Zátoň (Lenora)
Zátoň (dříve Šatava či Zatuňka, něm. Schattawa) je vesnice, část obce Lenora v okrese Prachatice. Nachází se asi 2,5 km na sever od Lenory. Je zde evidováno 59 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 98 obyvatel.[4]
| Zátoň | |
|---|---|
,_n%C3%A1ves_II.jpg) Náves | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Lenora |
| Okres | Prachatice |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°56′43″ s. š., 13°47′54″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 71 (2021)[1] |
| Katastrální území | Lenora (10,53 km²) |
| Nadmořská výška | 820 m n. m. |
| PSČ | 384 44 |
| Počet domů | 35 (2011)[2] |
  Zátoň | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 79987 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zátoň leží v katastrálním území Lenora o výměře 10,53 km2.[5]
Historie editovat
První písemná zmínka o Zátoni je z roku 1359,[6] kdy byla majetkem pánů z Husi. Roku 1404 zde postavil Zikmund Huler kostelík Panny Marie s poustevnou. Byly s ním ztotožňovány základy budovy, které byly objeveny v roce 1858 nad pilou pod Kaplicí (něm. Kapellenhäuser). Od roku 1581 zde byl poplužní dvorec, v roce 1750 lovecký zámeček. Za zátoňským dvorem našli roku 1726 dělníci při zpracovávání polomu několik mincí z doby třicetileté války. Jsou zde typická šumavská stavení. Zdejší myslivna hostívala při podzimních honech knížepána. Malíř Alfred Kubin zde vytvořil cyklus grafik.
V roce 1930 zde žilo 445 obyvatel.
V roce 1869 je vesnice uváděna pod názvem Šatava, v letech 1880–1890 pod názvem Zatuňka, v letech 1900–1910 opět pod názvem Šatava, od roku 1921 pod názvem Zátoň.[7]
V roce 1869 je vesnice uváděna jako osada obce Vltavice, v letech 1890–1930 jako osada obce Horní Vltavice, od roku 1950 jako část obce Lenora.[7]
Okolí editovat
Zátoň je východisko na Boubín. Mezi Zátoní a Pravětínem vede 13 km dlouhá naučná stezka, zaměřená na šetrné hospodaření v lesích. Třicet tabulí podává informace o přirozené obnově lesa, prořezávkách, lesních škůdcích i ochraně proti nim. Stezka končí dva kilometry od železniční zastávky Zátoň. Asi 2½ km východně od vesnice se rozkládá přírodní rezervace Zátoňská hora.
Severozápadně od Zátoně (1 km) je částečně zaniklá osada Korýtka (něm. Grindelhauser).[8]
Doprava editovat
Zátoň leží na železniční trati Strakonice–Volary, na které jsou železniční zastávky Zátoň (poblíž samoty Korýtka) a Zátoň-Boubín. Z železniční zastávky Zátoň-Boubín vede cesta na Idinu Pilu (1,3 km), která je výchozím místem k Boubínskému pralesu.
Galerie editovat
-
Novější dřevěné domy -
Dětské hřiště -
Bývalá lesovna, dnes sídlo Lesů České republiky
,_domy.jpg)
,_d%C4%9Btsk%C3%A9_h%C5%99i%C5%A1t%C4%9B.jpg)
,_d%C5%AFm.jpg)
Reference editovat
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 198.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 236.
- ↑ a b lexikon obcí České republiky 1869–2011[nedostupný zdroj], Český statistický úřad
- ↑ BERAN, Ing Pavel. Zaniklé obce po roce 1945: Korýtka. www.zanikleobce.cz [online]. 2006-27-02 [cit. 2021-07-29]. Dostupné online.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zátoň na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Lenora na webu ČÚZK
