Těnovice
Těnovice (dříve Těněvice a v letech 1921–1985 Těňovice,[3] německy Teniowitz[4]) jsou vesnice, část města Spálené Poříčí v okrese Plzeň-jih. Nachází se asi 2,5 kilometru severovýchodně od Spáleného Poříčí. Těnovice jsou také název katastrálního území o rozloze 4,69 km².[5]
Těnovice | |
---|---|
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Spálené Poříčí |
Okres | Plzeň-jih |
Kraj | Plzeňský kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°37′31″ s. š., 13°37′58″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 113 (2021)[1] |
Katastrální území | Těnovice (4,69 km²) |
PSČ | 335 61 |
Počet domů | 50 (2021)[2] |
Těnovice | |
Další údaje | |
Kód části obce | 165921 |
Kód k. ú. | 765929 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1352.[6]
Vesnice o sedmi lánech je poprvé zmíněna v roce 1360, kdy byla vlastněna bratry Ondřejem a knězem Zdeňkem. Ještě v předhusitské době byly Těnovice spojeny s Číčovem. Těnovické sídlo se stalo druhořadým a následně zaniklo. V 15. stoletím byly Těnovice poprvé krátce sloučeny se (Spáleným) Poříčím. Po smrti bratrů Jana a Ješka Pořičských z Dlouhé Vsi před rokem 1458 se o statek vedly spory a kolem roku 1510 ho získal Jan Číčovec z Číčova, který ho připojil zpět k Číčovu. Pak se zde vystřídalo několik majitelů, roku 1583 Těnovice koupil Václav Karel ze Svárova. Svárovští zde zřejmě na místě původní tvrze postavili zámeček, zřídili dvůr a také založili špitál pro šest místních chudých. Po třicetileté válce v Těnovicích k roku 1655 hospodařili tři sedláci a deset zahradníků. Po Svárovských získali Těnovice roku 1669 Hloškové ze Žampachu, od roku 1675 je drželi Engelové z Engelflussu. Roku 1721 je koupila hraběnka Anna Polyxena z Clary a Aldringen, rozené des Fours de Monte a Adinville, za 91 tisíc zlatých a připojila je definitivně ke Spálenému Poříčí. Zámek nebyl obýván a beze stopy zmizel. V polovině 18. století se zde připomíná dvanáct hospodářů a poměrně hodně řemeslníků: dva tkalci, krejčí, punčochář, panský sládek, bečvář, kovář, becí pastýř, podruh, mlynář, který měl v nájmu panský mlýn dále učitel, krčmář, a současně švec.
Obyvatelstvo
editovatRok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 289 | 286 | 267 | 236 | 233 | 267 | 227 | 157 | 156 | 124 | 116 | 109 | 121 | 107 | 113 |
Počet domů | 36 | 38 | 39 | 37 | 39 | 39 | 43 | 47 | 111 | 40 | 37 | 32 | 46 | 52 | 50 |
Obecní správa
editovatPři sčítání lidu v letech 1850–1985 Těnovice byly samostatnou obcí, se kterým patřily nejprve do okresu Plzeň, ale v roce 1950 v okrese Blovice a od roku 1960 v okrese Plzeň-jih. Od 1. ledna 1986 jsou částí města Spálené Poříčí v okrese Plzeň-jih. V letech 1850–1920 a v letech 1950–1985 k obci patřilo Záluží a v letech 1961–1985 také Hořehledy a Lučiště.[3] Tento stav zůstal nezměněn i po roce 1990.
Pamětihodnosti
editovat- Kostel Nanebevzetí Panny Marie je doložen v registrech papežských desátků již k roku 1352. Původně gotický kostel postavený na počátku 14. století. Koncem 17. století byl částečně zbarokizován.
- Barokní fara čp. 4
- Škola, která byla poprvé zmíněna v roce 1665
- Těnovická skála
- Buddhistická stúpa osvícení na Těnovické skále
Osobnosti
editovat- Klotylda Vuršrová (1864–1932), spolková činovnice, šachistka, sufražetka a feministka
- Václav Valenta-Alfa (1887–1954), blovický řídící učitel a legionářský spisovatel
- Antonín Palát (1899–1918), básník padlý na italské frontě
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 573, 658, 164, 306.
- ↑ Amtliches deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren: herausgegeben vom Reichsprotektor in Böhmen und Mähren. Prag: Selbsverlag des Reichsprotektors in Böhmen und Mähren, 1940. s. 244. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/nkp/uuid/uuid:4d9cc2f0-2433-11e6-8145-5ef3fc9bb22f
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-27.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 310.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
Literatura
editovat- HRACHOVÁ, Mařík: Blovicko a Spálenopořičsko na starých pohlednicích a fotografiích, Vydavatelství Baron, 2013, s. 283–286
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Těnovice na Wikimedia Commons
- Těnovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)