Oktavián Zdenko Kinský
Oktavián Zdenko Kinský, celým jménem německy Oktavian Zdenko Stanislaus Sigmund Johann Graf Kinsky von Vchinitz und Tettau (4. listopadu 1844 Vukovar – 8. ledna 1932 Abbazia (Opatija))[1] byl český šlechtic z chlumecké větve rodu Kinských, majitel velkostatku Chlumec nad Cidlinou a zámku Karlova Koruna a průkopník tenisu v Čechách. Jeho synovi Zdenku Radslavovi Kinskému byl po komunistickém puči v roce 1948 znárodněn majetek.
| Oktavián Zdenko Kinský z Vchynic a Tetova | |
|---|---|
| Hlava chlumecké linie Kinských | |
| Ve funkci: 28. května 1896 – 8. ledna 1932 | |
| Předchůdce | Oktavián Josef Kinský z Vchynic a Tetova |
| Nástupce | František Xaver Kinský |
| Majitel chlumeckého velkostatku | |
| Ve funkci: 1895 – 1922 | |
| Předchůdce | Oktavián Josef Kinský z Vchynic a Tetova |
| Nástupce | František Xaver Kinský |
| Dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady | |
| Ve funkci: 20. dubna 1898 – 1918 | |
| Panovník | František Josef I., Karel I. |
| Nástupce | monarchie zanikla |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | nezávislý |
| Narození | 4. listopadu 1844 Vukovar  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 8. ledna 1932 (ve věku 87 let) Abbazia (Opatija)  Italské království |
| Místo pohřbení | Hrobka Kinských (Mlékosrby) |
| Choť | (1877) Georgina Festeticsová de Tolna (1856–1934) |
| Rodiče | Jan Křtitel Kinský (1815–1868) a Ifigénie Dadányi de Gyülvész (1821–1882) |
| Děti | Zdenko Radslav Kinský Norbertina Kinská František Xaver Kinský |
| Příbuzní | bratr: Zikmund Kinský (1847–1869) bratr: Evžen Kinský (1850–1896) vnuk: Václav Norbert Kinský (1924–2008) vnučka: Evženie Klotilda (Génilde) Kinská (1925–2023) vnuk: Radslav Kinský (1928–2008) švagr: Tassilo Festetics de Tolna (1850–1933) |
| Profese | diplomat |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis
editovatNarodil se v roce 1844 ve Vukovaru (Chorvatsko) jako první syn Jana Křtitele Kinského (1815–1868) a jeho manželky Ifigénie Dadanyi de Gyülvész (1821–1882).[pozn. 1] Dětství a mládí s rodiči prožil na panství v Chlumci a především v Sedmihradsku.[2]
V roce 1868 zemřel jeho otec Jan a on ve svých 24 letech převzal správu nad majetky v Banátu, které patřily jeho matce.[2] V roce 1872 byl v diplomatických službách v Paříži a v Londýně.[2] V Anglii se naučil tenis a po návratu do Čech se stal jeho průkopníkem.[2][3] V roce 1879 získal čestný titul c. k. komořího.[4][1]
Mezi jeho hobby patřil sport, koně a parforsní hony.[5] Byl fyzicky velmi zdatný. Dostihů se účastnil aktivně jako závodník. Už v osmnácti let startoval s černým valachem Taffyn na dostizích ve Velké chlumecké. Stal se vítězem Velké pardubické a dostihů na iffezheimské dráze u Baden-Badenu.[2][3] Na přání císařovny Alžběty předvedl své jezdecké umění v jezdecké škole ve Vídni.[2][3] Dokázal na koni urazit stovky kilometrů, např. ze Sedmihradska do Pardubic. V roce 1864 přeplavat proti proudu Dunaje z Prešpurku do Vídně.[6][5][pozn. 2] Chystal se dokonce přeplavat kanál La Manche z francouzského Calais do anglického Doveru.[5][7] Nebál se riskovat život, tajně přestoupil za jízdy u Baden-Badenu z osobního vlaku do rychlíku a pak na přátele čekal na nádraží.[7][pozn. 3]
V roce 1895 se Zdenko v 51 letech stal po svém strýci dědicem chlumeckého velkostatku, který zahrnoval 54 vesnic, 16 lesních revírů a 24 dvorů.[3] V pokročilém věku lovil kamzíky a medvědy v Sedmihradsku.[6]
Zemřel v italské Opatiji, kde Kinští od roku 1903 vlastnili tři sídla – Villu Kinsky, Villu Dory a Villu Arion.[6] Pohřben byl nejdříve v Opatiji, jeho syn nechal ostatky v roce 1935 převézt do rodinné hrobky v Mlékosrbech.[8]
Rodina
editovatV Budapešti se 11. června 1877 oženil s uherskou hraběnkou Georginou Festetics de Tolna, zvanou Gina (1. 12. 1856 Šoproň – 30. 11. 1934 Opatija), dcerou knížete Jiřího Tassila Festeticse de Tolna (1815–1883) a jeho manželky Evženie Erdődyové de Monyorókerék et Monoszló (1826–1894).[1] Byla palácovou dámou a od roku 1882 dámou Řádu hvězdového kříže.[1] Její rodina vlastnila rozsáhlý velkostatek Molnári v Uhrách a palác ve Vídni.[5] Ve šťastném manželství se narodilo devět dětí:
- 1. František Xaver (1878–1935)
- 2. Ilona (Helena), provd. Hoyos zu Stichsenstein (1879–1968)
- 3. Margareta, provd. Coreth zu Coredo (1881–1928)
- 4. Therese (1884–1932)
- 5. Aloysia (Alice), provd. Thurn und Valsassina-Como-Vercelli (1886–1975)
- 6. Norbertina (Nora), provd. Wilczek (1888–1923)
- 7. Johanna, provd. Esterházy von Galántha a poté Trauttmansdorff-Weinsberg (1891–1984)
- 8. Norbert (1893–1914)
- 9. Zdenko (1896–1975)
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Rodiče Jan Křtitel Kinský (24. 6. 1815 Chlumec nad Cidlinou – 22. 8. 1868 Františkovy Lázně) a Iphygenia Dadányi de Gyülvész (17. 7. 1821 Temešvár – 11. 10. 1882 Temešvár) uzavřeli sňatek 17. srpna 1842 v Ujpécsi (Peciu Nou).[1]
- ↑ Nebo spíše po proudu z Vídně do Prešpurku.[7]
- ↑ Těmi překvapenými přáteli byl vévoda Hamiltonský, hrabě Kounic, kněžna Mary Monacká, Edina Khevenhüllerová a její švagrová Leontina Fürstenbergová.[7]
Reference
editovat- ↑ a b c d e POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R.; OPPELT, Robert. Almanach českých šlechtických rodů 2024. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2023. 416 s. ISBN 978-80-85955-53-8. S. 176.
- ↑ a b c d e f JUŘÍK, Pavel. Kinští: Bůh, čest, vlast. Praha: Euromedia Group k. s. – Knižní klub, 2019. 168 s. (Universum). ISBN 978-80-242-6220-8. S. 71. Dále jen Kinští: Bůh, čest, vlast.
- ↑ a b c d RICHTER, Karel. Sága rodu Kinských. [s.l.]: [s.n.], (2008?). 144 s. Dostupné online. ISBN 978-80-254-3592-2. S. 93. Dále jen Sága rodu Kinských.
- ↑ Sága rodu Kinských, s. 95
- ↑ a b c d DANĚK, Josef. Stavební vývoj kostela sv. Filipa a Jakuba v Mlékosrbech u Chlumce nad Cidlinou. Pardubice, 2008. 169 s. Diplomová práce. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická, Katedra historických věd. Vedoucí práce Jirí Škabrada. s. 36. Dále jen Stavební vývoj kostela sv. Filipa a Jakuba v Mlékosrbech u Chlumce nad Cidlinou. Dostupné online.
- ↑ a b c Kinští: Bůh, čest, vlast, s. 72
- ↑ a b c d Sága rodu Kinských, s. 94
- ↑ Stavební vývoj kostela sv. Filipa a Jakuba v Mlékosrbech u Chlumce nad Cidlinou, s. 38
Literatura
editovat- JUŘÍK, Pavel. Kinští: Bůh, čest, vlast. Praha: Euromedia Group k. s. – Knižní klub, 2019. 168 s. (Universum). ISBN 978-80-242-6220-8. S. 71–72.
- RICHTER, Karel. Sága rodu Kinských. [s.l.]: [s.n.], (2008?). 144 s. Dostupné online. ISBN 978-80-254-3592-2. S. 93–95.