frank Wollman, vlastním jménem František Wollman,[1] (5. května 1888 Bohušovice nad Ohří[2]9. května 1969 Praha) byl český dramatik, básník, literární vědec, historik a kritik, slavista, balkanolog, bohemista, slovakista, slovenista, rusista, folklorista, publicista, teatrolog, vysokoškolský pedagog, člen korespondent ČSAV.

prof. PhDr. Frank Wollman, DrSc.
Frank Wollman
Frank Wollman
Rodné jméno František Wollman
Narození 5. května 1888
Bohušovice nad Ohří
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 9. května 1969 (ve věku 81 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání vysokoškolský učitel, spisovatel, dramatik, básník, etnograf a slovenista
Stát ČeskoČesko Česko
Alma mater Univerzita Karlova
Ocenění Čestný doktorát Masarykovy univerzity (1969)
Řád práce
Děti Slavomír Wollmann
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Středoškolská studia absolvoval na pražském reálném gymnáziu v Truhlářské ulici a Akademickém gymnáziu (zde maturita 1907),[1] v letech 1907–1911 vystudoval slovanskou filologii na Filozofické fakultě UK,[3] další rok (1912) pokračoval ve studiích na univerzitě v Berlíně u prof. Alexandra Brücknera.[4] Poté působil jako středoškolský profesor na gymnáziích v Praze (1914),[5] Jičíně (1914–1915), po ukončení vojenské služby (19151916) na učitelských ústavech v Soběslavi (19171919), krátce ve slovenské Modre a v Bratislavě (1919–1922).[1]

Již v roce 1917 získal na FF UK doktorát filozofie (disertační práce Pověst o bílé paní v literatuře a v tradicích českého lidu), 1922 zde habilitoval prací Vampyrické pověsti v oblasti středoevropské. Po jmenování docentem srovnávacích dějin slovanských literatur přednášel na FF UK (1922–1923),[1] odkud přešel na bratislavskou Univerzitu Komenského, kde působil v letech 19231928 (externě pak do zimního semestru 1940 fakticky, v seznamu přednášek je uváděn i v akademickém roce 1940–1941),[6] nejprve jako soukromý docent, od 1925 na pozici mimořádného profesora slovanských literatur a lidových tradic.[7]

V letech 19281959 (s výjimkou válečných let) byl řádným profesorem srovnávacích dějin slovanských literatur (později také vedoucím katedry rusistiky a literární vědy)[8] na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, po válce hostoval na FF Univerzity Komenského v Bratislavě (19461947), přednášel na Divadelní fakultě brněnské JAMU (19481949 stál v jejím čele jako první děkan, zastával též funkci prorektora)[9] a na FF Univerzity Palackého v Olomouci. Souběžně vyučoval na Pedagogické fakultě UK (1946–1948), společně s Janem Mukařovským a Albertem Pražákem vedl Ústav pro českou literaturu (1948), od roku 1949 do 1950 byl jeho 2. vědeckým ředitelem. V roce 1952 zvolen členem korespondentem ČSAV, od 1959 v důchodu.[1]

Jeho synem byl literární vědec, slavista, komparatista a vysokoškolský pedagog prof. PhDr. Slavomír Wollman, DrSc. (19252012),[10] v roce 2001 byla založena Slavistická společnost Franka Wollmana se sídlem v Ústavu slavistiky na FF MU v Brně.[5] Dne 3. srpna 1972 byla jeho jménem nazvána jedna z ulic městské části Brno-Bystrc.[11]

OceněníEditovat

Řádný člen České akademie věd a umění od 28. května 1946 (mimořádným zvolen 29. 11. 1933), dopisujícím členem Královské české společnosti nauk se stal 13. ledna 1932.[12] Zahraniční člen Slovinské akademie věd a umění,[13] od června 1935 člen Pražského lingvistického kroužku,[14] nositel Řádu práce (1968)[5] a čestného doktorátu vědy o umění UJEP, který mu byl udělen in memoriam 21. května 1969.[15]

DíloEditovat

Prof. Frank Wollman patří k předním českým komparatistům a literárněvědným slavistům 20. století. Šíří svých vědeckých, badatelských, publicistických, organizátorských a uměleckých aktivit ovlivnil rozvoj mnoha oborů, zejména literárněvědnou folkloristiku, literární teorii, etnologii, dějiny slavistiky, srovnávací dějiny slovanských literatur a teatrologii, jeho reprezentativní bibliografie z roku 2006 obsahuje 800 položek.[16]

