Zet Molas

česká filmová režisérka

Zet Molas, vlastním jménem Zdena Holubová, provdaná Zdenka Smolová (18. března 1896 Hradec Králové1956 Německo) byla česká filmová režisérka, herečka a scenáristka.

Zet Molas
Zet Molas v roli Marie, film Mlynář a jeho dítě
Zet Molas v roli Marie, film Mlynář a jeho dítě
Narození 18. března 1896
Hradec Králové
Úmrtí 1956 (ve věku 59–60 let)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Studovala na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové, po válce navštavovala École des Beaux-Arts v Paříži.

Po komerčním neúspěchu filmu Závěť podivínova odjela do Francie, kde údajně připravovala film Mademoiselle de Maupin.

V období 1926–1927 spoluvlastnila s manželem a vedla časopis Český filmový svět. Do časopisu přispíval i Vítězslav Nezval Vlastnila také společnost Molas–film.[1] Molas připravovala natáčení několika dalších filmů; v roce 1926 tisk oznámil, že se již natáčí film Slečna de Maupin ve spolupráci Zet Molas a Vítězslava Nezvala (scénář i režie). Ve filmu měly mj. hrát Zet Molas a Anny Ondráková. Dalším připravovaným filmem společnosti Molas měl být Karneval Vítězslava Nezvala.[2] V roce 1937 bylo oznámeno dokončení scénáře a plánované natáčení filmu Milostná mámení podle divadelní hry Franka Tetauera.[3] Tyto plány se ale neuskutečnily.

Poté, co vzniknul film Pancéřové auto, odjela do Německa a Francie. V Československu se ve filmovém průmyslu znovu uplatnila v letech 1936–1937 filmem Karel Hynek Mácha.

Manžel Bohumil Smola se se za německé okupace přihlásil k německému původu. Po válce byla proto odsunuta do Západního Německa, kde v zapomnění zemřela.[4]

Soukromý životEditovat

Zet Molas byla provdána za velkoobchodníka s dřevem Bohumila Smolu. V Praze žili manželé Smolovi v ulici Národní obrany.[5] Bohumil Smola se exponoval již krátce po vzniku Protektorátu, např. již v červenci 1939 byl jmenován tzv. Treuhänderem (arizačním důvěrníkem) v pražském kině Adria.[6]

Roku 1925 prožila krátký a bouřlivý milostný vztah s Vítězslavem Nezvalem. Nezval mj. napsal dva oslavné akrostichy na jméno Zet Molas a zveřejnil je v Českém filmovém světě.[1]

DíloEditovat

Debutovala filmem Závěť podivínova (1923, film je považován za ztracený). Film mezi diváky propadl, zejména díky medializovanému skandálu mezi Molas a herečkou Marií Černou. Do filmu Mlynář a jeho dítě (1928, považován za ztracený) zapracovala Molas některé prvky avantgardy, díky tomu je považována společně s Milošem Hajským za prvního avantgardního režiséra v Čechách. V roce 1929 napsala Molas námět a scénář česko-německého detektivního románu Rolfa Randolfa Pancéřové auto. Do české kinematografie se vrátila až v roce 1936, kdy zpracovala scénář ke komedii Lojzička. O rok později natočila svůj poslední snímek Karel Hynek Mácha s Ladislavem Boháčem v hlavní roli.

FilmografieEditovat

  • 1923 – Závěť podivínova (námět, scénář, režie)
  • 1928 – Mlynář a jeho dítě (scénář, režie, role mlynářovy dcery Marie)
  • 1929 – Pancéřové auto (námět, scénář, role Hamiltonovy dcery Bessy)
  • 1936 – Lojzička (scénář; režie Miroslav Cikán, hlavní role Jarmila Beránková)
  • 1937 – Karel Hynek Mácha (scénář, režie; hlavní role Ladislav Boháč)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b POSPÍCHALOVÁ, Barbora. Český filmový svět 1926/1927. Reflexe českého a evropského němého filmu v dobové revue.. Brno, 2010 [cit. 2019-07-03]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Miroslav Jeřábek. Dostupné online.
  2. Nový český film. Lidové noviny. 9. 3. 1926, s. 4. Dostupné online. 
  3. Scenario filmu Milostná mámení dokončeno. Národní politika. 4. 11. 1934, s. 4. Dostupné online. 
  4. FIKEJZ, Miloš. Český film, Herci a herečky, II. díl: L–Ř. Praha: Libri, 2007. ISBN 978-80-7277-334-3. Kapitola Molas Zet, s. 208. 
  5. Pražský adresář 1938-1939, Smola Bohumil a manželka Zdeňka, s. 1269
  6. Důvěrníci v kinech. Národní politika. 25. 7. 1939, s. 4. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • Luboš Bartošek: Náš film. Kapitoly z dějin (1896 - 1945), Máj, Praha, 1985
  • POSPÍCHALOVÁ, Barbora. Český filmový svět 1926/1927. Reflexe českého a evropského němého filmu v dobové revue.. Brno, 2010 [cit. 2019-07-03]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Miroslav Jeřábek. Dostupné online.

Externí odkazyEditovat