Římskokatolická farnost Sloup v Čechách
Římskokatolická farnost Sloup v Čechách (něm. Bürgstein) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Sloup v Čechách a v jejím okolí. Organizačně spadá do českolipského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svaté Kateřiny Alexandrijské ve Sloupu v Čechách.
Římskokatolická farnost Sloup v Čechách | |
---|---|
Základní údaje | |
Církev | římskokatolická |
Vikariát | českolipský |
Diecéze | litoměřická |
Provincie | česká |
Administrátor excurrendo | R.D. Ing. Pavel Morávek |
Lokalizace farnosti | |
Římskokatolická farnost Sloup v Čechác | |
Území farnosti | |
Bukovany • Janov • Pihel • Radvanec • Sloup v Čechách • Svitava • Svojkov | |
Kontakt | |
Adresa sídla | Sloupská 272, Nový Bor, 473 01, Česko |
Souřadnice | 50°43′44,29″ s. š., 14°32′47,7″ v. d. |
Webové stránky | farnostnb |
farnost | |
Datová schránka | 68c5v5e |
IČO | 63778149 (VR) |
Externí odkazy | |
Databáze Ministerstva kultury České republiky | |
Údaje v infoboxu aktuální k 7/2023 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie farnosti
editovatPůvodní kostel ve Sloupu byl vybudován již ve 14. století. Na jeho místě byl dnešní kostel vystavěn v 18. století.
Na „skalním hradě“ ve Sloupu žili v 17. a 18. století poustevníci (Ivanité, nejznámější byl asi Samuel Görner),[1] z jejichž dob se na hradě dochoval do skály tesaný jednolodní kostel a křížová chodba. V roce 1724 byla vybudována filiální kaple sv. Václava ve Svojkově.
Ve skalním údolí u Svojkova, v tzv. Modlivém Dole vzniklo v 18. století malé poutní místo, které bylo zpočátku církví neschváleno, a poutě sem zakazovány. V roce 1806 bylo poutní místo oficiálně uzavřeno, avšak v 19. století poutím sem již nikdo nebránil (prý se sem jezdil modlit i penzionovaný císař Ferdinand I. Dobrotivý, který měl letní sídlo na zámku v nedalekých Zákupech). V roce 1903 byla kaple upravena na Lourdskou jeskyni. Poutní místo je dodnes živé.
Fara ve Sloupu byla obsazena knězem až do 70. let 20. století, poté začala být administrována z Nového Boru, a tak je tomu až do 2. dekády 21. století. Za doby komunistické totality se o důchodce, ubytované na sloupském zámku staraly řeholní sestry sv. Vincence.
Duchovní správcové vedoucí farnost
editovatZačátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]
- 1635 Henricus Fritsch
- 1647 Simon Gnold
- 1657 Michaël Xerxen
- 1660 Franciscus Jessel
- 1664 Elias Gabriel Oppitz
- 1674 Tobias Adalbertus Oppitz
- 1685 Ignatius Tschakert
- 1694 Carolus Aug. Tippelt
- 1698 Georgius Anselmus Schubert
- 1726 Joannes Pöschel
- 1735 Joannes Georgius Mühlstein
- 1751 Silvestr Oppitz
- 1759 Joannes Elstner
- 1777 Thoma Ruprecht, † 1. 8. 1805
- 1805 par. vacat, cap. Franc. Handschel
- 1805 Franc. Klein, n. 25. 4. 1754 Brervaldaviens (Slezsko), o. 20. 6. 1780, † 7. 8. 1828
- 1828 Wenc. Dittrich, n. 26. 7. 1782 Bürgstein, o. 20. 8. 1805
- 1854 chybí katalog
- 1855 Jos. Hegenbart, n. 12. 2. 1821 Niedericht. o. 25. 7. 1845, † 5. 1. 1871
- 1872 Jos. Wilde, n. 6. 10. 1808 Widim, o. 28. 9. 1845, † 24. 5. 1888
- 1888 Car. Watzina, n. 27. 12. 1829 Leitmeritz, o. 25. 7. 1854, † 14. 11. 1899
- 1899 par. vacat, admin. interc. Joann. Košek
- 1900 Franc. Pöppel, n. 13. 7. 1868 Sporitz, o. 20. 12. 1891, † 2. 8. 1936
- 1937 par. vacat, admin. interc. Max Purkart
- 1. 4. 1937 Carol. Weisse, n. 21. 10. 1904 Böhm. Kamnitz, o. 29. 6. 1929, exil 13. 5. 1946 Liel
- 12. 5. 1946 Eduard Stolle, admin.
- 1. 3. 1970 Jan Peprla, admin.
- 1. 8. 1972 Ladislav Kubíček, admin.
- 1. 8. 1975 Robert Vater
- 1. 4. 1979 Josef Pavlas SDB, admin. exc. z Nového Boru
- 1. 7. 2017 Pavel Morávek, admin. exc. z Nového Boru[2]
Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.
Území farnosti
editovatDo farnosti náleží území těchto obcí:
Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti
editovatVe farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.
Příslušnost k farnímu obvodu
editovatZ důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) farnosti – děkanství Nový Bor, jehož součástí je i farnost Sloup v Čechách, která je tak spravována excurrendo. Přehled těchto kolatur je v tabulce farních obvodů českolipského vikariátu.
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
Reference
editovat- ↑ KRAUS, Vladimír; HAMMER, Miroslav. Poustevníci na Skalickém vrchu [online]. 2013-10-08 [cit. 2017-06-21]. Dostupné online.
- ↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2022.
- ↑ Katalog biskupství litoměřického, farní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské, Sloup v Čechách [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.
- ↑ Katalog biskupství litoměřického, kaple Panny Marie Sněžné, Pihel [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.
- ↑ Katalog biskupství litoměřického, kaple sv. Antonína Paduánského, Radvanec [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.
- ↑ Katalog biskupství litoměřického, kaple Navštívení Panny Marie, Svitava [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.
- ↑ Katalog biskupství litoměřického, kaple sv. Máří Magdalény, Bukovany [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.
- ↑ Katalog biskupství litoměřického, kaple sv. Josefa, Bukovany [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.
- ↑ Katalog biskupství litoměřického, kaple sv. Václava, Svojkov [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.
- ↑ Katalog biskupství litoměřického, kaple sv. Jana Nepomuckého, Sloup v Čechách [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.