Zoborožec sulský

druh ptáka rodu Anthracoceros

Zoborožec sulský (Anthracoceros montani) je druh ptáka z čeledi zoborožcovitých a jeden z nejohroženějších zoborožců světa. Endemicky se vyskytuje na Filipínách, kde jeho poslední populace zřejmě přežívá na ostrově Tawi-Tawi. Život tohoto druhu je nedostatečně prozkoumán – hnízdí v dutinách stromů a živí se převážně ovocem, ale příležitostně také živočišnou potravou.

Jak číst taxoboxZoborožec sulský
alternativní popis obrázku chybí
Zoborožec sulský
Stupeň ohrožení podle IUCN
kriticky ohrožený
kriticky ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádzoborožci (Bucerotiformes)
Čeleďzoborožcovití (Bucerotidae)
RodAnthracoceros
Binomické jméno
Anthracoceros montani
Quastalet, 1880
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dorůstá délky asi 50,[2] podle jiných zdrojů až 70 cm.[3] Samci jsou o něco menší než samice a mají krémově bílou oční duhovku, zatímco samice mají oči tmavě hnědé. Zbarvení těla, křídel i hlavy je černé, ocas je celý bílý. Peří na hřbetě a na křídlech se může zelenavě lesknout.[4] Zobák je šedý až černý, a stejně jako u většiny dalších druhů zoborožců se na něm nachází odlehčený kostěný hřeben, který je rovněž šedě nebo černě zbarvený. Kolem očí je kruh holé černé kůže, který je u nedospělých jedinců spíše šedý.[2]

Rozšíření a výskyt

editovat

Je endemitem souostroví Sulu na Filipínách. Dříve se vyskytoval na ostrovech Julu, Sanga sanga a Tawi–Tawi. Na Julu byl naposledy pozorován ve 30. letech 20. století, poslední hlášení o jeho pozorování ze Sanga sanga pochází z roku 1988.[2] Nyní se vyskytuje zřejmě už jen na Tawi-Tawi, kde podle IUCN zbývalo roku 2018 posledních 100 kilometrů čtverečních lesa.[5] V této oblasti se jedná o jediný druh zoborožce.[2]

O ekologii tohoto druhu je známo velmi málo informací. Jeho přirozeným prostředím jsou subtropické nebo tropické vlhké horské lesy, ale byli pozorováni i jedinci na ovocných stromech až 1 km vzdálených od primárního lesa. Tento druh není tažný, ale někdy mění stanoviště při hledání ovocných stromů.[2]

Způsob života, hnízdění

editovat

Živí se převážně ovocem, ale příležitostně také hmyzem a drobnými ještěry. Obvykle se pohybuje v párech.

Hnízdní ekologie zoborožce sulského není dostatečně prozkoumána. Hnízdí v dutinách vysokých stromů. Mláďata byla pozorována v květnu a červnu, hnízdění tudíž může začínat v březnu nebo dubnu. V květnu roku 2015 nahlásil jeden z místních obyvatel, že viděl hnízdní dutinu v kmeni padlého stromu s mládětem zoborožce sulského vevnitř.[2][6]

Ohrožení a ochrana

editovat

Na konci 19. století byl údajně v místech svého výskytu hojný, nyní se zřejmě jedná o nejohroženější druh zoborožce na světě. V Červeném seznamu IUCN je od roku 1994 uveden jako kriticky ohrožený druh. Důvodem jeho ohrožení je především ztráta přirozených stanovišť v důsledku nelegální těžby dřeva a přetváření lesů na plantáže palmy olejné nebo kaučukovníku. Pravděpodobně se také stává obětí lovu jak sportovního, tak pro získání potravy, nebo jsou mláďata vybírána z hnízd jako potrava nebo jako zboží pro nelegální obchod.[7] V roce 2019 se odhadovalo, že populace zoborožce sulského čítá asi 40 jedinců a z toho přibližně 27 jedinců je pohlavně dospělých.[4]

Na souostroví Sulu se nenachází žádné formální chráněné oblasti. V roce 2019 byly zahájeny plány na ochranu tohoto kriticky ohroženého druhu, vojenská aktivita a nepokoje v oblasti však představují překážku pro uskutečňování záchranných akcí.[7] V únoru 2012 byli na Tawi–tawi dva evropští pozorovatelé ptáků, kteří chtěli fotografovat zoborožce, uneseni teroristickou skupinou Abu Sayyaf. Jeden z nich uprchl v roce 2014,[2] ale druhý byl držen jako rukojmí a roku 2019 byl zabit při přestřelce teroristů s filipínskou armádou.[8] Mezinárodní podpůrné programy i osvěta mezi místními obyvateli představují naději pro zbývající populaci zoborožce sulského.[2]

Reference

editovat
  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. a b c d e f g h APARAJITA, Datta, aj. SPECIES CONSERVATION STRATEGY AND ACTION PLAN - Sulu Hornbill Anthracoceros montani [online]. 2019 [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Sulu Hornbill Anthracoceros montani. BirdLife international [online]. [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b Rarest birds in the World: Sulu Hornbill (Anthracoceros montani) – Planet of Birds [online]. 2014-08-03 [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Hope for the rarest hornbill in the world (commentary). Mongabay Environmental News [online]. 2018-03-13 [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Sulu Hornbill. EDGE of Existence [online]. [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b Sulu Hornbill Antracoceros montani. IUCN Red List of Threatened Species [online]. [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. WELLE (WWW.DW.COM), Deutsche. Dutch birdwatcher held hostage by terrorists killed in gun battle with Philippine army | DW | 31.05.2019. DW.COM [online]. [cit. 2021-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat