Wikipedie

Čeložnice

obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji

Čeložnice (německy Czelloschnitz) je obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 5 km severně od Kyjova, na jižním úpatí Chřibů. Obcí protéká Čeložnický potok, pramenící studánkou Kolomaznica v severní zalesněné části obce. Žije zde 414[1] obyvatel. Od roku 1999 je členem mikroregionu Moštěnka. U obce je rekreační oblast Pastviny s desítkami chat.

Čeložnice
Zvonice
Zvonice
Znak obce ČeložniceVlajka obce Čeložnice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKyjov
Obec s rozšířenou působnostíKyjov
(správní obvod)
OkresHodonín
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°3′7″ s. š., 17°9′17″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel414 (2024)[1]
Rozloha6,31 km²[2]
Katastrální územíČeložnice
Nadmořská výška280 m n. m.
PSČ696 51
Počet domů156 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduČeložnice 3
696 51 Kostelec u Kyjova
obec.celoznice@quick.cz
StarostaJan Zbořil
Oficiální web: www.celoznice.cz
Čeložnice
Čeložnice
Další údaje
Kód obce586111
Kód části obce19429
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Moravany, Koryčany, Kyjov a Kostelec.

Název

editovat

Původní podoba jména vesnice zřejmě zněla Čelustnica, odvozená od přídavného jména čelustná (to od podstatného jména čelusť - "čelist"). Vesnice tak byla nazvána asi podle podoby. Hláskovým zjednodušením vznikl tvar Čeluznice doložený z 15. až 17. století, měkčením další tvar Čelužnice, jehož zakončení bylo přichýleno ke slovesu ložiti.[4]

Historie

editovat
 
Pohled na obec od východu
 
Kaple z roku 1873

Poprvé se obec vzpomíná v roce 1131 jako majetek olomouckého biskupského statku v Šitbořicích. V roce 1499 se ves stala majetkem Zástřizlů, kteří ji roku 1527 připojili k milotickému panství. V roce 1870 zde byla vystavěna cihelna. V roce 1897 postavil v obci jednotřídní školu za 12 000 K zednický mistr Eusebius Cibulka z Kyjova. Roku 1903 bylo na škole přistavěno patro a byla rozšířena na dvoutřídku. V letech 1898–1899 byla vystavěna silnice do Kostelce a 1912–1913 přímo v obci byla vybudována okresní silnice. Roku 1931 byl vybudován bazén ke koupání a obec byla elektrifikována. Na konci druhé světové války byly Čeložnice osvobozeny rumunskými vojáky 29. dubna 1945. Od roku 1947 je v obci telefon, 1949 místní rozhlas a družstevní prádelna. Společnost Moravské naftové doly v roce 2021 na katastru obce uskutečnila 2 585 metrů hluboký průzkumný vrt při hledání ložiska ropy a zemního plynu.[5]

Na dnešním katastru obce bývala ves Hostašov, která se v roce 1499 uvádí jako pustá. Podle pozdější tradice bylo v Hostašově 17 domů a obyvatelé se živili výrobou kolomazi při pálení smrků. Pramen Čeložnického potoka a někdy i samotný potok je dodnes místními nazýván Kolomaznica.

Obecní kronika je vedena od roku 1926. Obecní vlajku a znak Čeložnice získaly 21. června 2018 rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Vlajka i znak mají tři barevná pole (modré, žluté a zelené), na nichž jsou vyobrazeny černá lopata na červené násadě, vinný hrozen a stříbrný srp se zlatou rukojetí.[6]

Samospráva

editovat

Zastupitelstvo obce má 7 členů. Voleb do zastupitelstva v říjnu 2018 se účastnilo 188 (tj. 55,29 %) voličů.[7] Kandidovalo pouze místní uskupení Sdružení nezávislých kandidátů. Starostou byl zvolen Jan Zbořil a místostarostou Zdeněk Šimeček.

Obec náleží do senátního obvodu č. 79 - Hodonín. Do roku 1960 patřila do okresu Kyjov.

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel[8]
Rok Počet obyvatel Počet domů
1869 379 87
1880 424 99
1890 427 104
1900 510 115
1910 554 114
1921 561 111
1930 519 128
1950 476 136
1961 562 132
1970 511 127
1980 466 128
1991 392 133
2001 379 131

Při sčítání lidu v roce 2011 se 34,8 % obyvatel přihlásilo k české národnosti a 44 % k moravské. 34,8 % se hlásilo k Římskokatolické církvi, 21,3 % bylo bez vyznání a 29,7 % vyznání neuvedlo. Průměrný věk byl 45,2 let.[9]

Doprava

editovat

První pravidelná autodoprava byla zavedena v dubnu roku 1928 firmou Slavík. Spojení bylo asi dvakrát týdně (v neděli a trhové dny) v ceně 5 Kč za dopravu tam i zpět.[10] V roce 1950 zřídila na žádost obce pravidelné spojení s Kyjovem firma ČSAD.[11] Do obce vede autobusová linka č. 729668 z Kyjova. V roce 2013 ze dvou autobusových zastávek v obci jezdilo do Kyjova 10 přímých spojů v pracovní dny a 6 spojů přes víkend. Z Kyjova je přímé železniční spojení s Brnem po trati č. 340 (tzv. Vlárská dráha). Do obce vede od jihu jediná veřejně přístupná silnice III/42214 ze sousedního Kostelce, do Moravan vede zpevněná a v zimě neudržovaná cesta.

Z Kyjova (5 km) vede polní cestou žlutě značená turistická trasa, která dále pokračuje po lesních cestách do Koryčan (7,5 km). Z Bohuslavic (4 km) vede zeleně značená trasa, která dále pokračuje přes rekreační oblast Kameňák (2 km) dále do Chřibů.

Pamětihodnosti

editovat
  • Zvonice v horní části obce postavena v roce 1854 na místě starší dřevěné zvonice. Z původní zvonice byl převzat zvon. Druhý zvon byl zakoupen v roce 1870 z kostela sv. Václava v Kostelci. V roce 1942 musel být zvon odevzdán při válečné sbírce kovů. O rok později obecní zastupitelstvo schválilo koupi nového zvonu.[12] Dříve se u zvonice každou neděli odpoledne od 16. května do 8. září konala pobožnost. V nice je kamenná socha Jana Nepomuckého z roku 1761. Na zdi jsou zhotoveny sluneční hodiny.
  • Kaple z roku 1873 vystavěná manželi Křemečkovými[13]
  • Kamenný kříž z roku 1802 v severní části obce
  • Kříž před školou byl vysvěcen 21. listopadu 1897
  • Pomník z roku 1920 s českým lvem vítězně stojícím na habsburské orlici a se jmény 16 padlých občanů Čeložnic v první světové válce. Stavbu pomníku provedla kyjovská kamenická firma Rudolf Petr. Později byla přidána pamětní deska připomínající osvobození obce 29. dubna 1945.
  • Smraďavka – sirný pramen severně od obce, v údolí potoka. V přilehlé tůňce žije čolek horský. V roce 1921 zde bylo uvažováno o výstavbě lázní.[14]
  • Kalíšek – Malá pískovcová skála ve tvaru kalicha severně od obce
  • Chráněný strom jeřáb oskeruše
  •  
    Zvonice
  •  
    Pomník padlým
  •  
    Kříž z roku 1877
  •  
    Kalíšek
  •  
    Nádrž na Čeložnickém potoce
  •  
    Požární zbrojnice a knihovna

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 158.
  5. ↑ SOLAŘÍKOVÁ, Ivana. Pionýrský vrt na Kyjovsku pátrá po dalších zdrojích ropy a zemního plynu. iDNES.cz [online]. 2021-10-05 [cit. 2021-10-05]. Dostupné online. 
  6. ↑ Obec Čeložnice - Heraldická místa [online]. [cit. 2018-11-08]. Dostupné online. 
  7. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 05.10. - 06.10.2018 [online]. Volby.cz [cit. 2018-11-08]. Dostupné online. 
  8. ↑ Počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869
  9. ↑ Český statistický úřad
  10. ↑ Kronika obce Čeložnic, strana 33
  11. ↑ Kronika obce Čeložnic, strana 158
  12. ↑ Kronika obce Čeložnic, strana 116
  13. ↑ Kronika obce Čeložnic, strana 10
  14. ↑ Kronika obce Čeložnic, strana 20

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Čeložnice&oldid=24006861“