Zavlekov (sýpka)
Sýpka v Zavlekově je tvrz přestavěná na sýpku v Zavlekově v okrese Klatovy. Založena byla ve druhé polovině šestnáctého století a již o sto let později byla opuštěna. V osmnáctém století budovu tvrze upravili na sýpku, která je od roku 1964 chráněna jako kulturní památka.[1]
| Sýpka v Zavlekově | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | 2. polovina 16. století |
| Přestavba | 18. století |
| Stavebník | Jan Chanovský Dlouhoveský z Dlouhé Vsi |
| Poloha | |
| Adresa | Zavlekov,  Česko |
| Souřadnice | 49°20′12″ s. š., 13°29′21,63″ v. d. |
  Zavlekov | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 46799/4-3508 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatNa počátku šestnáctého století v Zavlekově zanikla tzv. stará tvrz. Jan Chanovský Dlouhoveský z Dlouhé Vsi, který panství koupil v roce 1544, si poté nechal postavit nové panské sídlo. První písemná zmínka o nové tvrzi však pochází až z roku 1626.[2] Janovi synové Přibík, Jiřík, Diviš Pačina a Bedřich se roku 1595 rozdělili o dědictví po otci. Zavlekov si rozdělili mezi sebe s tím, že se postupně budou střídat v každoroční volbě nového rychtáře. Na tvrzi sídlil Jiří, který se roku 1613 stal jediným pánem v Zavlekově, protože ostatní bratři do té doby zemřeli. V letech 1618–1620 se zúčastnil stavovského povstání, za což byl roku 1623 odsouzen ke změně svobodného statku na královské manství. Jiřího stejnojmenný syn dosáhl roku 1640 u krále Ferdinanda III. propuštění z manství a obnovy svobodného statku. Musel však zaplatit manskou kvótu ve výši tisíc zlatých. Poté mu byl Zavlekov roku 1646 zapsán do desk zemských. V roce 1669 prodal Zavlekov se vsí Vlčnov Divišovi Lvovi Žákavci z Žákavy.[3]
Další majitelkou Zavlekova se roku 1689 stala Lidmila Veronika Doudlebská z Doudleb, rozená Kalenicová z Kalenic, která jej roku 1707 prodala Adamu Humprechtovi Fortunátovi Kocovi z Dobrše. Ten ji vlastnil jen dva týdny a poté ji o tři tisíce zlatých levněji prodal Jindřichu Vinklerovi z Heimfelda na Radnicích a Březině, po němž statek zdědila vdova Lidmila Konstancie, rozená z Bubna a Litic. Také další majitelé se rychle střídali. Roku 1715 jej získal Václav Maxmilián Vidršpergár z Vidršpergu a od něj panství následujícího roku koupila svobodná paní Anna Františka Barbora z Lanova. Zavlekov odkázala svému manželovi Bedřichu Bohuslavovi Serinovi z Eichenau na Svojšicích. Ten statek v roce 1738 prodal Petrovi Eusebiovi Radeckému z Radče, který jej držel po dobu šestnácti měsíců. V roce 1739 se majitelem stal Václav Marian z Petynku, který statek připojil k nalžovskému panství.[3] Zavlekovská tvrz zanikla snad již během sedmnáctého století, protože při pozdějších majetkových převodech už nebyla uváděna.[2]
Stavební podoba
editovatTvrz stála v blízkosti bývalého panského dvora, který ve dvacátém století využívalo jednotné zemědělské družstvo.[2] V průběhu osmnáctého století byla upravena na sýpku. Budova sýpky má dvě patra, přičemž první a druhé patro osvětlují malá obdélníková okénka. Novodobý vstup se nachází v jedné z bočních stěn, ale v průčelí obráceném do silnice se dochoval pravoúhlý pozdně gotický portál bývalé tvrze.[4]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-02-04]. Identifikátor záznamu 159328 : Sýpka. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 402.
- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek IX. Domažlicko a Klatovsko. Praha: František Šimáček, 1893. 268 s. Dostupné online. Kapitola Zavlekov tvrz, s. 261–262.
- ↑ Sýpka [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-02-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sýpka v Zavlekově na Wikimedia Commons
