Číčov (Spálené Poříčí)
Číčov (v místním nářečí Číčovo, německy Tschitschow[3]) je vesnice, část města Spálené Poříčí v okrese Plzeň-jih. Nachází se asi 6 km na východ od Spáleného Poříčí. Je zde evidováno 97 adres.[4] V roce 2011 zde trvale žilo 182 obyvatel.[5]
| Číčov | |
|---|---|
 Pohled na obec | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Spálené Poříčí |
| Okres | Plzeň-jih |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°37′48″ s. š., 13°41′6″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 200 (2021)[1] |
| Katastrální území | Číčov (3,99 km²) |
| PSČ | 335 63 |
| Počet domů | 92 (2021)[2] |
  Číčov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 23515 |
| Kód k. ú. | 623512 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Číčov je také název katastrálního území o rozloze 3,99 km².[6]
Historie
editovatV dobách předešlých kolísal název mezi termíny Čéčov nebo Číčovo. Název vychází ze staročeského Čiečov, což znamená Číčův dvůr. První zmínka o Číčově pochází z roku 1352. Jde o zmínku v registrech papežských desátků, která připomíná zdejší kostel svatých Filipa a Jakuba. Samostatně je ves zmiňována roku 1360. Původně se jednalo o šestilánovou vesnici, která ve 14. století patřila zemanům Číčovcům z Číčova, kteří zde zřejmě postavili tvrz. Ve 30. letech 15. století byl Číčov spojen s Těnovicemi a zdejší tvrz zanikla. Během husitských válek byla patrně rozchvácena i místní fara a obyvatelé byli přiřazeni k faře v Těnovicích. V roce 1655 žil v Číčově sedlák, devět chalupníků, a pět zahradníků. V roce 1677 ves poničil rozsáhlý požár. Společně s Těnovicemi byl Číčov připojen roku 1721 k panství Spálené Poříčí. Nelehké životní podmínky dohnaly v letech 1880–1930 více než třetinu místních obyvatel k emigraci do Ameriky. Obecní úřad zde byl zřízen roku 1850, v letech 1945–1979 byl nahrazen místním národním výborem. Poté se stal Číčov místní částí Spáleného Poříčí. Tento stav setrval i po roce 1990.
Pamětihodnosti
editovat- Kostel svatých Filipa a Jakuba
- Usedlost čp. 41
Rodáci
editovat- Alois Janoušek (1888–1945) zde působil jako pedagog. Zapojil se do odbojové činnosti, byl zatčen a zahynul v Buchenwaldu.
Reference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Amtliches deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren: herausgegeben vom Reichsprotektor in Böhmen und Mähren. Prag: Selbsverlag des Reichsprotektors in Böhmen und Mähren, 1940. s. 244. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/nkp/uuid/uuid:4d9cc2f0-2433-11e6-8145-5ef3fc9bb22f
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 246.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-08.
Literatura
editovat- HRACHOVÁ, Mařík: Blovicko a Spálenopořičsko na starých pohlednicích a fotografiích, Vydavatelství Baron, 2013, s. 48–53
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Číčov na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Číčov na webu ČÚZK
