Otevřít hlavní menu

Štefan Krčméry (pseudonymy Eska, Ján Jesom, Strýček Štefan aj.) (26. prosinec 1892, Mošovce17. únor 1955, Pezinok) byl slovenský básník, literární historik a kritik, publicista, překladatel, správce Matice slovenské, signatář Martinské deklarace.

Štefan Krčméry
Portrait krcmery-stefan.jpg
Narození 26. prosince 1892
Mošovce
Úmrtí 17. února 1955 (ve věku 62 let)
Pezinok
Místo pohřbení Národný cintorín
Povolání jazykovědec, spisovatel, básník, překladatel, literární kritik a novinář
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotopisEditovat

Narodil se v rodině evangelického faráře, syna štúrovců Augusta Horislava Krčméryho. Lidovou školu navštěvoval v Jasenové, gymnázium v ​Banské Bystrici (1903-1907), evangelické lyceum v letech 1907-1911 v Bratislavě a v letech 1911-1915 zde také vystudoval evangelickou teologii. Chvíli působil jako kaplan v Krajném a v Bratislavě, ale pak zanechal kněžského povolání a působil jako literární kritik, publicista, básník, historik, teoretik a organizátor kulturního života. V letech 1918-1919 byl redaktorem Národných novin a působil také jako šéfredaktor Slovenských pohľadov a tajemník obnovené Matice slovenské. V letech 1920-1921 byl spolu s manželkou Helou na studijním pobytu v Paříži, po návratu vykonával funkci tajemníka Matice slovenské a také redigoval obnovené Slovenské pohľady (1922-1932), časopis Knižnica Slovenských pohľadov, Slovenský ochotník, Naše divadlo, Včielka a jiné. V roce 1930 odešel na 3 měsíce do Prahy, kde si na Karlově univerzitě doplnil vzdělání a získal titul PhDr.

 
Hrob Štěpána Krčméryho na Národním hřbitově v Martině

Na podzim roku 1931 se u něj projevily duševní problémy, které v následujícím roce přerostly do vážné psychické choroby (schizofrenie). Koncem roku 1932 přestal redigovat Slovenské pohľady a v roce 1933 se definitivně vzdal místa tajemníka Matice slovenské. V literární práci však neustal. Byl také členem několika kulturně-společenských institucí (Matice chorvatská, Provensálská Félibrige, Matice srbská aj.). Žil na různých místech, od 1949 až do smrti se trvale léčil v Pezinku. Pohřben byl v Bratislavě, ale jeho ostatky byly později přeneseny na Národní hřbitov v Martině.

TvorbaEditovat

Publikovat začal v roce 1913, přičemž přispíval do několika časopisů (Slovenské pohľady, Dennica, Živena, Národné noviny, Mladé Slovensko aj.). Debutoval v roce 1920 sbírkou básní Keď sa sloboda rodila. Kromě kritického realismu používal i prvky symbolismu, inspiroval se Hviezdoslavem a štúrovci, ale také evropskými romantickými básníky. Svou tvorbou pokračoval v úsilí slovenské moderny. Věnoval se psaní vlastenecké a milostné lyriky, ale také spirituální lyriky. V jeho básních se často vyskytují symboly tmy a světla, ale také symbolický uzavřený prostor tmavých hor, který vyjadřuje pocit nevyhnutelnosti a bezvýchodnosti lidského osudu.

V prozaické tvorbě zakomponoval lyrické obrázky a úvahy do osobních vyznání ve formě listů budoucí manželce.

Jeho nejvýznamnějším teoretickým dílem jsou dvousvazkové dějiny slovenské literatury 150 let slovenské literatury, jež jsou zaměřené na osobnosti 18. a 19. století. Kromě toho publikoval řadu studií a příspěvků o literatuře, umění a kultuře. Mimořádné zásluhy si získal jako redaktor Slovenských pohladov (1922-1932), kolem kterých soustředil starší i začínající autory.

Jak tajemník Matice slovenské se přičinil o pořádání jejích vědeckých a uměleckých akcí, v rámci Ústředí slovenských ochotnických divadel i matičních místních odborů aktivizoval divadelní a osvětovou činnost na celém Slovensku. Věnoval se i překládání poezie z maďarštiny, němčiny, francouzštiny, ze slovanských literatur. Vydal též výběr ze slovenské poezie v maďarštině, ve vlastním překladu.

DíloEditovat

PoezieEditovat

  • 1920 - Když se svoboda rodila - obsahuje vlastenecké básně, oslavující vznik ČSR
  • 1929 - Herbarium - obsahuje osobní lyriku, vyjadřuje vnitřní smutek a nejistotu vlivem stupňující se nemoci
  • 1930 - Piesne a balady - vrací se zde k štúrovské poezii (sylabický veršový systém)
  • 1932 - Slovo čisté
  • 1944 - Pozdrav odmlčaného básnika - vzpomínkové-reflexivní sbírka

PrózaEditovat

  • 1932 - Oslobodenie - básnická próza o vlastním životě a životě popřevratového Slovenska
  • 1957 - Zimná legenda - cyklus próz a črt
  • 1972 - Ty a Ja - prózy, úvahy, črty a básně, které byly komponovány jako dopisy jeho budoucí manželce Hele Karlovské

Literární vědaEditovat

  • 1920 - Prehľad dejín slovenskej literatúry a vzdelanosti
  • 1927 - Moyses a Kuzmány
  • 1928 - Ľudia a knihy - populární zobrazení významných osobností slovenské literatury
  • 1936 - Zo slovenskej hymnológie - jubilejní publikace při příležitosti 300. výročí vydání zpěvníku Cithara sanctorum Jiřího Třanovského
  • 1943 - Stopäťdesiat rokov slovenskej literatúry
  • 1976 - Dejiny literatúry slovenskej - osobnosti literatury od Velké Moravy až po vznik Československa

Ostatní dílaEditovat

  • 1925 - Anthology Szlovák kőltőkből - antologie slovenské poezie
  • 1925 - Salome - překlad veršované dramatu od Oscara Wilda
  • 1944 - Z cudzích sadov - překlady moderní evropské poezie
  • 1975 - Estetické reflexie

Články, statě a úvahyEditovat

  • 1922 - Slovensko a jeho život literárny
  • 1924 - Literárne snahy slovenské
  • 1926 - O možnostiach rozvoja slovenskej literatúry
  • 1931 - Prozódia štúrovských básnikov
  • 1932 - Melódia vety a prízvuk v slovenčine
  • 1935 - Estetika krás prírodných

VýběryEditovat

  • 1975 - Estetické reflexie
  • 1977 - Román bez konca

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

Biografické studie 21 Vědecký seminář o Š. Krčmérym

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Štefan Krčméry na slovenské Wikipedii.

Externí odkazyEditovat