Byl autorem básní, esejí, cestopisů i vlastní dramatické tvorby, aktivně pracoval v Mezinárodním i Československém komitétu slavistů, v Učené společnosti Šafaříkově, sekci jazyka a literatury ČSAV a vedl literárněvědnou sekci pobočky ČSAV v Brně. Organizačně i obsahově se podílel na přípravě a realizaci řady vědeckých akcí (zejména mezinárodních slavistických sjezdů a Pražského lingvistického kroužku), patřil k spoluzakladatelům Koliby, obce umělecké tvorby, která od roku 1914 sdružovala literáty a výtvarníky Moravy a Slezska.[1]

Redakčně a editorsky působil v časopisech Československé divadlo (1924), Program (čtrnáctideník pro kulturu a umění, 1946), Slovanský literární klub (1946), Slavia (1946–1969), Slovesná věda (19471952). Publicisticky přispíval do mnoha odborných domácích i zahraničních periodik (mj. Časopis Matice moravské, Časopis pro moderní filologii, Česká revue, Československá rusistika, Československo-jihoslovanská revue, Jeviště, Národopisný sborník českoslovanský, Le Monde slave, Linguistica Slovaca, Prager Rundschau, Revue des études slaves Paris, Slavica Slovaca, Slovanský přehled, Slovanské štúdie, Slovo a slovesnost), deníků České slovo, Lidové noviny, Národní listy, Politika/Политика-Bělehrad, Prager Presse i sborníků vědeckých prací bratislavské a brněnské univerzity a ročenek Slovanského ústavu.[17] Byl uznávaným znalcem dramatické tvorby jihoslovanských národů.

V rámci svého bratislavského semináře organizoval na slovenském i moravském venkově široce založený sběr ústní slovesnosti, v letech 19932004 výběr z těchto zápisů vyšel ve třísvazkovém výboru pod názvem Slovenské ľudové rozprávky. Záslužná byla také jeho práce pedagogická, vychoval řadu známých českých a slovenských vědeckých pracovníků, vedl seminář pro aspiranty dějin slovanských literatur a založil na filozofické fakultě v Brně studium teatrologie jako oboru.

BibliografieEditovat

PoezieEditovat

  • Bludný kámen (1918 pod pseudonymem Frank Vlnovský)

Divadelní hryEditovat

PublikovanéEditovat

  • Bohokrál (1921)
  • Rastislav (1922, přepracováno jako trilogie pod názvem Velká Morava; I. Mojmír–II. Rastislav–III. Svatopluk, 1924)
  • Člun na moři (1923)
  • Stará hádanka (1923)

NevydanéEditovat

  • Abrahamův oltář (Pentalogie I. Abraham–II. Šalamoun–III. Josephus Flavius–IV. Bruno Sperioza–V. Rosenbergovi)
  • Fridlant (Historické drama o Albrechtovi z Valdštejna v 5 aktech s epilogem)
  • Naslouchač stesků (Vaudeville ze života na jihu Spojených států amerických))
  • Stavitel a ďábel (Baladické mysterium ve 3 aktech s epilogem)
  • Zabiješ (Aktová hra)
  • Poslední masopust Petra Voka na Krumlově
  • Svatba v Káni předměstské

Knižně vydané odborné práceEditovat

  • Srbochorvatské drama (Bratislava 1924)
  • Slovinské drama (Bratislava 1925; slovinsky Slovenska dramatika, Ljubljana 2004)
  • Żeromski a Reymont : K slovanskému individualismu (Bratislava 1926)
  • Juljusz Słowacki : Theokratické řešení vůdcovského problému (Bratislava 1927)
  • Bulharské drama (Bratislava 1928)
  • Slovesnost Slovanů (Praha 1928; německy Die Literatur der Slawen, Frankfurt am Main, 2003)
  • Dramatika slovanského jihu (Praha 1930; souběžně francouzsky vydané resumé La Littérature dramatique des Slaves du sud)
  • Severozápadní Jugoslavija : Kulturně cestopisné črty ze Slovinska, Charvátska a Slavonie (Praha 1935)
  • K methodologii srovnávací slovesnosti slovanské (Brno 1936; souběžně francouzsky A propos de la méthodologie de la littérature comparative interslave a samostatně vydané resumé ve francouzštině)
  • Slovanství v jazykově literárním obrození Slovanů (Praha 1958)
  • Slavismy a antislavismy za jara národů (Praha 1968)

