Otevřít hlavní menu

Zdenka Hásková

česká spisovatelka, divadelní kritička, novinářka a překladatelka

Zdenka Hásková, též Hásková–Dyková či Dyková–Hásková (28. května 1878 Hradištko[1]7. listopadu 1946 Praha)[2] byla česká spisovatelka, novinářka, překladatelka a divadelní kritička, manželka spisovatele Viktora Dyka.

Zdenka Hásková
PhDr. Zdenka Hásková
PhDr. Zdenka Hásková
Narození 28. května 1878
Hradištko
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 7. listopadu 1946 (ve věku 68 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání překladatelka, novinářka a spisovatelka
Manžel(ka) Viktor Dyk
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdenka Dyková, 1929

Obsah

ŽivotEditovat

 
Středy u Dyků: zprava Zdenka Dyková, správce Zafouk, Jan Opolský, Viktor Dyk, František Kobliha, 1929

Narodila se v rodině hradišťského správce školy Josefa Háska (1849–??) a jeho manželky Marie, rozené Volešákové (1856–??).[1] Byla prostřední ze tří dětí. Od roku 1883 byla rodina policejně hlášena v Praze (otec uváděn jako učitel v penzi).[3]

V letech 1892–1898 navštěvovala soukromé dívčí gymnázium Minerva,[4] jejími spolužačkami zde byly Albína Honzáková, Marie Komínková a Alice Masaryková, se kterou se spřátelila. Po maturitě na chlapeckém Akademickém gymnáziu v Praze (1898) pokračovala ve studiu na Karlově univerzitě, kde studovala přírodní vědy, dějepis a literární historii. Studium ukončila doktorátem v roce 1907.[2]

Po ukončení studií učila v dva roky na lyceu Vesna v Brně. Poté již žila trvale v Praze.[5]

V roce 1928 se po sedmadvacetileté známosti provdala za básníka Viktora Dyka.

Zemřela v Praze, pochována byla na Olšanských hřbitovech, do společného hrobu se svým manželem.[6]

DíloEditovat

V letech 19101918 byla redaktorkou Pražských novin a mezi lety 1918 a 1926 působila v Československé republice. Ve svých novinových článcích psala především o kultuře, zejména psala do Cesty a Lumíra divadelní kritiky a literární recenze. Oproti tehdejšímu levicovému avantgardismu obhajovala klasicistické tradice českého divadelnictví.[7] Též překládala z jihoslovanských jazyků.

Po smrti manžela Viktora Dyka se věnovala pořádání a vydávání jeho díla, k vydáním též psala předmluvy.

Knižně vyšlo:

  • Mládí (Praha, Grosman a Svoboda, 1909)
  • Cestou (Na Královských Vinohradech, vydavatel Ludvík Bradáč, 1920)
  • Mladost (autor Viktor Dyk, doslov Zdeňka Dyková (Hásková); V Praze, F. Topič, 1933)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Matriční záznam o narození a křtu farnost Svatý Kilián
  2. a b MED, Jaroslav. Zdenka Hásková. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 2/I. H–J. S. 85-86.
  3. Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 161, obraz 837, Hásek Josef
  4. Výroční zpráva soukromé střední školy dívčí a spolku Minervy v Praze 1897 (dostupné online v NK ČR)
  5. BAJAJA ELISOVÁ, Jitka. Žena a spisovatelka Zdenka Hásková. Olomouc, 2015 [cit. 2018-12-07]. Bakalářská práce. Univerzita Palackého, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Daniel Jakubíček. Dostupné online.
  6. Rozloučení s dr. Dykovou-Háskovou. Svobodné noviny. 15. 11. 1946, s. 3. Dostupné online. 
  7. Antonín Grund: Věrná strážkyně (nekrolog). Svobodné noviny. 14. 11. 1946, s. 1-2. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat

LiteraturaEditovat