Wikipedie:Arbitrážní proces
Text této stránky je doporučení české Wikipedie. Vysvětluje standardy, s nimiž většina wikipedistů v principu souhlasí a které je vhodné dodržovat. Přesto není závazným pravidlem. Nebojte se stránku editovat, je-li potřeba, ale větší změny raději předem navrhněte v diskusi a oznamte je též Pod lípou.
Toto je doporučení pro práci arbitrážního výboru. Může být změněno, pokud Arbitrážní výbor získá nové zkušenosti, jak dělat věci lépe. I když Arbitrážní výbor není vázán precedenty, některá důležitá rozhodnutí učiněná v předchozích případech mohou mít dopad na nynější případy; vizte Wikipedie:Žádost o arbitráž/Minulá rozhodnutí.
Pole působnosti
Výbor si vyhrazuje právo přijmout či odmítnout kteroukoliv žádost na základě svého rozhodnutí. Následující body představují obecná doporučení, aplikovaná na většinu případů. Výbor však může činit výjimky.
- U sporů, kde neproběhly předchozí kroky řešení sporů, a výbor věří, že by pomohly, může výbor žádost o arbitráž odmítnout a doporučit jejich vykonání.
- Arbitrážní výbor se primárně zabývá spory mezi wikipedisty.
- Při rozhodnutí o přijetí či nepřijetí žádosti výbor respektuje přání komunity, pokud zde existuje konsenzus.
- Výbor nezahajuje arbitráž k žádnému sporu, kde o to není požádán.
- Jelikož jsou všechny projekty Wikimedia Foundation podřízeny rozhodnutím její správní rady a arbitrážní výbor je součástí projektu české Wikipedie, jurisdikci výboru není podřízen žádný člen správní rady.
Další vodítka lze najít ve výtahu z minulých rozhodnutí o přijetí případu.
Pravidla
Výbor rozhoduje případy podle následujících vodítek, které aplikuje se zdravým rozumem a rozvahou a s přihlédnutím k očekáváním komunity:
- zavedených zvyklostí a běžné praxe,
- „zákonů“ Wikipedie: pravidel, kompetencí a pravomocí, podmínek užití, prohlášení o vyloučení odpovědnosti, autorskoprávních licencí,
- rozumně aplikovatelných zákonů „reálného světa“.
U východisek předchozích rozhodnutí nazývaných principy výbor předpokládá dlouhodobou platnost, ale nejsou pro něj formálně závazná jako precedenty. Pokud dosavadní zkušenosti s jejich uplatňováním nebyly příznivé, může se poučit ze zkušenosti a nemusí je v podobných případech ve stejné podobě opakovat.
Transparentnost
- Arbitři s vícero účty na Wikipedii oznámí jména těchto účtů zbytku výboru, ale není po nich požadováno jejich veřejné odhalení.
- Kolik osobních informací o sobě každý arbitr zveřejní či sdělí zbytku výboru, rozhoduje každý arbitr podle vlastního uvážení.
- Důkazy obecně se přijímají veřejně, výbor si ale vyhrazuje právo ve výjimečných případech část důkazů přijmout neveřejně.
- Porady arbitrů probíhají většinou soukromě, ale výbor o svých rozhodnutích týkajících se případů zveřejňuje detailní zdůvodnění.
Hlasování
O důležitých rozhodnutích v průběhu případu rozhoduje výbor hlasováním prostou většinou z hlasů pro a hlasů proti. Pro přijetí návrhu je zároveň potřeba, aby pro něj hlasovali nejméně dva arbitři. Výsledek hlasování vyhodnocuje některý z arbitrů a to po uplynutí rozumné lhůty, za niž se považuje obvykle týden, nejsou-li důvody pro delší lhůtu. Hlasování smí vyhodnotit dříve jen tehdy, když by zbývající hlasující už nemohli výsledek zvrátit.
Hlasující píší ke svým hlasům zdůvodnění, které je obzvláště vhodné, hlasují-li proti návrhu.
Proces
Žádost o arbitráž
Možnost podat žádost o arbitráž má v principu kdokoliv. Uživatelé, kteří mají omezená práva editovat Wikipedii, mohou žádat o arbitráž e-mailem některého z členů arbitrážního výboru. Po podání žádosti výbor zahájí proces přijímání žádosti.
Kdo se účastní?
Arbitři
Případy rozhodují všichni arbitři, s výjimkou těch, kteří jsou neaktivní nebo se v dané věci vyloučili pro podjatost. Arbitři způsobilí rozhodovat případ se označují jako pracovní skupina případu. Aby bylo možné případ projednávat, musí být pracovní skupina alespoň tříčlenná. Pokud arbitr věří, že má v daném případu střet zájmů, měl by se okamžitě vyloučit z jeho rozhodování pro podjatost. Uživatelé, kteří věří, že je některý arbitr ve střetu zájmů, by tento názor měli vyjádřit u dané arbitráže. Dotčený arbitr by jej měl seriózně zvážit a odpovědět.
Arbitr je zpravidla podjatý v případě intenzivního probíhajícího sporu s některou ze stran arbitráže, nebo v případě, že se v minulosti významně angažoval ve věci, která je podstatou sporu.
Podjatost arbitra zpravidla není způsobena:
- existencí významného vzájemného sporu s některou stranou ukončeného před delší dobou nalezením řešení nebo jinak;
- existencí probíhající běžné nevyhrocené diskuse vzniklé nad činností ve Wikipedii;
- pouhým předchozím zveřejněním arbitrova názoru na věc, která je podstatou sporu, pokud arbitr nepodnikal opakované či mimořádné kroky, aby svůj názor prosazoval;
- rozhodnutím v předchozí arbitráži nebo trváním na dodržování rozhodnutí arbitrážního výboru.
Možnou podjatost vyplývající pouze z příbuzenského nebo jiného vztahu k některé ze stran sporu je nutné posuzovat s ohledem na podmínky nepočetné komunity české Wikipedie, a sama o sobě proto také nezakládá okamžitou povinnost vyloučit se z projednávání.
Zpravodaj případu
Kterýkoliv z nepodjatých arbitrů nebo i jiná nepodjatá osoba pověřená arbitrážním výborem může být určena jako zpravodaj daného případu. Zpravodaj:
- zajišťuje, aby byla dodržena formální stránka arbitráže, dodržovány termíny, informováni dotčení uživatelé a podobně,
- stará se o formátování a přehlednost stránek arbitráže,
- navrhuje opatření, která nenavrhl nikdo jiný a která je třeba posoudit pro zdárné ukončení případu,
- je odpovědný za to, aby se jemu svěřený případ bezdůvodně neprotahoval, informuje členy výboru o úkonech, které je nutné vykonat.
Arbitři nejsou činností zpravodaje zkráceni na svých právech vstupovat do arbitráže, a to ani v oblastech přímo svěřených do působnosti zpravodaje.
Strany
Stranou případu jsou lidé, kteří jsou zmínění v žádosti o arbitráž, nebo lidé aktivně zapojení do dění, kterého se žádost o arbitráž týká, a dále ten, kdo žádost o arbitráž inicioval. Z vlastní vůle mohou být mezi strany rovněž zařazeni lidé, kteří se rozhodli hájit nějakou stranu případu. Strany definuje arbitr nebo zpravodaj, který případ zakládá. Konečnou autoritu má v této otázce arbitrážní výbor, který může wikipedisty zahrnovat mezi strany i v průběhu arbitráže, v souladu s vývojem případu.
Je povinností výboru, potažmo zpravodaje při zahájení případu zajistit, aby strany byly o této skutečnosti informovány. Strany mají právo vkládat svá stanoviska na hlavní stránku případu oproti ostatním, kteří smí vyjadřovat svá stanoviska pouze v diskusi.
Opatření, která výbor schválí v závěrečném rozhodnutí, smí omezovat pouze strany případu, nikoliv ostatní uživatele.
Ostatní
Ostatní uživatelé, kteří se zapojí do arbitráže, jsou vítáni, pokud přinášejí důkazy, argumenty nebo návrhy týkající se případu. Musí ovšem respektovat pokyny, které jsou na stránkách arbitráže. Uživatelé, kteří narušují arbitrážní řízeni, se mohou rovněž stát předmětem dočasných opatření vynášených výborem, přestože nejsou stranami případu. Mezní podobou takového opatření je zablokování na neurčito, které bude zrušeno až po skončení případu.
Projednávání případu
Případ mezi podáním žádosti a svým uzavřením prochází řadou specifických stavů. Následující výčet uvádí posloupnost stavů, kterými musí případ popořadě projít, aby na jeho konci mohla nabýt platnosti závěrečná rozhodnutí. Pokud bylo v předchozích stavech něco opomenuto nebo se objevily nové skutečnosti, je možné případ vrátit do některého z předchozích stavů.
Je žádoucí předem vyhlašovat minimální lhůtu, po které nejdříve bude možné přepnout případ do dalšího stavu, umožňuje to účastníkům případu předem si naplánovat své příspěvky. U stavu "shromažďování důkazů" je vyhlášení takové lhůty povinné. Lhůta má být vyhlášena nejméně týden před svým vypršením. Po jejím vypršení může stav případu po dobrém zvážení přepínat zpravodaj nebo libovolný nepodjatý arbitr.
- Přijímání žádosti
- Ihned po podání žádosti je případ ve stavu přijímání žádosti. K žádosti může kdokoliv přidávat komentáře. Pokud o podání žádosti nebyly informovány některé ze stran, výbor se postará o informování dotčených uživatelů o podané žádosti, například prostřednictvím přiděleného zpravodaje. Hlasování o přijetí může začít nejdříve 24 hodin po podání žádosti. Rozhodování, zda žádost přijmout, výbor opírá především o vymezení své působnosti, jak bylo popsáno výše. Pokud je pro projednání případu nutné učinit nějaká dočasná opatření, může probíhat hlasování i o jejich návrzích, nebude-li však žádost přijata, okamžitě pozbudou platnosti.
Po přijetí žádosti zpravodaj nebo některý z arbitrů otevře případ vytvořením jeho struktury a doplněním dalších informací: definuje například strany případu. Hlavní stránka případu samotná je podstránkou Wikipedie:Žádost o arbitráž a je pojmenována jako "[Název článku]", "[Uživatelské jméno]", "[Uživatelské jméno 1]–[Uživatelské jméno 2]" nebo podobně podle uvážení arbitra, popřípadě zpravodaje, kterému je případ svěřen.
- Shromažďování důkazů
- Tento stav je určen ke shromáždění důkazů, na nichž budou postavena závěrečná rozhodnutí výboru. Dokud tento stav není ukončen, členové výboru tato rozhodnutí nenavrhují, jiní účastníci případu je však navrhovat mohou. Konec shromažďování důkazů musí být vyhlášen aspoň týden předem zpravodajem nebo některým z arbitrů.
- Analýza důkazů
- Ve fázi analýzy důkazů by již neměly být přidávány nové důkazy, maximálně upřesňovány staré. Důkazy jsou analyzovány a na jejich základě jsou navrhována závěrečná rozhodnutí.
- Hlasování
- O předložených návrzích závěrečných rozhodnutí výbor hlasuje.
- Podnět k uzavření
- Jakmile dostatečné množství arbitrů případ zhodnotilo a zahlasovalo, může kterýkoliv arbitr nevyloučený z podjatosti iniciovat podnět k uzavření případu. O podnětu k uzavření se hlasuje až po 24 hodinách po jeho podání, během nichž je ještě možné podat poslední připomínky. Po odhlasování uzavření případu nabývají všechna závěrečná rozhodnutí platnost. Arbitr nebo zpravodaj, který případ uzavřel, se postará o realizaci příslušných opatření a zrušení dočasných opatření, popřípadě o nutnosti příslušných zásahů informuje správce.
Do podnětu k uzavření se může případ dostat i z kteréhokoliv jiného stavu, pokud některý z arbitrů nabude přesvědčení, že je nemožné nebo nepřínosné dále v případu pokračovat. V případě schválení takového podnětu je však případ uzavírán bez rozhodnutí.
Výbor ctí zásadu, že Wikipedie není byrokracie. Úkony účastníků případu zatížené nějakou vadou nepovažuje za automaticky neplatné pouze z čistě formálních důvodů, ale klade důraz na důvody věcné.
Například důkaz podaný v pozdních fázích případu výbor neodmítne jen z tohoto důvodu, ale zváží jeho důležitost. Pokud je natolik důležitý, že si někteří arbitři myslí, že ovlivní závěrečná opatření, může být kvůli němu případ i přepnut zpět do stavu shromažďování důkazů. Naopak pokud dostatečně důležitý není, maximálně by mohl doplnit nález, nemusí být kvůli opožděnému podání vůbec zapracován.
Účastníci arbitráže by přesto měli dbát na dodržování pokynů sloužícím lepšímu fungování arbitráže, protože na obtížněji zpracovatelné příspěvky může být brán menší zřetel. Dodržování základních formálních pravidel arbitráže účastníkem případu může být též použito jako kritérium při posuzování jeho schopnosti další spolupráce na projektu.
Důkazy
Účastníci případu projednávaného arbitrážním výborem prezentují svá stanoviska a důkazy na stránkách případu a příslušných podstránkách. Důkazy přednesené každým wikipedistou se nacházejí v samostatném oddílu podstránky procesu zvané /Důkazy, do nějž nikdo jiný, kromě členů výboru, wikipedistovi nezasahuje.
Důkazy a stručné argumenty smí k případu přidávat strany případu, ostatní uživatelé i arbitři samotní. Obvykle jsou před výborem projednávány pouze důkazy, které lze snadno ověřit z důvěryhodných zdrojů: především ve formě editací Wikipedie, záznamů v logu Mediawiki nebo logu přístupů k webovým serverům, příspěvků v mailing listech a jiných zdrojích Wikimedia. Výbor si vyhrazuje právo odmítnout důkazy nebo argumenty, zvláště když jsou neověřitelné a jedna ze stran je popírá.
Arbitrážní výbor může rovněž odmítnout důkazy získané z oblastí, v nichž zachování důvěrnosti má z hlediska projektu vysokou hodnotu. Takovou oblastí může být v české Wikipedii dosud neustavená oficiální mediace. Komentáře uživatele a jeho chování v průběhu takového procesu pak proti němu nelze užít v žádném následujícím arbitrážním případu.
Dočasná opatření
Kdykoliv mezi podáním žádosti o arbitráž a uzavřením případu mohou arbitři hlasováním schválit dočasná opatření, což jsou závazná rozhodnutí, která budou platit do uzavření případu. Pokud není řečeno jinak, tak dočasná opatření platí souběžně s jinými opatřeními, byť se týkají stejné věci.[1] Pokud je však některý bod dočasného opatření v neslučitelném rozporu s bodem jiného opatření, platí pozdější opatření.
Dočasná opatření mohou mít za cíl zejména umožnit účast na arbitrážním řízení některé z jeho stran, zpřístupnit některé důkazy nebo řešit problémy vzniklé při arbitrážním řízení. Dočasná opatření mohou mít podobný formát jako opatření ze závěrečných rozhodnutí, například "Uživateli X se povoluje Y, zakazuje se Z." Dočasná opatření jsou na stranách, které je porušují, vynutitelná bloky rozumné délky (obvykle při prvním porušení kratší než 24 hodin), které však nemohou trvat déle než trvá případ.
