Hrádek u Nechanic (zámek)

neogotický zámek v okrese Hradec Králové
(přesměrováno z Zámek Hrádek u Nechanic)

Hrádek u Nechanic je neogotický zámecký objekt ležící na mírné vyvýšenině 800 m severozápadně od centra vsi Hrádek, 2,8 km jihovýchodně od města Nechanice a 11,5 km západně od Hradce Králové v okrese Hradec Králové. Z územního hlediska zámek stojí na katastru Lubno u Nechanic, části města Nechanice; hranice mezi Nechanicemi a Hrádkem těsně míjí zámeckou budovu z východní strany, přičemž se dotýká konce jejího východního křídla. Zámek je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.

Hrádek u Nechanic
Základní informace
Slohnovogotický
Výstavba19. století
StavebníkHarrachové
Poloha
AdresaHrádek, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Hrádek u Nechanic
Hrádek u Nechanic
Další informace
Rejstříkové číslo památky18278/6-619 (PkMISSezObrWD)
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

 
Zámek Hrádek u Nechanic v lednu 2004
 
Postupná oprava fasády zámku Hrádek na původní červenou barvu

V roce 1829 koupili sádovské panství spolu s Nechanicemi od Schaffgotschů Harrachové a rozhodli se na tzv. Lubenském vrchu postavit nový zámek. Zámek byl postaven v letech 18391854 jako hlavní, reprezentativní sídlo hrabat z Harrachu Františkem Arnoštem hrabětem z Harrachu. Projekt zámecké budovy ve stylu romantické neogotiky, tzv. Tudorské gotiky byl vypracován dle nerealizovaného projektu přestavby anglického zámku Crewe Hall od E. B. Lamba z poloviny 17. století. Projekt upravil a v detailech provedl významný rakouský architekt Karel Fischer. Ten také navrhoval veškeré interiéry zámku. Okolí zámku bylo současně s výstavbou upraveno jako anglický park. V části vznikla též obora a bažantnice.[1]

Nedlouho po dostavbě zámku byla svedena v okolí bitva u Hradce Králové. V samotném zámku byl tehdy zřízen vojenský lazaret.

V roce 1945 se stal zámek sídlem generálmajora Govorova, náčelníka jedné z armád Ukrajinského frontu Rudé armády. Roku 1945 byl zámek na základě tzv. Benešových dekretů znárodněn. Od roku 1953 je zpřístupněn veřejnosti.[1] Roku 2001 byl prohlášen národní kulturní památkou.[2]

Návštěvnost zámku[3]
Rok Počet návštěvníků
2015 33 945
2016 34 631
2017 40 051

Popis editovat

 
Stav zámku v roce 2006
 
Křídlo se zámeckou kaplí

Zámek tvoří dvojice patrových křídel, vzájemně svírajících úhel cca 110° a vybíhajících z ústřední, věžovité části tak, že půdorys zámku připomíná široce otevřené písmeno „V“. Půdorys je dále ozvláštněn řadou rizalitů. Silueta zámku je bohatě promodelována pomocí cimbuří a dalších quasifortifikačních prvků. Zámek má velmi ploché, střechy, které jsou navíc skryty za atikovými nástavci. V levé části zámku siluetu doplňuje věž.

Reprezentativní interiéry zámku jsou řešeny a vybaveny nejen množstvím soudobého nábytku, ale také řadou starožitných prvků, převezených na zámek zejména z Itálie a Rakouska. Jedná se přitom jak o stavební prvky, například portály či kompletní dřevěné vyřezávané stropy, tak o starožitný nábytek a další umělecké předměty. Jsou zde instalovány vzácné obrazy německých mistrů z konce 15. století v zámecké kapli Svaté Anny. Pozoruhodný je též soubor obrazů anatomických anomálií z 18. století.[1]

Zámek je nejen nejmladším neogotickým zámkem v České republice[4], ale patří k nejmladším zámeckým stavbám v České republice vůbec.

Technicky zajímavé je řešení ústředního podlahového vytápění vytápějící všechny místnosti.

Galerie interiéru editovat

Zámek ve filmu editovat

Romantická podoba zámku je zajímavá též pro filmaře. Roku 1964 byly v parku zámku natáčeny scény z filmu Atentát. O dva roky později se zde natáčela část filmu Hotel pro cizince a v roce 1978 část pohádky Princ a Večernice. Z novodobé produkce pak filmy Milenec lady Chatterleyové, Tmavomodrý svět, Troškova romance Andělská tvář, detektivky Panství či Z peklaJohnny Deppem, dále Noc lučištníka či v pohádkách nebo v seriálu o komisaři Maigretovi.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c Archivovaná kopie. www.hradekunechanic.cz [online]. [cit. 2008-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  2. http://monumnet.npu.cz/chruzemi/rozobsah.php?cis=2001132
  3. Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 33. Dostupné v archivu. 
  4. http://www.pruvodce.com/hradekunechanic/

Literatura editovat

  • REJMAN, Martin. Zámek Hrádek u Nechanic. Sychrov: Národní památkový ústav, územní památková správa na Sychrově, 2023. ISBN 978-80-906784-8-4. S. 212. 

Externí odkazy editovat