Otevřít hlavní menu

Arm. gen. Alois Liška, CBE (20. listopadu 1895, Záborčí, Rakousko-Uhersko7. února 1977, Londýn, Spojené království) byl československý generál.

Alois Liška
Narození 20. listopadu 1895
České království Záborčí, České království, Rakousko-Uhersko
Úmrtí 7. února 1977 (ve věku 81 let)
Anglie Londýn, Anglie, Spojené království
Civilní činnost úředník u dráhy, administrativní ředitel Language Tuition Centre na Oxford Street, funkcionář Sokola a Čs. obce legionářské v exilu
Vojenská kariéra
Hodnost armádní generál
Doba služby 1915 - 1948
Sloužil Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Československo Československé státní zřízení v exilu
Složka Rakousko-uherská armáda (1915-1916)
Československé legie (1916-1920)
Československá armáda (1920-1948)
Jednotka c. k. zeměbranecký pluk č. 10
1. čs. dělostřelecký division
1. čs. lehký dělostřelecký pluk
Velel II. oddíl/dělostřelecký pluk 51
Dělostřelecký pluk 51
Dělostřelectvo 1. rychlé divize (1938)
Krajské velitelství Obrany národa Mladá Boleslav
Dělostřelecký pluk 1
Dělostřelecký oddíl 1
Dělostřelecký pluk 1
Československá samostatná obrněná brigáda
Vysoká škola válečná
Války první světová válka
druhá světová válka
Bitvy obléhání Dunkerque (1944)
Vyznamenání Stužka čsl. Válečného kříže 1918 Československý válečný kříž 1914-1918
Stužka Československé revoluční medaile Československá revoluční medaile
Stužka medaile Vítězství Československá medaile Vítězství
Stužka čsl. válečného kříže 1939 se snítkami za trojnásobné udělení Československý válečný kříž 1939
Stužka čsl. medaile Za chrabrost před nepřítelem Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
Stužka Československé medaile Za zásluhy I. stupně Československá medaile za zásluhy I. stupně
Stužka Pamětní medaile československé armády v zahraničí, se štítky F a VB Pamětní medaile československé armády v zahraničí
Stužka Řádu M.R. Štefánika 3. třídy Řád Milana Rastislava Štefánika 3. tř. (i. m.)
Stužka Řádu britského impéria (vojenská skupina) komandér Řádu britského impéria
Stužka Řádu za vynikající službu Řád za vynikající službu
Stužka Hvězdy 1939-1945 Hvězda 1939-1945
Stužka Legion of Merit (Commander) komandér Legion of Merit
Stužka důstojníka řádu Čestné legie důstojník řádu Čestné legie
Stužka Croix de guerre (1939-1945) s palmou Francouzský válečný kříž 1939-1945
Stužka Kříže vojenského řádu sv. Jiří 4. stupně Kříž svatého Jiří 4. stupně
Chybí portrét Této biografii chybí portrét (od 19. století nejlépe fotografie). Víte-li o nějakém svobodně šiřitelném, neváhejte jej načíst a přidat do článku.
WikiProjekt Fotografování

V roce 1915 během první světové války byl odveden do rakousko-uherské armády a nasazen na válečná bojiště. V roce 1916 přeběhl k ruské armádě, kde čekal v zajateckém táboře, aby se posléze připojil ke vznikajícím československým legiím, kde byl zařazen k dělostřelectvu. Na podzim roku 1920 se s posledním transportem ruských legionářů vrací již do samostatné Československé republiky. Jako důstojník z povolání sloužil u Dělostřeleckého pluku 51 ve Staré Boleslavi, kde dosáhl hodnosti plukovníka a stal se velitelem tohoto útvaru. Při mobilizaci v září 1938 byl pro své vysoké kvality jmenován velitelem dělostřelectva 1. rychlé divize. Zde jej zastihla mnichovská dohoda a později i okupace německými vojsky. Z tohoto důvodu v roce 1940 z vlasti odešel. Při bojích ve Francii byl jmenován velitelem 1. dělostřeleckého pluku, po kapitulaci francouzské vlády však byl nucen stejně jako ostatní opustit kontinentální Evropu a přeplavit se do Spojeného království, kde velel dělostřelectvu v rámci 1. čs. smíšené brigády a od 21. března 1943 celé 1. československé samostatné obrněné brigádě. Dne 30. července 1943 byl povýšen do hodnosti brigádního generála.[1]

Mezi jeho velké akce patřilo obléhání Dunkerque v roce 1944.

Po válce byl povýšen na divizního (1. 6. 1945) a poté armádního generála (1. 4. 1946)[1] a zastával funkci velitele Vysoké školy válečné v Praze.

Po únoru 1948 byl perzekvován komunistickým režimem stejně jako většina mužů sloužících na západní frontě. Tentýž rok 1948 opouští rodinu i vlast potřetí a odjíždí do Londýna. V nepřítomnosti byl degradován na vojína v záloze. Rehabilitován byl až posmrtně po listopadu 1989 kdy mu byla vrácena hodnost armádního generála.

V roce 2010 proběhly ve francouzském městě Dunkerque oslavy 65. výročí osvobození a při této příležitosti byla jedna z ulic města pojmenována po Aloisi Liškovi.[2]

Útěk Aloise Lišky z Československa před komunistickým režimemEditovat

K politickým čistkám v československé armádě došlo ihned po komunistickém převratu v únoru 1948. 29. února 1948 byl zaslán dopis podepsaný Alexejem Čepičkou, v němž jsou vysloveny požadavky na odchod některých generálů z činné služby. Mezi nimi byl i generál Alois Liška.[3] Jak plyne z rozhovoru s vnukem Aloise Lišky panem Miroslavem Pelikánem, po zatčení generála Heliodora Píky v květnu 1948 měl být dalším na řadě právě Alois Liška.[4] V tomto rozhovoru se zmiňuje, že Alois Liška se ztratil z dohledu StB při pobytu v lázních Houštka a byl odvezen na kbelské letiště, odkud v den zvolení Klementa Gottwalda presidentem odletěl do Velké Británie. Podle jiného zdroje skutečně generál Alois Liška utekl v letadle Dakota DC3 (C47) dne 14. června 1948 asi v 1 hodinu ráno.[5] To potvrzuje i syn Ervína Syptáka, bývalého majitele pražské restaurace v pasáži Černá růže, který s rodinou cestoval v letadle spolu s Aloisem Liškou, plukovníkem Hugo Hrbáčkem, letcem RAF Karlem Šťastným a dalšími.[6][7] Letadlo pak podle těchto vzpomínek Ivo Syptáka nemělo dostatek paliva, přistálo proto na prvním nejbližším letišti v Anglii, v Manstonu. Generál Alois Liška tak zachránil holý život, svoji milovanou vlast ale už nikdy nemohl spatřit. Tři roky před svou smrtí napsal příteli Ing. Vlčkovi: „Každý kámen, každý strom na Záborčí bych políbil, kdybych se tam mohl vrátit.“[8]

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat