Oktavián Zdenko Kinský

(přesměrováno z Zdenko Kinský)

Oktavián Zdenko Kinský, celým jménem německy Oktavian Zdenko Stanislaus Sigmund Johann Graf Kinsky von Vchinitz und Tettau (4. listopadu 1844 Vukovar8. ledna 1932 Abbazia (Opatija))[1] byl český šlechtic z chlumecké větve rodu Kinských, majitel velkostatku Chlumec nad Cidlinou a zámku Karlova Koruna a průkopník tenisu v Čechách. Jeho synovi Zdenku Radslavovi Kinskému byl po komunistickém puči v roce 1948 znárodněn majetek.

Oktavián Zdenko Kinský
z Vchynic a Tetova
Hlava chlumecké linie Kinských
Ve funkci:
28. května 1896 – 8. ledna 1932
PředchůdceOktavián Josef Kinský z Vchynic a Tetova
NástupceFrantišek Xaver Kinský
Majitel chlumeckého velkostatku
Ve funkci:
1895 – 1922
PředchůdceOktavián Josef Kinský z Vchynic a Tetova
NástupceFrantišek Xaver Kinský
Dědičný člen Panské sněmovny
rakouské Říšské rady
Ve funkci:
20. dubna 1898 – 1918
PanovníkFrantišek Josef I., Karel I.
Nástupcemonarchie zanikla
Stranická příslušnost
Členstvínezávislý

Narození4. listopadu 1844
Vukovar
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí8. ledna 1932 (ve věku 87 let)
Abbazia (Opatija)
Italské královstvíItalské království Italské království
Místo pohřbeníHrobka Kinských (Mlékosrby)
Choť(1877) Georgina Festeticsová de Tolna (1856–1934)
RodičeJan Křtitel Kinský (1815–1868) a Ifigénie Dadányi de Gyülvész (1821–1882)
DětiZdenko Radslav Kinský
Norbertina Kinská
František Xaver Kinský
Příbuzníbratr: Zikmund Kinský (1847–1869)
bratr: Evžen Kinský (1850–1896)
vnuk: Václav Norbert Kinský (1924–2008)
vnučka: Evženie Klotilda (Génilde) Kinská (1925–2023)
vnuk: Radslav Kinský (1928–2008)
švagr: Tassilo Festetics de Tolna (1850–1933)
Profesediplomat
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis

editovat

Narodil se v roce 1844 ve Vukovaru (Chorvatsko) jako první syn Jana Křtitele Kinského (1815–1868) a jeho manželky Ifigénie Dadanyi de Gyülvész (1821–1882).[pozn. 1] Dětství a mládí s rodiči prožil na panství v Chlumci a především v Sedmihradsku.[2]

V roce 1868 zemřel jeho otec Jan a on ve svých 24 letech převzal správu nad majetky v Banátu, které patřily jeho matce.[2] V roce 1872 byl v diplomatických službách v Paříži a v Londýně.[2] V Anglii se naučil tenis a po návratu do Čech se stal jeho průkopníkem.[2][3] V roce 1879 získal čestný titul c. k. komořího.[4][1]

 
Zámek Karlova Koruna

Mezi jeho hobby patřil sport, koně a parforsní hony.[5] Byl fyzicky velmi zdatný. Dostihů se účastnil aktivně jako závodník. Už v osmnácti let startoval s černým valachem Taffyn na dostizích ve Velké chlumecké. Stal se vítězem Velké pardubické a dostihů na iffezheimské dráze u Baden-Badenu.[2][3] Na přání císařovny Alžběty předvedl své jezdecké umění v jezdecké škole ve Vídni.[2][3] Dokázal na koni urazit stovky kilometrů, např. ze Sedmihradska do Pardubic. V roce 1864 přeplavat proti proudu Dunaje z Prešpurku do Vídně.[6][5][pozn. 2] Chystal se dokonce přeplavat kanál La Manche z francouzského Calais do anglického Doveru.[5][7] Nebál se riskovat život, tajně přestoupil za jízdy u Baden-Badenu z osobního vlaku do rychlíku a pak na přátele čekal na nádraží.[7][pozn. 3]

