Wikipedista:Ikcur/pískoviště

Základní údaje Vlajka
Typ: ponorka
Třída: typ VII B
Objednána: 21. listopad 1936 ve Friedrich Krupp Germaniawerft AG, Kiel, výrobní číslo 583
Zahájení stavby: 10. března 1937
Spuštěna na vodu: 8. března 1938
Uvedena do služby: 22. duben 1939
Osud: potopena vlastní posádkou 3. května 1945
Poznámka: stažena ze služby v polovině 1941
Takticko-technická data
Výtlak: 753 t (na hladině)
857 t (pod hladinou)
1 430 (plný)
Délka: 66,5 m vnější plášť
48,80 m vnitřní plášť
Šířka: 6,20 m vnější plášť,
4,70 m vnitřní plášť
Ponor: 4,74 m
Pohon: diesel–elektrický
2x dieselový motor
2x elektrický motor
2 800–3 200 PS (2 100–2 400 kW) diesel
750 PS (550 kW) elektrický
Rychlost: 17.9 uzlů (na hladině, 33,2 km/h)
8 uzlů (pod hladinou, 15 km/h)
Dosah: 8 700 nm (16 112 km) při 10 uzlech (19 km/h)
90 nm (170 km) pod hladinou při 4 uzlech (7,4 km/h)
Posádka: 4 důstojníci, 40 až 56 mužstvo
Výzbroj: 1× 88mm kanón
1× 20mm protiletadlový kanón
5x 533mm torpédomet (4 na přídi, 1 na zádi)
14 torpéd nebo 26 TMA nebo 39 TMB námořních min.
Ostatní: max. ponor 230 m

U 49 byla německá ponorka typu VIIB postavená před druhou světovou válkou pro německé válečné námořnictvo. Do služby byla zařazena 22. dubna 1938 pod velením kapitänleutnanta (Kptlt.) Herberta Schultze.

KonstrukceEditovat

Německé ponorce typu VIIB předcházely kratší ponorky typu VIIA. U 48 měla výtlak 753 tun při plavbě na hladině a 857 tun při plavbě pod hladinou. Měla délku 66,50 m, šířku 6,20 m, výšku 9,50 m a ponor 4,74 m. Pohon zajišťovaly dva čtyřtaktní šestiválcové diesel motory Germaniawerft F46 o výkonu 2 800 až 3 200 PS při plavbě na hladině a dva elektrické motory AEG GU 460/8-276 s výkonem 750 PS při plavbě pod hladinou. Byla vybavena dvěma hřídeli a dvěma 1,23 m lodními šrouby. U 48 mohla operovat v hloubce až 230 metrů.[1]

U 48 dosáhla maximální rychlosti na hladině 17,9 uzlů (33,2 km/h) a 8 uzlů (15 km/h) při plavbě pod hladinou. Operační dosah činil 90 nm (170 km) při rychlosti čtyř uzlů (7,4 km/h) pod hladinou moře a 8 700 nm (16 100 km) při rychlosti 10 uzlů (19 km/h).[1]

Ve výzbroji U 48 bylo pět torpédometů ráže 533 mm (4 na přídi a 1 na zádi), námořní rychlopalný kanón 8,8 cm SK C/35 a jeden 20 mm protiletadlový kanón.

Posádku tvořilo čtyřicet čtyři až šedesát mužů.

Historie službyEditovat

Ponorka U 48 byla objednána 21. listopadu 1936 v loděnicích Friedrich Krupp Germaniawerft AG v Kielu pod výrobním číslem 583. Výroba byla zahájena 10. března 1937 a na vodu byla spuštěna 8. března 1938. Do služby byla zařazena 22. dubna 1939.

V období od 2. listopadu 1938 do 31. srpna 1939 byla zařazena do 7. ponorkové flotily Wegener v Kiel (výcvik). Po reorganizaci flotily byla zařazena od 1. září 1939 do 1. září 1941 jako bojová ponorka 7. ponorkové flotily v Kielu a Saint Nazaire. Od 2. září 1941 do 31. března 1942 sloužila jako školní ponorka u 26. ponorkové flotily v Pilavě. Od 1. dubna 1942 byla přeřazena k 24. ponorkové flotile v Gdaňsku a Memel opět jako výcviková ponorka .

