Žítková

obec v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji

Žítková (v letech 1890–2002 Žitková[4]) je rozlehlá obec v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji. Leží v etnografickém subregionu Moravské Kopanice. V obci žije 177[1] obyvatel.

Žítková
Rozptýlené chalupy na Žítkové
Rozptýlené chalupy na Žítkové
Znak obce ŽítkováVlajka obce Žítková
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBojkovice
Obec s rozšířenou působnostíUherský Brod
(správní obvod)
OkresUherské Hradiště
KrajZlínský
Historická zeměMorava + Slovensko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel177 (2024)[1]
Rozloha6,11 km²[2]
Katastrální územíŽítková
Nadmořská výška590 m n. m.
PSČ687 74
Počet domů162 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa obecního úřaduŽítková 50
687 74 Starý Hrozenkov
ou@zitkova.cz
StarostkaŠárka Šusteková
Oficiální web: www.zitkova.cz
Žítková
Žítková
Další údaje
Kód obce592871
Kód části obce197246
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původní tvar Žitkova (tj. ves) je přivlastňovací přídavné jméno od Žitek, což byla domácká podoba některého osobního jména obsahujícího -žit- (např. Žitislav, Dobrožit). Později upraveno na Žitková. Tvar Žítková je nářeční. V 19. století se psalo i Židková.[5]

Historie

editovat

Žítková vznikla kolonizací koncem 17. a počátkem 18. století na území poznamenaném nájezdy Tatarů, Turků a Kuruců v 16. a 17. století. Jak zaznamenává 4. kniha urbární, v roce 1731 sem přicházejí noví usedlíci, což však nevylučuje, že osídlení tohoto území může pocházet i ze starších dob. Mezi tradiční suroviny a řemesla, které usedlíci pěstovali, dále zpracovávali či provozovali, patří včelařství, chov valašského dobytka (ovcí), sbírání a sušení hub, zpracovávání kmínu, sběr šípků a lískových oříšků, vytrhávání husího peří a pěstování konopí, které museli dále příst či jinak zpracovávat. Konopí a husí peří museli zdejší usedlíci každý rok odvádět podle váhy na světlovské panství. V oblasti zvané Hutě stávala sklárna zničená v 18. století.

Roku 1807 v důsledku napoleonských válek byla uvalena na Moravské Kopanice kuriózní máselná daň, proti níž se tehdejší vedení kopaničářských obecních komunit náležitě bránilo a dne 28. 9. 1807 byl poslán nesouhlasný dopis s touto daní za sídla Hrozenkov, Žítková, Vyškovec a Vápenice.[6] Jistou míru samostatnosti kolonie Žítková z této doby lze také odvodit např. z dopisu pudmistra hrozenkovského pudmistru žitkovskému ohledně pastvy, který se ovšem žítkovjanům nelíbil a ohradili se proti němu, díky čemuž Hrozenkov tento spor u vrchnosti částečně prohrál.

Specifický vývoj osídlení, geografická i kulturní izolace v podmínkách feudálního útlaku, trvajícího až do posledních let 19. století, i tvrdé přírodní podmínky omezily působení vlivů pokročilejších sousedních oblastí a přispívaly k vytvoření izolované etnografické oblasti, v níž hlavní vývojovou silou byla tradice; tak se vytvořila švorcová ves s plužinou scelených úseků[7] – Žítková. První škola byla na Žítkové postavena v roce 1854. Nové zděné školy na horní a dolní Žítkové byly postaveny začátkem 20. století. V horní části obce se škola postavila v roce 1913 a v dolní části již v roce 1909.

Při soupisu obyvatelstva dne 15. října 1915 bylo na Žítkové zjištěno 895 lidí, což je o 196 více než ve Starém Hrozenkově. Významným mezníkem pro obec se stal 15. červen 1919. Tohoto data se Žítková osamostatňuje od Starého Hrozenkova a stává se samostatnou obcí. Také katastru Žítkové se k 25. červenci 1997 dotkla úprava státní hranice se Slovenskem.

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 797 759 828 867 939 859 880 816 912 634 431 282 248 176 170
Počet domů 120 133 134 142 152 137 149 174 173 129 106 157 159 166 162

Obecní správa

editovat

Mezi lety 1869–1890 patřily jako osada obce ke Starému Hrozenkovu v okrese Uherský Brod a v roce 1900 byla osada úředně zrušena. Od roku 1910 je obcí v okrese Uherský Brod (1910–1950) a později v okrese Uherské Hradiště.[4]

Obecní symboly

editovat

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 22. listopadu 2001.[10]

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Žítkové.
  • Kaple Panny Marie Kopanické
  • Šance – umístění obranných opevnění Hrozenkovského průsmyku lze dodnes nelézt asi 1,5 km jihovýchodně od obce Starý Hrozenkov a 2 km východně od centra kopaničářské obce Žítková. Z pohledu dnešní mezinárodní silnice E50 ve směru od Uherského Brodu do Trenčína se jedná o levý svah údolí Drietomice, jimž komunikace prochází. Opevnění, neboli šance, začíná na levém svahu údolí asi 100 metrů od silnice v těsné blízkosti státní hranice a táhne se asi 1 km po celém svahu kopce, jenž je místními nazýván Bedové. V dnešní době je celá lokalita zarostlá mladým smrkovým lesem, který značně znemožňuje orientaci v terénu. I přes to jsou zde viditelně zachovány obrysy bývalých šancí, které zde sehrávaly důležitou úlohu při obraně Moravy nejen v 17. století, ale i později například v prusko-rakouské válce roku 1866. 
  • Zajímavostí je, že se historické území obce Žítková v podstatě rozkládá v pěti katastrálních územích (Žítková, Pitín, Krhov, St. Hrozenkov a Horná Súča) a ve dvou státech (ČR a SR), což je pravděpodobně rekord.[zdroj?]

Galerie

editovat

Literatura

editovat

O Žítkové, nebo na Žítkové se odehrává děj knih Gabra a Málinka v čarovné zemi, Želary, faktografické knihy Jiřího Jilíka Žítkovské bohyně a Žítkovské čarování, a další publikace jazykovědné i poezie. Na tuto oblast odkazuje Kateřina Tučková ve své knize Žítkovské bohyně.

Na Žítkové se natáčelo rodinné drama režiséra Otakara Koska Už se nebojím (1984)[11][12] a drama Karla Kachyni Škaredá dědina (1975)[13].

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 681.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  5. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 826. 
  6. Pamětní kniha obce Starý Hrozenkov - svazek 1. Uherské Hradiště: Státní okresní archiv Uherské Hradiště 
  7. MUZEJNÍ A VLASTIVĚDNÁ SPOLEČNOST V BRNĚ. Uherskohradišťsko. 1. vydání. vyd. Brno: Vlastivěda moravská, 1982. 59-172-80. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  9. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  10. Udělené symboly – Žítková [online]. 2001-11-22 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  11. Už se nebojím [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-07-31]. Dostupné online. 
  12. https://www.filmovamista.cz/1130-Uz-se-nebojim
  13. Škaredá dědina [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-07-31]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat