Zdeněk Lojda
Zdeněk Lojda (7. prosince 1927, Třebíč – 24. dubna 2004, Praha) byl československý patolog a histolog. V letech 1990–1995 byl přednostou Ústavu pro histologii a embryologii 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a v období 1990–1994 prorektorem Univerzity Karlovy pro zahraniční styky.
prof. MUDr. Zdeněk Lojda, DrSc., dr. h. c. | |
---|---|
Narození | 7. prosince 1927 Třebíč |
Úmrtí | 24. dubna 2004 (ve věku 76 let) Praha |
Alma mater | 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | histolog, patolog, profesor, prorektor a lékař |
Ocenění | Schleiden Medal (1987) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
editovatVystudoval gymnázium v Moravských Budějovicích a medicínu na Fakultě všeobecného lékařství, studia ukončil v roce 1952 a nastoupil jako asistent na Embryologický ústav pod vedení profesora Zdeňka Frankenbergera. V roce 1961 odešel na IV. interní kliniku a tam založil Laboratoř pro studium stavby stěn cévní a věnoval se histochemii. Habilitaci z patologie dokončil v roce 1968 a nastoupil do Hlavova I. patologického ústavu, tam byl pak v roce 1975 jmenován profesorem. Pod hlavičkou ústavu byla založena Laboratoř pro histochemii.
Po roce 1989 začal opět působit v původním ústavu a od 1. června 1990 se stal předsedou spojeného Ústavu pro histologii a embryologii, tam působil do roku 1995. Po tomto roce se stal vedoucím Laboratoře pro histochemii. Zároveň také vedl katedru histologie a embryologie na Lékařské fakultě UK, později vedl i Histologický ústav LF UK.
V lednu 1990 kandidoval na rektora Univerzity Karlovy. Akademická rada však dvěma třetinami hlasů zvolila protikandidáta, docenta Radima Palouše.[1][2] Následně vykonával funkci prorektora Univerzity Karlovy pro zahraniční styky, prvního po sametové revoluci.[3]
Dílo
editovatZdeněk Lojda publikoval 4 monografie, 22 kapitol v monografiích a více než 450 dalších prací. Mimo jiné prokázal heterogenitu enzymatického vybavení endotelu kapilár a analyzoval změny v enzymatickém vybavení tepenné stěny v rozvoji arteriosklerózy. Objevil dipeptidylaminopeptidázu IV v podskupině T-Lymfocytů produkujících interleukin-2.
Byl členem několika vědeckých společností.[4] Patřil mezi zakládající členy Učené společnosti ČR.[5]
Ocenění
editovat- Schleidenova medaile ak. Leopoldina (1987)
- plaketa Pioneer of Histochemistry IFSHC (1988)
- plaketa J.E.Purkyně, ČSAV (1987)
- Jeseniova plaketu SAV (1987)
- pamětní medaile Univerzity Karlovy (1987, 1992, 1994)
- státní cena (1970, 1982)
- Čestný doktorát Univerzity v Halle a Christian Univerzity ve Vídni.
Reference
editovat- ↑ Vysoké školy 1990–2005 [online]. 2005. vyd. AULA [cit. 2021-09-05]. (13,04). Kapitola RADIM PALOUŠ, s. 59–63. Dostupné online.
- ↑ MARKUPOVÁ, Jana. Rodina Paloušova jakožto jedno z center českého disentu [online]. 2012. vyd. Lidé Města [cuni.cz] [cit. 2021-09-05]. S. 137–140. Dostupné online.
- ↑ SVAČINA, Štěpán. Zemřel prof. MUDr. Zdeněk Lojda, DrSc., Dr. med. h.c., Dr. jur. h.c., emeritní prorektor Univerzity Karlovy v Praze [online]. iForum, 2004-04-26 [cit. 2016-01-17]. Dostupné online.
- ↑ JOHN, Ctirad. Členové učené společnosti - Zesnulí členové - Lojda Zdeněk [online]. Učená společnost České republiky [cit. 2016-01-17]. Dostupné online.
- ↑ Lojda Zdeněk | Zesnulí členové | Učená společnost České republiky. www.learned.cz [online]. [cit. 2020-07-18]. Dostupné online.