V období 19. srpna 1939 až 1. září 1941 ponorka U 48 vyplula na dvanáct bojových plaveb při nich potopila padesát dva lodí o celkové tonáži 307 935 BRT, z toho dělovou šalupuHMS Dundee (1060 BRT) a poškodila tři lodě o celkové tonáži 20 480 BRT. Pro nadměrné opotřebení strojního zařízení byla 22. června 1941 stažena ze služby.[2]

První bojová plavbaEditovat

Po ukončení výcviku 19. srpna 1939 v 00:00 hodin ponorka U 48 opustila Kiel a vyplula na první bojovou plavbu (před vypuknutím druhé světové války), pod vedením Kptlt. Herberta Schultze a vrátila se zpět do Kielu 17. září 1939. Během třiceti denní bojové plavby v severní části Atlantském oceánu jihozápadně od Irska a skály Rockall potopila tři lodě o celkové tonáži 14 777 BRT.

Dva dny poté co Británie a Francie vyhlásila Německu válku potopila první loď SS Royal Sceptre o tonáži 4853 BRT. Na obchodní loď zaútočila palubním dělem. Posádka opustila loď na záchranných člunech. Následně zadržela ponorka U-48 obchodní loď SS Browning. Posádce, která opustila loď v záchranných člunech, Kptlt. Herbert Schultze nařídil vrátit se zpět na loď a vyzvednout posádku z lodi SS Royal Sceptre. Protože SS Browning byl na cestě do Brazílie nebylo hned možné zjistit, zda se posádky zachránily. Winston Churchill, v té době první lord admirality, předpokládal nejhorší, že posádka a šedesát cestujících bylo ztraceno.[3] Prohlásil, že potopení je odporný akt bestiálního pirátství na volném moři [4]

Seznam potopených lodí
datum jméno příslušnost tonáž

[BRT]

konvoj zdroj
5. září 1939 Royal Sceptre VB 4 853 potopena [5]
8. září 1939 Winkleigh VB 5 055 potopena
11. září 1939 Firby VB 4 869 potopena

Druhá bojová plavbaEditovat

Dne 4. října 1939 U 48 vyplula ke své druhé bojové plavbě opět pod velením Kptlt. Herberta Schultze a vrátila se 25. října 1939. Operační prostor byl v severní části Atlantském oceánu. Při této bojové plavbě potopila pět lodí o tonáži 37 153 BRT. Ponorka U 48 dne 14. října zaútočila na britský parník Rockpool z palubních zbraní. Parník opětoval palbu a ponorka se stáhla a ponořila. Po opětovném vynoření se znovu pokusila potopit parník, ale zasáhl spojenecký torpédoborec a U 48 se znovu ponořila a opustila oblast boje.[6][7][8]

Seznam potopených lodí
datum jméno příslušnost tonáž

[BRT]

konvoj zdroj
12. října 1939 Emile Miguet Francie 14 115 KJ-2 potopena [9][10]
13. října 1939 Heronspool VB 5 202 OB-17 potopena
13. října 1939 Louisiane Francie 6 903 OB-3 potopena
14. října 1939 Sneaton VB 3 677 potopena
17. října 1939 Clan Chisholm VB 7 256 HG-3 potopena

Třetí bojová plavbaEditovat

U 48 vyplula z Kielu 20. listopadu 1939 a vrátila se 20. prosince 1939. Operační prostor byl v severní části Atlantském oceánu, u Orknejí a západně od Lamanšského průlivu. Během této bojové operace byly potopeny čtyři lodě o celkové tonáži 25 638 BRT.

Seznam potopených lodí
datum jméno příslušnost tonáž

[BRT]

konvoj zdroj
26. listopad 1939 Gustaf E. Reuter Švédsko 6 336 potopena [9][11]
8. prosince 1939 Brandon VB 6 668 OB-48 potopena
9. prosince 1939 San Alberto VB 7 397 OB-48 poškozena U 48, potopena HMS Mackay
15. prosinec 1939 Germaine Řecko 5217 potopena

Čtvrtá bojová plavbaEditovat

U 48 vyplula z Kielu 24. ledna 1940 a vrátila se 26. února 1940. Operační prostor byl v severním Atlantiku. V prostoru St. Abb's Head položila mnoho min, ale bez účinku. Během této dvaceti osmi denní plavby byly potopeny čtyři lodě s celkovým výtlakem 31 526 BRT.

