Wikipedie

Albrecht Braniborsko-Ansbašský

velmistr řádu německých rytířů a pruský vévoda

Albrecht Braniborsko-Ansbašský (16. května 1490 – 20. března 1568) byl posledním velmistrem řádu německých rytířů v Prusku a prvním světským pruským knížetem. Pocházel z braniborsko-ansbašské větve rodu Hohenzollernů.

Albrecht Braniborsko-Ansbašský
Na obraze Lucase Cranacha
Na obraze Lucase Cranacha
Narození17. května 1490
Ansbach
Úmrtí20. března 1568 (ve věku 77 let)
Tapiau
Místo pohřbeníKrálovecká katedrála
Povoláníspisovatel hymnů
Nábož. vyznáníkatolická církev (do 1525)
luteránství (od 1525)
ChoťDorotea Dánská (1526–1547)[1]
Anna Marie Brunšvicko-Lüneburská (1550–1568)[1]
DětiAnna Žofie Pruská
Albrecht Fridrich Pruský
Kateřina Pruská[2]
Fridrich Albrecht Pruský[2]
Lucie Dorota Pruská[2]
Lucie Pruská[2]
… více na Wikidatech
RodičeFridrich II. Braniborsko-Ansbašský a Žofie Jagellonská
RodHohenzollernové
PříbuzníAlžběta Braniborsko-Ansbašsko-Kulmbašská, Barbora Braniborsko-Ansbašsko-Kulmbašská, Žofie Braniborsko-Ansbašsko-Kulmbašská, Anna Braniborsko-Ansbašsko-Kulmbašská, Markéta Braniborsko-Ansbašská, Jiří Braniborsko-Ansbašský, Gumpert Braniborsko-Ansbašsko-Kulmbašský, Jan Braniborsko-Ansbašský, Vilém Braniborsko-Ansbašský, Kazimír Braniborsko-Bayreuthský, Jan Albrecht Braniborsko-Ansbašsko-Kulmbašský a Fridrich Braniborsko-Ansbašský (sourozenci)
Kazimír IV. Jagellonský (dědeček z matčiny strany)
Jan I. Saský (strýc)
Zikmund I. Starý (strýc)
Dorotea Braniborská (teta)
Jan VII. Meklenburský a Zikmund August Meklenburský (vnoučata)
Funkcevelmistr Řádu německých rytířů (1511–1525)
pruský vévoda (1525–1568)
ZnakZnak
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ

editovat

Albrecht pocházel z franské větve německé knížecí rodiny Hohenzollernů. Jeho otcem byl braniborsko-ansbašský markrabí Fridrich IV., matka Žofie Jagellonská byla dcerou polského krále a litevského velkoknížete Kazimíra IV. Jagellonského.

Velmistr řádu německých rytířů

editovat
 
Albrecht jako velmistr na obraze z roku 1522

Koncem roku 1510 byl mladý Albrecht zvolen velmistrem řádu německých rytířů v Prusku. O dva roky později byl slavnostně uveden do Královce. Důvodem jeho volby byly příbuzenské vazby na polského krále Zikmunda I. Starého, který byl jeho strýcem. Mezi křižáky a krakovským dvorem tehdy panovaly od uzavření druhého toruňského míru v roce 1466 velmi napjaté vztahy a představitelé řádu se domnívali, že by tak mohli přispět k jejich vylepšení. To se však ukázalo být velkým omylem, neboť ani vztahy mezi Hohenzollerny a jejich polskými příbuznými nebyly dobré.

Albrecht se jako velmistr bezúspěšně snažil o mírové narovnání mezi řádem a polským králem. Ani válka, které probíhala v letech 1519–1521, nedopadla pro řád dobře. Albrecht za účelem vyhledání spojenců navštívil roku 1522 norimberský sněm, tam se mimo jiné setkal s reformátorem Osiandrem a poprvé se doslechl o myšlenkách reformace. Nakonec kritickou situaci vyřešil svérázným způsobem. Vyslyšel rad Martina Luthera, které mu osobně předal ve Wittenbergu, a roku 1525 přijal luteránskou reformaci, sekularizoval majetek řádu a stal se pruským vévodou. V této funkci složil lenní hold polskému králi. Napřed musel ještě obelstít papeže Hadriána VI., kterému namluvil, že hodlá provést pouze nutné reformy řádu a stíhat ty řádové rytíře, kteří již přijali luteránství. Tím se vyhnul podezření ze strany nejvyšších církevních kruhů a řádový stát změnil na dědičné světské vévodství a ryze protestantský stát, který se stal lénem Polského království. Také se roku 1526 oženil s dánskou princeznou, což předtím nebylo ve funkci představitele řádu možné.

Mimo jiné založil známou Královeckou univerzitu, druhou protestantskou univerzitu světa.

Manželství a potomci

editovat

Albrecht Hohenzollernský byl dvakrát ženat.

Poprvé se oženil roku 1526 s dánskou princeznou Dorotheou (1504–1547), dcerou krále Frederika I. Z manželství vzešlo šest potomků – čtyři dcery a dva synové; vyjma první dcery však všechny děti zemřely v útlém věku, některé již hned po narození.

⚭ 1555 vévoda Jan Albrecht I. Meklenburský (1525–1576)
  • Kateřina (*/† 24. února 1528)
  • Friedrich Albrecht (5. prosince 1529 – 1. ledna 1530)
  • Lucie Dorotea (8. dubna 1531 – 1. února 1532)
  • Lucie (únor 1537 – květen 1539)
  • Albrecht (*/† březen 1539)

Po Doroteině smrti v roce 1547 si vzal Annu Marii Brunšvickou (1532–1568), dceru brunšvicko-lüneburského vévody Erika I. Ve druhém manželství se roku 1553 narodil jeho syn a nástupce Albrecht Fridrich.

  • Alžběta (20. května 1551 – 19. února 1596)
  • Albrecht Fridrich (29. dubna 1553 – 28. srpna 1618), pruský vévoda
⚭ 1573 princezna Marie Eleonora Klevská (1550–1608)

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
 Fridrich V. Norimberský
 
 
 Fridrich I. Braniborský
 
 
 
 
 
 
 Alžběta Míšeňská
 
 
 Albrecht III. Achilles
 
 
 
 
 
 
 Fridrich Bavorský
 
 
 Alžběta Bavorská
 
 
 
 
 
 
 Maddalena Visconti
 
 
 Fridrich I. Braniborsko-Ansbašský
 
 
 
 
 
 
 Fridrich I. Saský
 
 
 Fridrich II. Saský
 
 
 
 
 
 
 Kateřina Brunšvicko-Lüneburská
 
 
 Anna Saská
 
 
 
 
 
 
 Arnošt Železný
 
 
 Markéta Habsburská
 
 
 
 
 
 
 Cimburgis Mazovská
 
Albrecht Braniborsko-Ansbašský
 
 
 
 
 
 Algirdas
 
 
 Vladislav II. Jagello
 
 
 
 
 
 
 Juliana Tverská
 
 
 Kazimír IV. Jagellonský
 
 
 
 
 
 
 Ondřej Holszanský
 
 
 Sofie Litevská
 
 
 
 
 
 
 Alexandra Drucká
 
 
 Žofie Jagellonská
 
 
 
 
 
 
 Albrecht IV. Habsburský
 
 
 Albrecht II. Habsburský
 
 
 
 
 
 
 Johana Žofie Bavorská
 
 
 Alžběta Habsburská
 
 
 
 
 
 
 Zikmund Lucemburský
 
 
 Alžběta Lucemburská
 
 
 
 
 
 
 Barbora Celjská
 

Reference

editovat
  1. ↑ a b Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  2. ↑ a b c d Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazy

editovat
Předchůdce:
– 		  Pruský vévoda
Albrecht I.
1525–1568 		  Nástupce:
Albrecht Fridrich
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Albrecht_Braniborsko-Ansbašský&oldid=23883866“