Alexandr Gorčakov

Alexandr Michajlovič Gorčakov (4. července 1798, Haapsalu, Ruská říše27. února 1883, Baden-Baden, Německo) — byl estonský, celoevropsky uznávaný diplomat, pokrokový kníže, vedoucí ruského zahraničněpolitického ústředí (ведомства, ministr zahraničí) za Alexandra II., poslední kancléř Ruské říše (od r. 1867).

Alexandr Gorčakov
Alexandr Gorčakov

Narození 4.jul. / 15. června 1798greg.
Haapsalu
Úmrtí 27. únorajul. / 11. března 1883greg. (ve věku 84 let)
Baden-Baden
Místo pohřbení Coastal Monastery of St. Sergius
Choť Maria Alexandrovna Musina-Puškinova
Rodiče Michail Alexejevič Gorčakov
Děti Michail Alexandrovič Gorčakov
Konstantin Alexandrovič Gorčakov
Alma mater Lyceum v Carském Sele
Profese diplomat a politik
Ocenění rytíř Řádu zlatého rouna
Domácí řád věrnosti
Řád zvěstování
Ludvíkův řád
Řád černé orlice
… více na Wikidatech
Podpis Alexandr Gorčakov, podpis
Commons Alexander Mikhailovich Gorchakov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

V letech 1841 až 1856 byl mimořádný velvyslanec v Německu a v Rakousku, od roku 1856 pak ministr zahraničí Ruska, kde usiloval o odčinění porážky v Krymské válce a jejího výsledku - Pařížské mírové smlouvy. K tomu mu dopomohlo spojenectví s pruským velvyslancem v Petrohradu a od roku 1862 spojenectvím s kancléřem Bismarckem. Toho důsledkem bylo dokončení dělení Polska jako řešení polské otázky, zejména po definitivním potlačení Lednového povstání 1863, tak mohlo Rusko plně začlenit dosavadní Kongresové Polsko do Ruské říše. Neméně důležitou roli pak sehrál A. M. Gorčakov během rusko-turecké války koncem 70. let 19. století.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Горчаков, Александр Михайлович na ruské Wikipedii.

Externí odkazyEditovat