SborníkyEditovat

  • Dobrovský a Brno (s E. Dostálem, Brno 1929)
  • Sborník Jozefa Gregora-Tajovského (s F. Tichým a L. N. Zvěřinou, Bratislava 1925)
  • Obrysy Slovanstva (s A. S. Mágrem, Praha 1929)
  • Slovenské ľudové rozprávky : Výber zo zapisov z rokov 1928–1947. Zapísali posluchači slovanského seminára pod vedením Franka Wollmana, Bratislava 1–1993 (Stredné Slovensko); 2–2001 (Západné Slovensko); 3–2004 (Východné Slovensko)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f Lexikon české literatury 4/II, s. 1648.
  2. Matriční záznam o narození a křtu farnost Bohušovice nad Ohří
  3. Český biografický slovník XX. století III, s. 533.
  4. Frank Wollman : 5. 5. 1888–9. 5. 1969, s. 5.
  5. a b c Frank Wollman [online]. Encyklopedie dějin města Brna. Dostupné online. (česky) 
  6. Slavista Frank Wollman v kontexte literatúry a folklóru, s. 10 [dále jen Slavista Frank Wollman].
  7. Slavista Frank Wollman, s. 7.
  8. Franku Wollmanovi k sedmdesátinám, s. 7.
  9. Přehled historie JAMU [online]. Janáčkova akademie múzických umění v Brně. Dostupné online. (česky) 
  10. Slavomír Wollman [online]. Encyklopedie dějin města Brna. Dostupné online. (česky) 
  11. Wollmanova ulice [online]. Encyklopedie dějin města Brna. Dostupné online. (česky) 
  12. Členové České akademie věd a umění 1890–1952, s. 341.
  13. Slavista Frank Wollman, s. 49.
  14. Pražský lingvistický kroužek v dokumentech, s. 369, 401.
  15. Frank Wollman [online]. Masarykova univerzita v Brně. Dostupné online. (česky) 
  16. Slavista Frank Wollman, s. 16.
  17. Lexikon české literatury 4/II, s. 1649–1650.

LiteraturaEditovat

  • Franku Wollmanovi k sedmdesátinám : sborník prací. Praha : SPN, 1958. 691 s.
  • KUDĚLKA, Milan, a kol. Československá slavistika v letech 1918–1939. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 469 s. S. 260–262, 309–310. 
  • KUDĚLKA, Milan; ŠIMEČEK, Zdeněk, a kol. Československé práce o jazyce, dějinách a kultuře slovanských národů od r. 1760. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1972. 560 s. S. 514–517. 
  • Lidová kultura : národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 1. sv. Praha : Mladá fronta, 2007. 284 s. ISBN 978-80-204-1711-4. S. 259–260. 
  • MERHAUT, Luboš, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 4/II. U–Ž, Dodatky k LČL 1–3, A–Ř. Praha: Academia, 2008. 1089–2105 s. ISBN 978-80-200-1671-3. S. 1648–1651. 
  • Pocta Fr. Trávníčkovi a F. Wollmanovi / Uspořádali Ant. Grund, Ad. Kellner, Jos. Kurz. Brno : Slovanský seminář Masarykovy university, 1948. 543 s.
  • Pražský lingvistický kroužek v dokumentech / Petr Čermák, Claudio Poeta, Jan Čermák. Praha : Academia, 2012. 783 s. ISBN 978-80-200-2097-0.
  • PURKETOVÁ, Jana. Frank Wollman : 5. 5. 1888–9. 5. 1969 : Personální bibliografie. Brno : Státní vědecká knihovna, 1992. 47 s. ISBN 80-7051-050-1.
  • Slavista Frank Wollman v kontexte literatúry a folklóru. 1–2. / H. Hlôšková, A. Zelenková (eds.). Bratislava–Brno : Kasico, 2006. 238 s. ISBN 80-968971-6-0.
  • ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890–1952. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. 443 s. ISBN 80-200-1066-1. S. 340–341. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 533–534. 

Externí odkazyEditovat

Články F. Wollmana ve Slově a slovesnosti (dostupné on-line):