V roce 1895 se Zdenko v 51 letech stal po svém strýci dědicem chlumeckého velkostatku, který zahrnoval 54 vesnic, 16 lesních revírů a 24 dvorů.[3] V pokročilém věku lovil kamzíky a medvědy v Sedmihradsku.[6]

Zemřel v italské Opatiji, kde Kinští od roku 1903 vlastnili tři sídla – Villu Kinsky, Villu Dory a Villu Arion.[6] Pohřben byl nejdříve v Opatiji, jeho syn nechal ostatky v roce 1935 převézt do rodinné hrobky v Mlékosrbech.[8]

V Budapešti se 11. června 1877 oženil s uherskou hraběnkou Georginou Festetics de Tolna, zvanou Gina (1. 12. 1856 Šoproň – 30. 11. 1934 Opatija), dcerou knížete Jiřího Tassila Festeticse de Tolna (1815–1883) a jeho manželky Evženie Erdődyové de Monyorókerék et Monoszló (1826–1894).[1] Byla palácovou dámou a od roku 1882 dámou Řádu hvězdového kříže.[1] Její rodina vlastnila rozsáhlý velkostatek Molnári v Uhrách a palác ve Vídni.[5] Ve šťastném manželství se narodilo devět dětí:

  • 1. František Xaver (1878–1935)
  • 2. Ilona (Helena), provd. Hoyos zu Stichsenstein (1879–1968)
  • 3. Margareta, provd. Coreth zu Coredo (1881–1928)
  • 4. Therese (1884–1932)
  • 5. Aloysia (Alice), provd. Thurn und Valsassina-Como-Vercelli (1886–1975)
  • 6. Norbertina (Nora), provd. Wilczek (1888–1923)
  • 7. Johanna, provd. Esterházy von Galántha a poté Trauttmansdorff-Weinsberg (1891–1984)
  • 8. Norbert (1893–1914)
  • 9. Zdenko (1896–1975)

Poznámky

editovat
  1. Rodiče Jan Křtitel Kinský (24. 6. 1815 Chlumec nad Cidlinou – 22. 8. 1868 Františkovy Lázně) a Iphygenia Dadányi de Gyülvész (17. 7. 1821 Temešvár – 11. 10. 1882 Temešvár) uzavřeli sňatek 17. srpna 1842 v Ujpécsi (Peciu Nou).[1]
  2. Nebo spíše po proudu z Vídně do Prešpurku.[7]
  3. Těmi překvapenými přáteli byl vévoda Hamiltonský, hrabě Kounic, kněžna Mary Monacká, Edina Khevenhüllerová a její švagrová Leontina Fürstenbergová.[7]

Reference

editovat
  1. a b c d e POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R.; OPPELT, Robert. Almanach českých šlechtických rodů 2024. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2023. 416 s. ISBN 978-80-85955-53-8. S. 176. 
  2. a b c d e f JUŘÍK, Pavel. Kinští: Bůh, čest, vlast. Praha: Euromedia Group k. s. – Knižní klub, 2019. 168 s. (Universum). ISBN 978-80-242-6220-8. S. 71. Dále jen Kinští: Bůh, čest, vlast. 
  3. a b c d RICHTER, Karel. Sága rodu Kinských. [s.l.]: [s.n.], (2008?). 144 s. Dostupné online. ISBN 978-80-254-3592-2. S. 93. Dále jen Sága rodu Kinských. 
  4. Sága rodu Kinských, s. 95
  5. a b c d DANĚK, Josef. Stavební vývoj kostela sv. Filipa a Jakuba v Mlékosrbech u Chlumce nad Cidlinou. Pardubice, 2008. 169 s. Diplomová práce. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická, Katedra historických věd. Vedoucí práce Jirí Škabrada. s. 36. Dále jen Stavební vývoj kostela sv. Filipa a Jakuba v Mlékosrbech u Chlumce nad Cidlinou. Dostupné online.
  6. a b c Kinští: Bůh, čest, vlast, s. 72
  7. a b c d Sága rodu Kinských, s. 94
  8. Stavební vývoj kostela sv. Filipa a Jakuba v Mlékosrbech u Chlumce nad Cidlinou, s. 38

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat