Žítková
Žítková (v letech 1890–2002 Žitková[4]) je rozlehlá obec v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji. Leží v etnografickém subregionu Moravské Kopanice. V obci žije 177[1] obyvatel.
| Žítková | |
|---|---|
 Rozptýlené chalupy na Žítkové | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Bojkovice |
| Obec s rozšířenou působností | Uherský Brod (správní obvod) |
| Okres | Uherské Hradiště |
| Kraj | Zlínský |
| Historická země | Morava + Slovensko |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°58′49″ s. š., 17°52′49″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 177 (2024)[1] |
| Rozloha | 6,11 km²[2] |
| Katastrální území | Žítková |
| Nadmořská výška | 590 m n. m. |
| PSČ | 687 74 |
| Počet domů | 162 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Žítková 50 687 74 Starý Hrozenkov ou@zitkova.cz |
| Starostka | Šárka Šusteková |
| Oficiální web: www | |
  Žítková | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 592871 |
| Kód části obce | 197246 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název
editovatPůvodní tvar Žitkova (tj. ves) je přivlastňovací přídavné jméno od Žitek, což byla domácká podoba některého osobního jména obsahujícího -žit- (např. Žitislav, Dobrožit). Později upraveno na Žitková. Tvar Žítková je nářeční. V 19. století se psalo i Židková.[5]
Historie
editovatŽítková vznikla kolonizací koncem 17. a počátkem 18. století na území poznamenaném nájezdy Tatarů, Turků a Kuruců v 16. a 17. století. Jak zaznamenává 4. kniha urbární, v roce 1731 sem přicházejí noví usedlíci, což však nevylučuje, že osídlení tohoto území může pocházet i ze starších dob. Mezi tradiční suroviny a řemesla, které usedlíci pěstovali, dále zpracovávali či provozovali, patří včelařství, chov valašského dobytka (ovcí), sbírání a sušení hub, zpracovávání kmínu, sběr šípků a lískových oříšků, vytrhávání husího peří a pěstování konopí, které museli dále příst či jinak zpracovávat. Konopí a husí peří museli zdejší usedlíci každý rok odvádět podle váhy na světlovské panství. V oblasti zvané Hutě stávala sklárna zničená v 18. století.
Roku 1807 v důsledku napoleonských válek byla uvalena na Moravské Kopanice kuriózní máselná daň, proti níž se tehdejší vedení kopaničářských obecních komunit náležitě bránilo a dne 28. 9. 1807 byl poslán nesouhlasný dopis s touto daní za sídla Hrozenkov, Žítková, Vyškovec a Vápenice.[6] Jistou míru samostatnosti kolonie Žítková z této doby lze také odvodit např. z dopisu pudmistra hrozenkovského pudmistru žitkovskému ohledně pastvy, který se ovšem žítkovjanům nelíbil a ohradili se proti němu, díky čemuž Hrozenkov tento spor u vrchnosti částečně prohrál.
Specifický vývoj osídlení, geografická i kulturní izolace v podmínkách feudálního útlaku, trvajícího až do posledních let 19. století, i tvrdé přírodní podmínky omezily působení vlivů pokročilejších sousedních oblastí a přispívaly k vytvoření izolované etnografické oblasti, v níž hlavní vývojovou silou byla tradice; tak se vytvořila švorcová ves s plužinou scelených úseků[7] – Žítková. První škola byla na Žítkové postavena v roce 1854. Nové zděné školy na horní a dolní Žítkové byly postaveny začátkem 20. století. V horní části obce se škola postavila v roce 1913 a v dolní části již v roce 1909.
Při soupisu obyvatelstva dne 15. října 1915 bylo na Žítkové zjištěno 895 lidí, což je o 196 více než ve Starém Hrozenkově. Významným mezníkem pro obec se stal 15. červen 1919. Tohoto data se Žítková osamostatňuje od Starého Hrozenkova a stává se samostatnou obcí. Také katastru Žítkové se k 25. červenci 1997 dotkla úprava státní hranice se Slovenskem.
Obyvatelstvo
editovat| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 797 | 759 | 828 | 867 | 939 | 859 | 880 | 816 | 912 | 634 | 431 | 282 | 248 | 176 | 170 |
| Počet domů | 120 | 133 | 134 | 142 | 152 | 137 | 149 | 174 | 173 | 129 | 106 | 157 | 159 | 166 | 162 |
Obecní správa
editovatMezi lety 1869–1890 patřily jako osada obce ke Starému Hrozenkovu v okrese Uherský Brod a v roce 1900 byla osada úředně zrušena. Od roku 1910 je obcí v okrese Uherský Brod (1910–1950) a později v okrese Uherské Hradiště.[4]
Obecní symboly
editovatZnak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 22. listopadu 2001.[10]
Pamětihodnosti
editovat- Kaple Panny Marie Kopanické
- Šance – umístění obranných opevnění Hrozenkovského průsmyku lze dodnes nelézt asi 1,5 km jihovýchodně od obce Starý Hrozenkov a 2 km východně od centra kopaničářské obce Žítková. Z pohledu dnešní mezinárodní silnice E50 ve směru od Uherského Brodu do Trenčína se jedná o levý svah údolí Drietomice, jimž komunikace prochází. Opevnění, neboli šance, začíná na levém svahu údolí asi 100 metrů od silnice v těsné blízkosti státní hranice a táhne se asi 1 km po celém svahu kopce, jenž je místními nazýván Bedové. V dnešní době je celá lokalita zarostlá mladým smrkovým lesem, který značně znemožňuje orientaci v terénu. I přes to jsou zde viditelně zachovány obrysy bývalých šancí, které zde sehrávaly důležitou úlohu při obraně Moravy nejen v 17. století, ale i později například v prusko-rakouské válce roku 1866.
- Zajímavostí je, že se historické území obce Žítková v podstatě rozkládá v pěti katastrálních územích (Žítková, Pitín, Krhov, St. Hrozenkov a Horná Súča) a ve dvou státech (ČR a SR), což je pravděpodobně rekord.[zdroj?]
Galerie
editovat-
Hotel Kopanice -
Obecní úřad -
Usedlost č. p. 29 -
Přehrada -
Muzeum poslední žítkovské bohyně
Literatura
editovatO Žítkové, nebo na Žítkové se odehrává děj knih Gabra a Málinka v čarovné zemi, Želary, faktografické knihy Jiřího Jilíka Žítkovské bohyně a Žítkovské čarování, a další publikace jazykovědné i poezie. Na tuto oblast odkazuje Kateřina Tučková ve své knize Žítkovské bohyně.
Film
editovatNa Žítkové se natáčelo rodinné drama režiséra Otakara Koska Už se nebojím (1984)[11][12] a drama Karla Kachyni Škaredá dědina (1975)[13].
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 681. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 826.
- ↑ Pamětní kniha obce Starý Hrozenkov - svazek 1. Uherské Hradiště: Státní okresní archiv Uherské Hradiště
- ↑ MUZEJNÍ A VLASTIVĚDNÁ SPOLEČNOST V BRNĚ. Uherskohradišťsko. 1. vydání. vyd. Brno: Vlastivěda moravská, 1982. 59-172-80.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Žítková [online]. 2001-11-22 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Už se nebojím [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-07-31]. Dostupné online.
- ↑ https://www.filmovamista.cz/1130-Uz-se-nebojim
- ↑ Škaredá dědina [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-07-31]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žítková na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Žítková v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