Seznam potopených lodí
datum jméno příslušnost tonáž

[BRT]

konvoj zdroj
10. února 1940 Burgerdijk Nizozemsko 6 853 potopena [9][12]
14. února 1940 Sultan Star VB 12 306
15. února 1940 Den Haag Nizozemsko 8 971
17. února 1940 Wilja Finsko 3 396

Pátá bojová plavbaEditovat

Dne 3. dubna 1940 vyplula z Kielu a vrátila se 20. dubna 1940 do Kielu. Během 18 denní plavby podél norského pobřeží v oblasti Westfjordu, Ofotfjordu a Tysfjordu nebyly potopeny žádné lodě. Dne 13. dubna byla ponorka atakována hlubinnými náložemi HMS Waspite, ale podařilo se ji uniknout s menším poškozením.[13]

Šestá bojová plavbaEditovat

Na šestou bojovou plavbu ponorka vyplula 26. května 1940 z přístavu Kiel pod velením Kkpt. Hanse Rudolfa Rösinga a vrátila se zpět 29. června 1940. Operační prostor byl v severním Atlantiku, západně od Biskajského zálivu a u mysu Finisterre, kde se formovaly vlčí smečky k zachycení konvoje a RMS Qeen Mary, která převážela 25 000 australských vojáků do Británie. Předčasným útokem na lodě v okolí ponorky na sebe upozornily a konvoj změnil směr plavby a vyhnul se vlčí smečce. Dne 19 června byl napaden konvoj HG-34 a U 48 potopila tři lodě. Z rozptýleného konvoje HX-49 potopila jednu loď. K doplnění byla využívána nová tankovací základna v norském Tronheimu.

Během této 35 denní plavby bylo v potopeno sedm lodí o celkové tonáži 31 533 BRT a jedna loď (5782 BRT) byla poškozena.

Seznam potopených lodí
datum jméno příslušnost tonáž

[BRT]

konvoj zdroj
5. června 1940 Stancor VB 798 potopena [14]
7. června 1940 Frances Massey VB 4 212 potopena
7. června 1940 Eros VB 8 782 poškozen
11. června 1940 Violando N. Goulandris Řecko 4 223 potopena
19. června 1940 Tudor Norsko 6 607 HG-34F potopena
19. června 1940 Baron Loudoun VB 3 164 HG-34F potopena
19. června 1940 British Monarch VB 5 661 HG-34F potopena
20. června 1940 Moordrecht Nizozemsko 7 493 HX-49 potopena

Sedmá bojová plavbaEditovat

Na sedmou bojovou plavbu ponorka U 48 vyplula 7. srpna 1940 z Kielu pod velením Kkpt. Hanse Rudolfa Rösinga a vrátila se 28.srpna 1940 na francouzskou ponorkovou základnu Lorien

Operační prostor 22 denní plavby byl v severní části Atlantského oceánu a v Severním průlivu. V časných ranních hodinách 25. srpna 1940 U 48 poté co zaútočila na dvě lodi z konvoje HX-65A byla atakována HMS Godieta hlubinnými náložemi. Ponorka se úspěšně vyhnula útoku a bez újmy unikla.

Během sedmé bojové plavby bylo potopeno pět lodí s celkovou tonáží 29 161 BRT

Seznam potopených lodí
datum jméno příslušnost tonáž

[BRT]

konvoj zdroj
16. srpna 1940 Hedrun Švédsko 2 325 OB-197 potopena [15]
19. srpna 1940 Ville de Gand Belgie 7 590 potopena
24. srpna 1940 La Brea VB 6 665 HX-65 potopena
25. srpna 1940 Athelcrest VB 6 825 HX-65A potopena
25. srpna 1940 Empire Merlin VB 5 763 HX-65A potopena

Osmá bojová plavbaEditovat

Na osmou bojovou plavbu vyplula U 48 dne 8. září 1940 z ponorkové základny v Lorien pod velením Kptlt. Heinricha Bleichrodta a vrátila se 25. září 1940 zpět do Lorien.

Operační prostor byl v severní části Atlantského oceánu, západně od Hebrid a Severního průlivu. Ponorka napadla 15. září 1940 konvoj SC-3 se 47 loďmi, kterou chránil jediný torpédoborec HMS Dundee. Během osmé bojové plavby U 48 potopila HMS Dundee, šest lodí o celkové tonáži 33 358 BRT a poškodila dvě lodě o celkové tonáži 6 916 BRT.

Svět šokovala zpráva potopením lodi City of Benares 18. září 1940, která také evakuovala 90 děti z Liverpoolu do Québecku a Montrealu. Z 406 pasažérů a členů posádky bylo zachráněno 158 osob, z toho pouze 13 dětí.[16] Touto tragickou událostí byl ukončen program evakuace dětí do zahraničí.[17][18]

Seznam potopených lodí
datum jméno příslušnost tonáž

[BRT]

konvoj zdroj
15. září 1940 HMS Dundee VB 1 060 SC-3 potopena [19]
15. září 1940 Alexandros Řecko 3 058 SC-3 potopena
15. září 1940 Kenordoc VB 1 780 CS-3 poškozena, potopena U 99
15. září 1940 Empire Volunteer VB 5 319 SC-3 potopena
18. září 1940 City of Benares VB 11 081 OB-213 potopena
18. září 1940 Marina VB 5 088 OB-213 potopena
18. září 1940 Magdalena VB 3 118 SC-3 potopena
21. září 1940 Blairangus VB 4 409 HX-72 potopena
21. září 1940 Broompark VB 5 136 HX-72 poškozena

Devátá bojová plavbaEditovat

Na devátou bojovou plavbu ponorka U 48 vyplula 5. října 1940 z ponorkové základny Lorien pod velením Kptlt. Heinricha Bleichrodta a vrátila se 27. října 1940 do Kielu.

Operační prostor byl v severním Atlantském oceánu, v oblasti Severního průlivu a skaliska Rockall. Během této bojové plavby bylo potopeno sedm lodí o celkové tonáži 43 106 BRT.

Seznam potopených lodí
datum jméno příslušnost tonáž

[BRT]

konvoj zdroj
11. října 1940 Brandanger Norsko 4 624 HX-77 potopena [20]
11. října 1940 Port Gisborne VB 1 996 HX-77 potopena
12. října 1940 Davanger Norsko 7 102 HX-77 potopena
17. října 1940 Scoresby VB 3 843 SC-7 potopena
17. října 1940 Languedoc VB 9 512 SC-7 potopena
18. října 1940 Sandsend VB 3 612 OB-22 potopena
20. října 1940 Shirak VB 6 023 HX-79 poškozena U 47 a potopena U 48

Desátá bojová plavbaEditovat

Na desátou bojovou plavbu ponorka U 48 vyplula 20. ledna 1941 z Kielu pod velením Kptlt. Herberta Schultze a 27. února 1941 připlula do ponorkové základny v Saint Nazaire.

Operační prostor byl v severního Atlantského oceánu, v oblasti západně od Severního průlivu a Irska. Během plavby byly potopeny dvě lodě o celkové tonáži 8640 BRT.

Seznam potopených lodí
datum jméno příslušnost tonáž

[BRT]

konvoj zdroj
01. února 1941 Nicolas Angelos Řecko 4 351 OB-279 potopena [21]
24. února 1941 Nailsea Lass VB 4 289 SLS-64 potopena

Jedenáctá bojová plavbaEditovat

Na jedenáctou bojovou plavbu ponorka U 48 vyplula 17. března 1941 z ponorkové základny Saint Nazaire pod velením Kptlt. Herberta Schultze a vrátila zpět 8. dubna 1941 na stejnou základnu.

Operační prostor byl západně od Irska. V průběhu bojové plavby byly potopeny čtyři lodě o celkové tonáži 22 989 BRT.

Dne 22. března 1941 byla U 48 napadena hloubkovými náložemi a lehce poškozena.

Dne 29. března 1941 při nočním útoku na konvoj HX-115 na ponorku vystřelilo několik obchodních lodí a britský parník Oakworth se pokusil najet na ponorku, které se podařilo uniknout bez poškození i před útokem posil, které dorazily ráno.

Při útoku 29. března 1941 byla) poškozena loď Hylton (5 197 BRT. Její posádka se zachránila na jediném záchranném člunu, byla objevena a vyzvednuta korvetou HMS Dianella. Vrak byl potopen dělostřeleckou palbou HMS Venomous.

Dne 2. dubna 1941 byla ponorka poškozena výbuchem potápějící se lodi Beaverdale a byla nucena se vrátit na ponorkovou základnu.

Seznam potopených lodí
datum jméno příslušnost tonáž

[BRT]

konvoj zdroj
29. března 1941 Hylton VB 5 197 HX-115 potopena [22]
29. března 1941 Germanic VB 5,352 HX-115 potopena
29. března 1941 Limbourg Belgie 2,483 HX-115 potopena
2. dubna 1941 Beaverdale VB 9,957 potopena

Dvanáctá bojová plavbaEditovat

Na dvanáctou bojovou plavbu ponorka U 48 vyplula 22. května 1941 z ponorkové základny Saint Nazaire pod velením Kptlt. Herberta Schultze a vrátila se 17. června 1941 na základnu v Bergenu. V průběhu bojové plavby se zúčasnila v době od 2. června do 8. června 1941 vlčí smečky West ve střední části Atlantiku.

Seznam potopených lodí
datum jméno příslušnost tonáž

[BRT]

konvoj zdroj
3. června 1941 Inversuir VB 9 456 OB-327 poškozena, potopena U 75 [23]
5. června 1941 Wellfield VB 6 054 OB-328 potopena
6. června 1941 Tregarthen VB 5 201 OB-329 potopena
8. června 1941 Pendrecht Nizozemsko 10 746 OB-329 potopena
12. června 1941 Empire Dew VB 7 005 OG-64 potopena

Z Bergenu U 48 vyplula 19. června 1941 a na základnu v Kielu doplula 21. června 1941.

ZánikEditovat

Po vyřazení z bojové služby v roce 1941 byla U 48 přeřazena k výcvikové flotile v Baltském moři. Po operaci Barbarossa nebyla, jako její současníci, použita proti sovětským cílům pro značné opotřebení. Až do 31. října 1943 byla používána jako školní loď. Po vyřazení z provozu 25. září 1943 kotvila v přístavu Neustad (Holštýn).

Na konci války 3. května 1945 v rámci Regenbogen-Befehl byla potopena vlastní posádkou v Lubecké zátoce poblíž města Lubek.[24]

Vlčí smečkyEditovat

  • Rösing (12.–15. června 1940)
  • West (2.–8. června 1941)

VeliteléEditovat

22. dubna 1939 – 20. května 1940 – Kptlt. Herbert Schultze

21. května 1940 – 03. září 1940 – Kkpt. Hans-Rudolf Rösing

04. září 1940 – 16. prosinec 1940 – Kptlt. Heinrich Bleichrodt

17. prosinec 1940 – 27. červenec 1941 – Kptlt. Herbert Schultze

??. červenec 1941 – 25. září 1942 – Oblt. Siegfried Atzinger

26. září 1942 – ??. říjen 1943 – Oblt. Diether Todenhagen

Kptlt. – Kapitänleutnant (námořní kapitán), Oblt – Oberleutnant zur See (námořní poručík, Lt – Leutnant zur See (námořní podporučík), Kkpt – Korvettenkapitän (korvetní kapitán)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků U-49 (1939) na polské Wikipedii, German submarine U-49 (1939) na anglické Wikipedii a U 49 (Kriegsmarine) na německé Wikipedii.

  1. a b GRÖNER, Erich. German warships 1815-1945. Překlad Thomas, Keith; Magowan, Rachel. Londýn: Conway Maritime Press, 1991. [256] pages s. ISBN 0851775934, ISBN 9780851775937. OCLC 24695694 S. 43–44. 
  2. BUSCH, Rainer; RÖLL, Hans-Joachim. Der U-Boot-Krieg, 1939-1945. Hamburg: Mittler & Sohn, 2001. 5 volumes s. ISBN 3813205096, ISBN 9783813205091. OCLC 36052790 S. 44–46. (německy) 
  3. Korvettenkapitän Herbert Schultze - German U-boat Commanders of WWII - The Men of the Kriegsmarine - uboat.net. uboat.net [online]. [cit. 2019-09-16]. Dostupné online. 
  4. Voices from the Battle of the Atlantic by Kate Tildesley. The Second World War Experience Centre - Battle of the Atlantic. web.archive.org [online]. 2011-07-17 [cit. 2019-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  5. Patrol of German U-boat U-48 from 19 Aug 1939 to 17 Sep 1939 - Kriegsmarine U-boat patrols - uboat.net. www.uboat.net [online]. [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. 
  6. Convoy HG-3 - Convoy Battles - German U-boat Operations - uboat.net. www.uboat.net [online]. [cit. 2019-08-05]. Dostupné online. 
  7. Patrol of German U-boat U-48 from 4 Oct 1939 to 25 Oct 1939 - Kriegsmarine U-boat patrols - uboat.net. uboat.net [online]. [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. 
  8. BLAIR, Clay. Der U-Boot-Krieg. München: Heyne, 1998. 912 Seiten s. ISBN 345312345X, ISBN 9783453123458. OCLC 75952566 S. 147. 
  9. a b c Ships hit by U-48 - U-boat Successes - German U-boats - uboat.net. www.uboat.net [online]. [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. 
  10. Patrol of German U-boat U-48 from 4 Oct 1939 to 25 Oct 1939 - Kriegsmarine U-boat patrols - uboat.net. www.uboat.net [online]. [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. 
  11. Patrol of German U-boat U-48 from 20 Nov 1939 to 20 Dec 1939 - Kriegsmarine U-boat patrols - uboat.net. www.uboat.net [online]. [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. 
  12. Patrol of German U-boat U-48 from 24 Jan 1940 to 26 Feb 1940 - Kriegsmarine U-boat patrols - uboat.net. www.uboat.net [online]. [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. 
  13. Patrol info for U-48 (. www.uboat.net [online]. [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. 
  14. Patrol of German U-boat U-48 from 26 May 1940 to 29 Jun 1940 - Kriegsmarine U-boat patrols - uboat.net. www.uboat.net [online]. [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. 
  15. Patrol of German U-boat U-48 from 7 Aug 1940 to 28 Aug 1940 - Kriegsmarine U-boat patrols - uboat.net. www.uboat.net [online]. [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. 
  16. EDWARDS, Paul M. Between the lines of World War II : twenty-one remarkable people and events. Jefferson, N.C.: McFarland & Co, 2010. 221 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7864-5583-6, ISBN 0-7864-5583-7. OCLC 667274358 
  17. JACKSON, Carlton. Who will take our children? : the British evacuation program of World War II. Rev. ed. vyd. Jefferson, N.C.: McFarland ix, 189 pages s. Dostupné online. ISBN 978-0-7864-3785-6, ISBN 0-7864-3785-5. OCLC 244566777 
  18. SS Nerissa. www.ssnerissa.com [online]. [cit. 2020-12-12]. Dostupné online. 
  19. Patrol of German U-boat U-48 from 8 Sep 1940 to 25 Sep 1940 - Kriegsmarine U-boat patrols - uboat.net. www.uboat.net [online]. [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. 
  20. Patrol of German U-boat U-48 from 5 Oct 1940 to 27 Oct 1940 - Kriegsmarine U-boat patrols - uboat.net. www.uboat.net [online]. [cit. 2020-12-12]. Dostupné online. 
  21. Patrol of German U-boat U-48 from 20 Jan 1941 to 27 Feb 1941 - Kriegsmarine U-boat patrols - uboat.net. www.uboat.net [online]. [cit. 2020-12-12]. Dostupné online. 
  22. Patrol of German U-boat U-48 from 17 Mar 1941 to 8 Apr 1941 - Kriegsmarine U-boat patrols - uboat.net. www.uboat.net [online]. [cit. 2020-12-12]. Dostupné online. 
  23. Patrol of German U-boat U-48 from 22 May 1941 to 17 Jun 1941 - Kriegsmarine U-boat patrols - uboat.net. www.uboat.net [online]. [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. 
  24. KEMP, Paul. U-boats destroyed : German submarine losses in the World Wars. London: Arms & Armour, 1999. 288 pages s. ISBN 1854095153, ISBN 9781854095152. OCLC 43972253 S. 61. 

Externí odkazyEditovat

portály:Loďstvo|Druhá světová válka|Německo

šablona:Německé ponorky typu VIIB

{Navbox | name = Německé ponorky typu VIIB | navbar = plain | titlestyle = background:transparent; border-left:3em solid #ffffff; border-right:3em solid #ffffff; | title = Německé ponorky typu VIIB | list1 = U 45U 46U 47U 48U 49U 50U 51U 52U 53U 54U 55U 73U 74U 75U 76U 83U 84U 85U 86U 87U 99U 100U 101U 102 | list2 = Ponorky typu II ⇐ Typ VII ⇒ Ponorky typu IX

nakonec vložit za } noinclude>[Kategorie:Navigační šablony německých válečných lodí]</noinclude