Římskokatolická farnost Mařenice
Římskokatolická farnost Mařenice (něm. Gross Mergthal) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Mařenice a v jejím okolí. Organizačně spadá do českolipského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svaté Máří Magdaleny v Mařenicích.
| Římskokatolická farnost Mařenice | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Církev | římskokatolická |
| Vikariát | českolipský |
| Diecéze | litoměřická |
| Provincie | česká |
| Administrátor excurrendo | in spiritualibus: Mgr. Rudolf Repka in materialibus: Mgr. Marcel Hrubý |
| Lokalizace farnosti | |
  Římskokatolická farnost Mařenice | |
| Území farnosti | |
| Mařenice • Mařeničky • Naděje | |
| Kontakt | |
| Adresa sídla | ŘKF Mařenice, čp. 1, Mařenice, 471 56 |
| Souřadnice | 50°48′26,96″ s. š., 14°40′46,2″ v. d. |
| Doručovací adresa | ŘKF Mařenice, čp. 43, Srbská Kamenice, 407 15 |
| Webové stránky | www |
| farnost | |
| Datová schránka | vtrrdeu |
| IČO | 62237918 (VR) |
| Externí odkazy | |
| Databáze Ministerstva kultury České republiky | |
| Údaje v infoboxu aktuální k 7/2023 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie farnosti editovat
Farnost v Mařenicích existovala již před rokem 1372. V pozdější době zanikla a byla obnovena až v roce 1721. Ve 20. století přestala být obsazována sídelním knězem. Konec života strávil v Mařenicích někdejší kapitulní vikář litoměřické diecéze Eduard Oliva.
Ve 2. polovině 20. století mařenický kostel zchátral, až připomínal zříceninu. Byl opraven v letech 1989-1991 a znovupožehnání po opravě biskupem Josefem Kouklem. Od roku 2007 byla farnost administrována excurrendo in spiritualibus z Mimoně, a poté od začátku roku 2020 ze Cvikova. Materiálním správcem farnosti je laik Marcel Hrubý ze Srbské Kamenice.
Duchovní správcové vedoucí farnost editovat
Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]
- Conradus
- 1395 Nicolaus
- 1397 Simon
- 25. 5. 1706 Christ. Nikolasch, n. 1678 Niems, † 22. 6. 1741
- 31. 10. 1741 Ernestus Flixius n. 1690 Leipa, † 11. 6. 1751
- 30. 4. 1751 Joann. Christoph. Rosche, n. 1710 Ehrenberg, † 25. 1. 1781
- 10. 5. 1781 Jos. Künstner, n. 1739 Wartenberg, † 22. 8. 1806
- 1806 par. vacat, cap. Anton. Ulbrich
- 1806 Anton Renner, kaplan
- 7. 1. 1807 Joann. Pemsel, n. 21. 9. 1765 Strausnitz, o. 19. 3. 1791, † 1. 9. 1852
- 12. 4. 1821 Jos. Wurm, n. 5. 1. 1769 Drum, o. 27. 1793, † 19. 12. 1849
- 12. 7. 1832 Jos. Schönfeld, n. 10. 2. 1782 Leipa, o. 8. 9. 1805, † 7. 1. 1850
- 16. 8. 1843 Anton. Glener, n. 1. 11. 1800 Maschav., o. 4. 9. 1827, † 29. 3. 1886
- 1849 par. vacat, admin. Franc. Güttler
- 7. 12. 1850 Wenc. Burger, n. 29. 1. 1802 Wřettowic. o. 20. 8. 1827
- 26. 7. 1855 Franc. Jos. Goerner, n. 15. 1. 1809 Bleisswedel, o. 28. 9. 1832, † 24. 10. 1883
- 6. 7. 1865 Joann. Geisler, n. 27. 10. 1809 Johannesthal., o. 3. 8. 1835, † 14. 7. 1883
- 1875 par. vacat, admin. int. Vinc. Wünsch
- 1. 1. 1875 Jos. Nittel, n. 24. 4. 1823 Lindenau, o. 4. 7. 1848, † 25. 3. 1893
- x. 11. 1879 Vinc. Wünsch, n. 21. 4. 1827 Gablonz, o. 25. 7. 1852, † 15. 12. 1892
- 11. 8. 1887 Emman. Cžirnich, n. 18. 8. 1838 Leipa, o. 29. 7. 1863, † 22. 3. 1890
- 17. 7. 1890 Car. Stolle, n. 23. 10. 1852 Leitmeritz, o. 14. 7. 1877, † 1. 1. 1902
- 1. 5. 1902 Jos. Hampel, n. 26. 12. 1866 Leopoldsruh, o. 29. 6. 1890, † 28. 5. 1942
- 9. 7. 1926 Rud. Fišar, n. 26. 10. 1889 Oberrosenthal, o. 5. 7. 1914, † 24. 2. 1948
- 1. 11. 1934 Franc. Seidl, n. 14. 9. 1889 Springenberg, o. 25. 6. 1922, † 29. 10. 1980
- 13. 6. 1946 Rud. Schwalke
- 1. 4. 1948 Jan Pohl
- 8. 3. 1955 Karel Červinka
- 1. 5. 1955 Jos. Dobiáš
- 15. 3. 1965 Jan Pohl
- 1. 3. 2007 Václav Horniak, SVD, admin. exc. in spiritualibus z Mimoně
- 13. 11. 2007 Marcel Hrubý, laik, admin. exc. in materialibus ze Srbské Kamenice
- 1. 1. 2020 Rudolf Repka, admin. exc. in spiritualibus ze Cvikova[1]
Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.
Území farnosti editovat
Do farnosti náleží území obcí:
Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti editovat
| Fotografie | Stavba | Místo | Bohoslužby | Zeměpisné souřadnice | Status | Číslo kulturní památky | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Kostel | |||||||
| 1. | 
|
Kostel sv. Máří Magdaleny | Mařenice | bližší informace o bohoslužbách | 50°48′27″ s. š., 14°40′46″ v. d. | farní kostel[2] | 46605/5-3124 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Kaple | |||||||
| 2. | 
|
Kaple sv. Anny | Naděje | nelze sloužit – kaple byla upravena na rekreační objekt | 50°48′37″ s. š., 14°38′57″ v. d. | kaple[3] | — |
| Zaniklé sakrální stavby | |||||||
| 3. | Kaple sv. Jana Nepomuckého | Mařeničky | nelze sloužit | zbořená kaple | — | ||
| Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice | |||||||
Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.
Příslušnost k farnímu obvodu editovat
Farnost Mařenice se nachází v českolipském vikariátu, avšak z důvodu efektivity správy je po materiální administrována excurrendo z děčínského vikariátu z farnosti Srbská Kamenice. Po duchovní stránce je farnost excurrendo administrována z českolipského vikariátu z farnosti Cvikov. Přehled správy farnosti Mařenice je uveden v tabulce farních obvodů českolipského vikariátu.
Odkazy editovat
Poznámky editovat
- ↑ Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
Reference editovat
- ↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2022.
- ↑ Katalog biskupství litoměřického, farní kostel sv. Máří Magdalény, Mařenice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.
- ↑ Katalog biskupství litoměřického, kaple sv. Anny, Naděje [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-14.