Římskokatolická farnost – děkanství Radonice

římskokatolická farnost v litoměřické diecézi

Římskokatolická farnost-děkanství Radonice (latinsky Radonicium[1]) je zaniklá církevní správní jednotka sdružující římské katolíky v Radonicích a okolí. Organizačně spadala do krušnohorského vikariátu, který je jedním z deseti vikariátů litoměřické diecéze.

Římskokatolická
farnost – děkanství
Radonice
Kaple Panny Marie pomocné ve Vintířově
Kaple Panny Marie pomocné ve Vintířově
Základní údaje
Církevřímskokatolická
Vikariátkrušnohorský
Diecézelitoměřická
Provinciečeská
Administrátor excurrendoR.D. Josef Čermák
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost – děkanství Radonice
Římskokatolická
farnost – děkanství Radonice
Území farnosti
Blov • Háj • Kojetín • Miřetice u Vintířova • Radechov • Radonice • Ratiboř • Růžová • Vidolice • Vinaře • Vintířov • Vlkaň • Vojnín • Zahořany • Ždov
Kontakt
Adresa sídla(platná do 31. 12. 2012)
Římskokatolická farnost – děkanství Radonice
Radonice čp. 1
431 55 Radonice u Kadaně

Adresa nástupnické farnosti:
Římskokatolická
farnost-děkanství Mašťov

Kostelní 99
431 56 Mašťov

Korespondenční adresa:
Římskokatolická
farnost – děkanství Kadaň

Mírové náměstí 84
432 01 Kadaň
Souřadnice
Webové stránkywww.farnostkadan.cz
E-mailfarnost.kadan@dltm.cz
IČO61345334 (VR)
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k říjnu 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie farnosti editovat

Jedná se o tzv. starou farnost, jejíž datum založení není známo. Matriky jsou vedeny od roku 1618. Chybí také údaj o datu povýšení farnosti na děkanství.[2] Farnost existovala do 31. prosince 2012 jako součást kadaňského farního obvodu. Od 1. ledna 2013 zanikla sloučením do farnosti-děkanství Mašťov.

Duchovní správcové vedoucí farnost editovat

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

  • 1626 Johannes Cometa, n. Como, o. 1607
  • 1635 Jacobus Hildebrandt
  • 17. 3. 1637 Jodocus Thomas Selge
  • 5. 10. 1641 Leonardus Aurifaber
  • 12. 5. 1645 Petrus Cruer, † 20. 11. 1646
  • 1. 2. 1647 Thoma Josephus Cuculus, † 1666
  • 23. 12. 1650 Wencenslaus Adalbertus Kraus + 1659
  • 27. 8. 1659 Bartholomaeus de Tonnazoll et Zill, n. Muroni, o. 1647
  • 31. 7. 1669 Georgius Franciscus Morik, n. Duderstadt, † 15. 12. 1684
  • 1685 Johannes Georgius Wierl, n. Caaden., o. 1655, † 2. 7. 1688
  • 1688 Joannes Joachimus Rick, n. 1645, † 26. 6. 1694
  • 1694 Augustinus Bernhardus Liebscher, n. 1664 Klostergrab, o. 1686, † 21. 8. 1700
  • 1700 Matthaeus Adalbertus Ursinus, n. 1648 Lusatii, o. 1677, † 11. 2. 1723
  • 1723 Franciscus Antonius Seydl, n. Caaden., † 19. 9. 1744
  • 21. 11. 1744 Joannes Wenceslaus Weber, † 4. 5. 1762
  • 1762 Joannes Georgius Schicht, n. 1738 Saaz, † 30. 6. 1764
  • 23. 8. 1764 Philippus Josephus Weyr, n. 1710 Böhm. Skalitz, † 26. 3. 1771
  • 19. 4. 1771 Erasmus Dionysius Krieger, n. 1737 Maschaviae, † 27. 12 1792
  • 3. 2. 1776 Wenc. Wagner, n. 1745 Radonitz, † 10. 3. 1796
  • 1796 Joann. Steisky
  • 1815 Franc. Amand. Helfert, n. 26. 1. 1779 Tachau, o. 6. 1. 1802, † 18. 1. 1850
  • 1839 Adalb. Schöpke, n. 1. 5. 1791 Lelloviens., o. 23. 8. 1818, † 29. 10. 1844
  • 1843 Franc. Amand. Helfert, n. 26. 1. 1779 Tachau, o. 6. 1. 1802, † 18. 1 1850
  • 1851 Joann. Güntner, n. 10. 12. 1816 Eger., o. 26. 12. 1839, † 7. 4. 1871
  • 1871 Adalbert. Aloys. Wagner, n. 8. 7. 1835 Ludic., o. 26. 7. 1858, † 13. 2. 1894
  • 1895 Car. Victor. Powa, n. 4. 10. 1844 Bilin, o. 20. 7. 1869, † 15. 7. 1907
  • 1908 Anton. Ambros, n. 9. 2. 1865 Gödesin, o. 25. 3. 1888, † 26. 3. 1943
  • 1. 4. 1940 Franc. Sal. Dausch, n. 9. 1. 1904 Goerkau, o. 24. 6. 1934, † 13. 5. 1961
  • 1. 12. 1946 Anton. Ferbas
  • 4. 1. 1947 Rud. Armstark
  • 10. 8. 1949 Franc. Janiš
  • 1. 11. 1952 Steph. Sivák
  • 1. 5. 1962 Tomáš Pirný
  • 1. 8. 1969 Adalb. Al. Zlámal, OFM
  • 1. 11. 1969 Bohumil Landsmann, CSsR
  • 1. 2. 1970 Tomáš Pirný
  • 24. 9. 1997 Richard Madej
  • 15. 11. 1997 – 31. 12. 2012 Josef Čermák, admin. exc. z Kadaně[3]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Území farnosti editovat

Do farnosti náleželo území obcí:[2]

Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti editovat

Fotografie Stavba Místo Bohoslužby Zeměpisné souřadnice Status Číslo kulturní památky
Kostely
1.   Kostel Narození Panny Marie Radonice bližší informace o bohoslužbách 50°17′53″ s. š., 13°17′10″ v. d. do 31. prosince 2012 farní kostel, poté filiální kostel[2][8] farnosti-děkanství Mašťov 18082/5-715 (PkMISSezObrWD)
(Q21034356)
2.   Kostel Narození Panny Marie Zahořany bližší informace o bohoslužbách 50°18′42″ s. š., 13°18′39″ v. d. filiální kostel, hřbitovní[2][9] 38035/5-853 (PkMISSezObrWD)
(Q21490546)
Kaple
3.   Kaple svaté Markéty Vintířov bližší informace o bohoslužbách 50°18′16″ s. š., 13°16′28″ v. d. hřbitovní kaple[2][10] 25092/5-855 (PkMISSezObrWD)
(Q21598572)
4.   Kaple Panny Marie Pomocné Vintířov bližší informace o bohoslužbách 50°18′40″ s. š., 13°16′33″ v. d. kaple[2][11] 42016/5-858 (PkMISSezObrWD)
(Q19660690)
Zaniklé sakrální stavby
5. Kostel sv. Bartoloměje Kojetín nelze sloužit 50°18′35″ s. š., 13°13′41″ v. d. zbořený filiální kostel[2][12]
6. Kaple Panny Marie Sedmibolestné Blov nelze sloužit 50°19′31″ s. š., 13°17′39″ v. d. zbořená kaple[2][13]
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Galerie sakrálních pamětihodností ve farnosti editovat

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
  2. a b c d e f g h i j k l m n o Německý název lokality ve farnosti do roku 1945

Reference editovat

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Latinsko-český rejstřík farností, s. 413. 
  2. a b c d e f g h MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 162–163. 
  3. Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2019. 
  4. BERAN, Pavel. Zaniklé obce a objekty po roce 1945 – Ratiboř (Rodbern) [online]. 2005-04-01 [cit. 2014-01-13]. Dostupné online. 
  5. BERAN, Pavel. Zaniklé obce a objekty po roce 1945 – Růžová (Rosengarten) [online]. 2005-04-01 [cit. 2014-01-13]. Dostupné online. 
  6. BERAN, Pavel. Zaniklé obce a objekty po roce 1945 – Vlkaň (Wilken) [online]. 2005-04-01 [cit. 2014-01-13]. Dostupné online. 
  7. BERAN, Pavel. Zaniklé obce a objekty po roce 1945 – Vojnín (Wohnung) [online]. 2005-04-01 [cit. 2014-01-13]. Dostupné online. 
  8. Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel Narození Panny Marie, Radonice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2021-06-04]. Dostupné online. 
  9. Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Jana Evangelisty, Zahořany [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2021-06-04]. Dostupné online. 
  10. Katalog biskupství litoměřického, kaple sv. Markéty, Vintířov [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2021-06-04]. Dostupné online. 
  11. Katalog biskupství litoměřického, Kaple Panny Marie Pomocné, Radonice (Vintířov u Radonic) [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2021-06-04]. Dostupné online. 
  12. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kostel sv. Bartoloměje, kat. území: Kojetín u Radonic / Žďár u Hradiště [online]. [cit. 2014-01-13]. Dostupné online. 
  13. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kaple Panny Marie Sedmibolestné, kat. území: Vinaře u Kadaně [online]. [cit. 2014-01-13]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat