Wikipedista:Ikcur/pískoviště
| Základní údaje | .svg){kind=small}
|
|---|---|
| Typ | ponorka |
| Třída | typ VII B |
| Objednána | 15. května 1937 ve Friedrich Krupp Germaniawerft AG, Kiel, výrobní číslo 587 |
| Zahájení stavby | 9. března 1938 |
| Spuštěna na vodu | 21. prosince 1938 |
| Uvedena do služby | 4. února 1939 |
| Osud | potopena 20. srpna 1940 v Biskajském zálivu |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 753 t (na hladině) 857 t (pod hladinou) 1 430 (plný) |
| Délka | 66,5 m vnější plášť 48,80 m vnitřní plášť |
| Šířka | 6,20 m vnější plášť, 4,70 m vnitřní plášť |
| Ponor | 4,74 m |
| Pohon | diesel–elektrický 2x dieselový motor 2x elektrický motor 2 800–3 200 PS (2 100–2 400 kW) diesel 750 PS (550 kW) elektrický |
| Rychlost | 17,9 uzlů (na hladině, 33,2 km/h) 8 uzlů (pod hladinou, 15 km/h) |
| Dosah | 8 700 nm (16 112 km) při 10 uzlech (19 km/h) 90 nm (170 km) pod hladinou při 4 uzlech (7,4 km/h) |
| Posádka | 4 důstojníci, 40 až 56 mužstvo |
| Výzbroj | 1× 88mm kanón 1× 20mm protiletadlový kanón 5x 533mm torpédomet (4 na přídi, 1 na zádi) 14 torpéd nebo 26 TMA nebo 39 TMB námořních min. |
| Ostatní | max. ponor 230 m |
U 52 byla německá ponorka typu VIIB postavená před druhou světovou válkou pro německé válečné námořnictvo. Do služby byla zařazena 4. února 1939 a zařazena do 7. flotily ponorek pod velením Wolfganga Bartena.
KonstrukceEditovat
Německé ponorce typu VIIB předcházely kratší ponorky typu VIIA. U 52 měla výtlak 753 tun při plavbě na hladině a 857 tun při plavbě pod hladinou. Měla délku 66,50 m, šířku 6,20 m, výšku 9,50 m a ponor 4,74 m. Pohon zajišťovaly dva čtyřtaktní šestiválcové diesel motory Germaniawerft F46 o výkonu 2 800 až 3 200 PS při plavbě na hladině a dva elektrické motory AEG GU 460/8-276 s výkonem 750 PS při plavbě pod hladinou. Byla vybavena dvěma hřídeli a dvěma 1,23 m lodními šrouby. U 52 mohla operovat v hloubce až 230 metrů.[1]
U 52 dosáhla maximální rychlosti na hladině 17,9 uzlů (33,2 km/h) a 8 uzlů (15 km/h) při plavbě pod hladinou. Operační dosah činil 90 nm (170 km) při rychlosti čtyř uzlů (7,4 km/h) pod hladinou moře a 8 700 nm (16 100 km) při rychlosti 10 uzlů (19 km/h).[1]
Ve výzbroji U 52 bylo pět torpédometů ráže 533 mm (4 na přídi a 1 na zádi), námořní rychlopalný kanón 8,8 cm SK C/35 a jeden 20 mm protiletadlový kanón.
Posádku tvořilo čtyřicet čtyři až šedesát mužů.[1]
Historie službyEditovat
Ponorka U 52 byla objednána 15.května 1937 v loděnicích Friedrich Krupp Germaniawerft AG v Kielu pod výrobním číslem 587. Výroba byla zahájena 9. března 1937 a na vodu byla spuštěna 21. prosince 1938. Do služby byla zařazena 4. února 1939 pod velením námořního kapitána (Kptlt.) Wolfganga Bartena.[2]
V období od 6. června 1938 do 31. prosince 1939 byla zařazena do výcvikové ponorkové flotily Wegener v Kiel. Po reorganizaci flotily byla zařazena od 1. ledna 1940 do 31. května 1941 jako bojová ponorka 7. ponorkové flotily v Kielu pod vedením Kptlt. Dietricha Knorra. Po skončení služby na frontě byla loď přidělena jako cvičný člun nejprve k 26. ponorkové flotile v Pillau od 1. června 1941 do 31. března 1942 a poté k 24. ponorkové flotile v Memelu od 1. dubna 1942 do 30. září 1943. Nakonec byla U 52 od 1. října 1943 do 21. října 1943 přidělena k 23. ponorkové flotile v Gdaňsku. Po vyřazení ze služby 22. října 1943 patřila až do 3. května 1945 jako dělostřelecký člun 3. ponorkové výcvikové divizi (3. U-Lehrdivision)[2].
V období 1. ledna 1939 až 31. května 1941 ponorka U 52 vyplula na osm bojových plaveb, při nichž potopila čtrnáct lodí o celkové tonáži 61 399 BRT.[3]
První bojová plavbaEditovat
Ponorka U 52 vyplula 19. srpna 1939 na první bojovou plavbu z Kielu a vrátila se 17. září 1939 zpět do Kielu. Během třiceti osmi denní bojové plavbě západně od Irska nebyla potopena a ni poškozena žádná loď.
Západně od Rockall byla 22. ledna 1940 potopena švédská motorová loď Gothia, která vezla náklad sulfátu a papíru do Janova. Norský parník Eika byl potopen 29. ledna 1940. Jeho nákladem byla sůl, kterou převážel z Torrevieja do Ålesund. Následně kvůli technickým problémům se musela U 52 vrátit na základnu.
| datum | jméno | příslušnost | tonáž
[BRT] |
konvoj | zdroj | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 22. leden 1940 | Gothia | Švédsko | 1 640 | torpédována | [4] | |
| 29. leden 1940 | Eika | Norsko | 1 503 | torpédována |
Druhá bojová plavbaEditovat
Na druhou plavbu ponorka U 52 vyplula 11. března 1940 v 14:40 z Wilhelmshavenu a vrátila se 22. dubna 1940 do Kielu. Operační prostor byl v Severním moři u Shetlandských ostrovů a Orknejí. U Westfjordu se zúčastnila cvičení Weser. S ponorkami Skupiny 1 (Group No. 1) se zúčastnila operace Hartmut na ochranu německých sil během invaze britských námořních sil do Norska.
Dne 19. dubna 1940 se U-51 pokusila torpédovat francouzský lehký křižník Emile Bertin, ale minula ho. Dne 21. dubna 1940 byla napadena francouzskou ponorkou Orphée, která po ní vypálila dvě torpéda. Ta však minula cíl. Během této bojové plavby nepotopila žádnou loď.
Třetí bojová plavbaEditovat
Na třetí bojovou plavbu ponorka U 52 vyplula 6. června 1940 z Kielu a zpět se vrátila 5. července 1940. Během třiceti denní plavby v operačním prostoru v Biskajského zálivu, severozápadně od mysu Finisterre, se společně s devíti dalšími ponorkami zúčastnila neúspěšně vlčí smečky. Poté se sama vydala na jihozápad Irska, kde potopila tři lodě s celkovou tonáží 22 168 BRT. První byl potopen britský parník Windsorwood, který plul v konvoji OA-172 a převážel náklad uhlí z Tyne do Freetownu. Další potopenou lodí konvoje OA-172 byl britský tanker Saranac na cestě z Fawley do Aruby. Třetím potopeným plavidlem byla britská ponorka HMS Edgehill.
| datum | jméno | příslušnost | tonáž
[BRT] |
konvoj | zdroj | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 25. června 1940 | Windsorwood | VB | 5 395 | OA-172 | torpédována | [4] |
| 25. června 1940 | Saranac | VB | 12 049 | OA-172 | torpédována | |
| 29. června 1940 | HMS Edgehill | VB | 4 724 | torpédována |
Čtvrtá bojová plavbaEditovat
Na čtvrtou bojovou plavbu U 52 vyplula z Kielu do operačního prostoru západně od Lamanšského průlivu a do Biskajském zálivu, kde byl potopen britský tanker Sylvafield na cestě z Curaçaa přes Halifax do Glasgow s nákladem topného oleje.
| datum | jméno | příslušnost | tonáž
[BRT] |
konvoj | zdroj | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 15. srpna 1940 | Sylvafield | VB | 5 709 | HX-62 | torpédována | [4] |
ZánikEditovat
Dne 16. srpna 1940 byla U 52 napadena hlubinnými bombami hydroplánem Short Sunderland 210. letky 15. skupiny (všeobecného průzkumu) Pobřežního velitelství (RAF Coastal Command) Královského letectva (Royal Air Force). Ropa a vzduchové bubliny stoupaly na hladinu a spojenecké síly si myslely, že loď potopily. U 52 však útok přežila i když byla těžce poškozená. O čtyři dny později ji na cestě zpět na základnu v Lorientu spatřila britská ponorka HMS Cachalot, která se vracela z oblast jižně od Penmarche, kde pokládala miny.
Ponorka U 52 byla potopena torpédem z britské ponorky HMS Cachalot v Biskajském zálivu 28. srpna 1940. Zahynulo 43 mužů, nikdo nepřežil.[5][6]
Vlčí smečkaEditovat
U 52 v období 12.–17. června 1940 se zúčastnila s devíti ponorkami vlčí smečky Prien severozápadně od mysu Fisterra.
VeliteléEditovat
Kptlt. – Kapitanleutnant (námořní kapitán), Oblt – Oberleutnant zur See (námořní poručík, Lt – Leutnant zur See (námořní podporučík), Kkpt – Korvettenkapitän (korvetní kapitán)
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
V tomto článku byly použity překlady textů z článků German submarine U-52 (1938) na anglické Wikipedii, U 52 (Kriegsmarine) na německé Wikipedii a Unterseeboot 52 (1939) na francouzské Wikipedii.
- ↑ a b c GRÖNER, Erich. German warships 1815-1945. Překlad Thomas, Keith; Magowan, Rachel. Londýn: Conway Maritime Press, 1991. 256 s. ISBN 0851775934, ISBN 9780851775937. OCLC 24695694 S. 43–44.
- ↑ The Type VIIB U-boat U-50 - German U-boats of WWII - uboat.net. www.uboat.net [online]. [cit. 2022-03-18]. Dostupné online.
- ↑ BUSCH, Rainer; RÖLL, Hans-Joachim. Der U-Boot-Krieg, 1939-1945. Hamburg: Mittler & Sohn, 2001. 5 volumes s. ISBN 3813205096, ISBN 9783813205091. OCLC 36052790 S. 44–46. (německy)
- ↑ a b c Ships hit by U-51. www.uboat.net [online]. [cit. 2022-03-18]. Dostupné online.
- ↑ KEMP, Paul. Die deutschen und österreichischen U-Boot-Verluste in beiden Weltkriegen. Gräfelfing vor München: Urbes-Verl, 1997. 303 s. Dostupné online. ISBN 3-924896-43-7, ISBN 978-3-924896-43-0. OCLC 165640864 S. 67–68.
- ↑ KEMP, Paul. U-boats destroyed : German submarine losses in the World Wars. London: Arms & Armour, 1999. 288 s. Dostupné online. ISBN 1-85409-515-3, ISBN 978-1-85409-515-2. OCLC 43972253 S. 64–65.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ikcur/pískoviště na Wikimedia Commons - http://www.uboat.net/boats/u49.htm
portály:Loďstvo|Druhá světová válka|Německo
šablona:Německé ponorky typu VIIB
Kategorie: Typ VII
{Navbox | name = Německé ponorky typu VIIB | navbar = plain | titlestyle = background:transparent; border-left:3em solid #ffffff; border-right:3em solid #ffffff; | title = Německé ponorky typu VIIB | list1 = U 45 • U 46 • U 47 • U 48 • U 49 • U 50 • U 51 • U 52 • U 53 • U 54 • U 55 • U 73 • U 74 • U 75 • U 76 • U 83 • U 84 • U 85 • U 86 • U 87 • U 99 • U 100 • U 101 • U 102 | list2 = Ponorky typu II ⇐ Typ VII ⇒ Ponorky typu IX
nakonec vložit za } noinclude>[Kategorie:Navigační šablony německých válečných lodí]</noinclude9