Alois Serényi
Alois hrabě Serényi (německy Aloys Michael Gabriel Johann Anton Graf Serényi von Kis Serény) (25. září 1812 Lomnice – 26. srpna 1893 Lomnice[1]) byl moravský šlechtic, politik a velkostatkář. Původně působil jako státní úředník v Uhrách, později byl dlouholetým poslancem moravského zemského sněmu a nakonec členem rakouské Panské sněmovny. Na Moravě mu patřil velkostatek a zámek Lomnice.
Alois Serényi | |
---|---|
Alois Serényi, doživotní člen panské sněmovny | |
Narození | 25. září 1812 Lomnice Rakouské císařství |
Úmrtí | 26. srpna 1893 (ve věku 80 let) Lomnice Rakousko-Uhersko |
Povolání | politik |
Rodiče | Johann Nepomuk Serényi |
Příbuzní | Gabriel Serényi (sourozenec) |
Funkce | člen Panské sněmovny (od 1879) poslanec Moravského zemského sněmu |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatPocházel ze staré šlechtické rodiny Serényiů usazené od 16. století na Moravě. Narodil se jako nejstarší z devíti dětí v rodině významného rakouského mineraloga a majitele lomnického panství hraběte Jana Nepomuka Serényiho (1776–1854) a jeho manželky Aloisie, rozené baronky Eötvösové (1791–1862).[2] V Pešti studoval filozofii a práva, titul doktora filozofie získal v roce 1830. Jako úředník poté působil v Košicích a u uherské dvorské komory ve Vídni, v letech 1843–1848 zasedal také v uherském sněmu. Po převzetí rodového dědictví na Moravě přesunul své veřejné aktivity do Brna, kde byl v letech 1861–1890 dlouholetým poslancem moravského zemského sněmu.[3] Patřil ke Straně konzervativního velkostatku a věnoval se především problematice zemědělství, na půdě sněmu ale nijak aktivně nevystupoval.[4] V roce 1879 byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny.[5] Na Moravě řídil několik let Moravskoslezský lesnický spolek a v roce 1867 - 1868 zastával funkci předsedy Moravské zemědělské společnosti. V rodné Lomnici byl čestným náčelníkem sboru dobrovolných hasičů. V Lomnici se také zasloužil o postavení a úpravu mnoha staveb např. kostela nebo nového hřbitova. Za zásluhy byl nositelem Řádu železné koruny III. třídy[6] a papežského Řádu sv. Řehoře Velikého.
Původně byl v Uhrách majitelem velkostatku Putnok, kde po roce 1834 nechal postavit klasicistní zámek. Tento majetek později přenechal mladšímu bratru Ladislavovi (1815–1893).[7] Od roku 1846 za otce spravoval moravská panství Luhačovice a Lomnice, krátce před otcovým úmrtím převzal do osobní správy velkostatek Lomnice (1853).[8] K velkostatku patřilo 2 360 hektarů půdy, z toho byla většina lesů. Hodnota velkostatku byla v roce 1850 sumou 400 000 zlatých. K průmyslovým provozům patřily pivovar a lihovar v Lomnici, dva parní mlýny a vápenka v Čebíně.[9] Kromě toho byl Alois Serényi podílníkem cukrovaru v Tišnově. Přes léto sídlil na zámku v Lomnici,[10] v zimě pobýval v Brně.
V roce 1837 se oženil s hraběnkou Ernestinou Žerotínovou (1813–1892), dcerou Františka Josefa ze Žerotína.[11][12] Manželství zůstalo bezdětné, oba jsou pohřbeni na novém hřbitově v Lomnici. Švagrem Ernestiny byl moravský zemský hejtman Emanuel Dubský z Třebomyslic. Po Aloisově úmrtí se dědicem velkostatku Lomnice stal synovec Otto Serényi (1855–1927), vlivný moravský politik a poslední moravský zemský hejtman před zánikem monarchie.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ Rodokmen Serényiů dostupné online
- ↑ Alois Serényi na webu Databáze poslanců dostupné online[nedostupný zdroj]
- ↑ BĚLÍK, Petr: Za císaře a vlast. Dynastický a zemský patriotismus u moravské šlechty druhé poloviny 19. století, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Brno, 2016 (disertační práce); s. 194–195 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1883; Vídeň, 1883; s. 59 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1866; Vídeň, 1866; s. 64 dostupné online
- ↑ Zámek Putnok na webu kastélyok dostupné online
- ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 3. díl, Praha, 1998; s. 623–624 ISBN 80-85983-15-X
- ↑ Neuester Schematismus der Herrschaften, Güter und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien; Brno, 1890; s. 96–97 dostupné online
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I. Jižní Morava; Praha, 1981; s. 145
- ↑ Rodokmen Žerotínů dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1844; Gotha, 1844; s. 532 dostupné online
Literatura
editovat- Michal KONEČNÝ, Lomnice. Příroda, historie, osobnosti, památky. 1. vyd. Tišnov : Sursum, 2006. 279 s. ISBN 80-7323-140-9
- MALÍŘ, Jiří a kolektiv: Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918; Matice moravská; Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno, 2014; s. 597–598 ISBN 978-80-7325-272-4
Externí odkazy
editovat- Alois Serényi na webu rakouského parlamentu
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alois Serényi na Wikimedia Commons