Wikipedie

Řehořov

část městyse Kamenice v okrese Jihlava

Řehořov (německy Regens)[3] je vesnice, část městyse Kamenice v okrese Jihlava. Nachází se asi 3 km na sever od Kamenice. Prochází zde silnice II/602. V roce 2009 zde bylo evidováno 105 adres.[4] V roce 2001 zde trvale žilo 271 obyvatel.[5]

Řehořov
Boží muka
Boží muka
Lokalita
Charaktervesnice
ObecKamenice
OkresJihlava
KrajKraj Vysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°23′47″ s. š., 15°47′15″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel290 (2021)[1]
Katastrální územíŘehořov (5,86 km²)
Nadmořská výška605 m n. m.
PSČ588 24
Počet domů99 (2011)[2]
Řehořov
Řehořov
Další údaje
Kód části obce145041
Kód k. ú.745049
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řehořov je také název katastrálního území o rozloze 5,86 km2.[6]

Název editovat

Název se vyvíjel od varianty Rehorns (1377), Rzehorz (1381), Hrzehorzow (1386), Rehorn (1419), Reherns (1517), Rzehorzow (1556), Ržehoržow (1678), Regentz (1718), Regens (1720), Ržehoržow a Regens (1751), Regens a Řehořow (1846), Regens a Řehořov (1872) až k podobě Řehořov v letech 1881 a 1924. Místní jméno vzniklo přidáním přivlastňovací přípony -ov k osobnímu jménu Řehoř, německé pojmenování Regens vzniklo kontaminací s německým osobním jménem Gregor.[7]

Historie editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1381.[8]

Na konci druhé světové války v okolí obce operovala partyzánská skupina, kterou vedl poručík Josef Šrámek. Tato skupina byla aktivně podporována lesním adjunktem Arnoštem Váňou, který se společně se svou ženou Blaženou nastěhoval do hájenky, resp. myslivny (dnes č.p. 80) v Řehořově na konci roku 1943.

1. července 1989 se stal místní částí Kamenice.[9]

Přírodní poměry editovat

Řehořov leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 7 km západně od Měřína, 5,5 km severně od Kamenice, 4,5 km východně od Vysokých Studnic a 3 km jihovýchodně od Věžnic. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Řehořovská pahorkatina.[10] Průměrná nadmořská výška činí 605 metrů. Nejvyšší bod, Řehořovský vrch (645 m n. m.), leží jižně od vsi. V severní části stojí Kopeček (627 m n. m.). Na území Řehořova pramení Řehořovský potok, na němž se nachází rybník U Myslivny.[11]

Obyvatelstvo editovat

Podle sčítání 1930 zde žilo v 79 domech 384 obyvatel. 381 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 3 k německé. Žilo zde 392 římských katolíků a 1 žid.[12]

Vývoj počtu obyvatel Řehořova[8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 495 515 459 460 447 411 384 345 359 340 308 282 271 288

Hospodářství a doprava editovat

V obci sídlí firma PENADOP, s.r.o., pobočka České pošty a obchod Jednota, spotřební družstvo Velké Meziříčí – COOP.[13] Obcí prochází silnice II. třídy č. 602 z Měřína do Vysokých Studnic.[14] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, TRADO-BUS a Tourbus. Autobusy jezdí ve směrech Brno, Velké Meziříčí, Jihlava, Tábor, Písek, Strakonice, Velká Bíteš, Puklice, Kamenice, Měřín Velké Meziříčí a Náměšť nad Oslavou.[15] Obcí prochází zeleně značená turistická trasa z Kameničky do Nadějova.

Školství, kultura a sport editovat

Místní děti dojíždějí do základní školy v Kamenici.[16] Působí zde Sbor dobrovolných hasičů Řehořov.[17]

Pamětihodnosti editovat

  • Kaplička
  • Pamětní kámen u lesa
  • Boží muka u vsi
  • Sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  5. ↑ Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-10-16 [cit. 2003-10-16]. Dostupné online. 
  6. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-10. 
  7. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 409. 
  8. ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-02]. S. 566, 567, záznam 41-3. Dostupné online. 
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 460. 
  10. ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-01]. Dostupné online. 
  11. ↑ Řehořov [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-01]. Dostupné online. 
  12. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 56. 
  13. ↑ Řehořov [online]. ARES, 2014-10-06 [cit. 2014-10-21]. Dostupné online. 
  14. ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  15. ↑ Řehořov [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-21]. Dostupné online. 
  16. ↑ Výroční zpráva 2013/2014 [online]. ZŠ a MŠ Kamenice, 2014-09-01 [cit. 2014-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-02. 
  17. ↑ SDH Řehořov [online]. OSH Jihlava, 2014-11-02 [cit. 2014-11-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Řehořov&oldid=23531607“