Závěrečná rozhodnutí
V průběhu jednání o případu výbor vytvoří konsenzuální názor tvořený principy (obecnými výroky vyjadřujícími pravidla), nálezy (nálezy fakt specifických pro daný případ), opatřeními (závaznými nařízeními, které by měla být dodržena) a metodami vynucování (podmíněnými nařízeními, které je třeba vykonat za určitých podmínek).
Principy slouží jako východiska při posuzování případu. Neexistuje nějaká jejich doporučená forma, jsou to obecná nadčasová tvrzení, jimiž by se měli všichni řídit. Nejvhodnější je, mají-li oporu v existujících pravidlech.
Nálezy fakt shrnují a hodnotí konkrétní důležité aspekty případu. Měly by nabývat formy podobné následující:
- "X byl/nebyl zapojen v chování Y [v porušování pravidla Z]. (odkaz na příslušný diff nebo na sekci v důkazech)"
Opatření jsou rozhodnutí výboru k omezení dalšího rozvíjení sporu. Měla by nabývat forem podobných následujícím:
- "Uživatel X se napomíná, aby nereagoval osobními útoky, i když je provokován."
- "Uživatel X je omezen v článku A jen na jeden revert za 24 hodin."
- "Uživateli X je po dobu Y uložena podmínka týkající se osobních útoků. Pokud se uživatel X dopustí editací, o nichž se správce bude domnívat, že jde o osobní útoky, může mu zakázat editovat na kratší dobu nepřesahující Z."
- "Uživateli X je zakázáno editovat skupinu článků Y po dobu Z."
- "Uživateli X je zakázáno editovat českou Wikipedii po dobu Y."
Metody vynucování jsou podmíněná opatření. Řeší situace, když se uživatel po uzavření případu rozhodnutími výboru neřídí. Mohou nabývat formy podobné následující:
- "Pokud bude uživatel X editovat skupinu článků Y, smí mu kterýkoliv správce zakázat editaci na kratší dobu nepřesahující týden."
- "Pokud počet všech zákazů editace na kratší dobu přesáhne 5, maximální délka dalšího zákazu editace uvedeného jako na kratší dobu se zvyšuje na jeden rok."
Jednoduché metody vynucování bývá často přehlednější umístit přímo k příslušným opatřením a do této sekce se proto umísťují především takové metody vynucování, které reagují na porušování vícera opatření.
Všechna opatření a metody vynucování platí souběžně, pokud není uvedeno jinak. Po uzavření případu mohou být vynucovány intervencí správců, obvykle formou blokování účtů nebo IP adres.
Každá jednotlivá část závěrečných opatření musí podstoupit hlasování mezi aktivními arbitry, kteří se z případu nevyloučili (takoví tvoří pracovní skupinu případu). Pokud je schváleno více podobných návrhů týkající se jedné věci, je výsledným opatřením jejich sjednocení, kde přednost má opatření výrazněji zasahující do současného stavu. Pokud byla například schválena opatření "Uživateli X je zakázáno editovat českou Wikipedii po dobu 6 měsíců." a "Uživateli X je zakázáno editovat českou Wikipedii po dobu 9 měsíců.", pak výsledkem je opatření zakazující editaci na 9 měsíců. Pokud schválená opatření týkající se téže věci mají takovou povahu, že je není možné jednoduše sjednotit, je nutno udělat v dané věci nový návrh a o něm opět nechat hlasovat.
Je nevhodné uplatňovat vůči některé ze stran opatření omezující takové škodlivé jednání, které u ní nebylo potvrzeno v minulosti schválením příslušného nálezu.
Poznámky
- ↑ Tato praxe začne platit až s přijetím tohoto doporučení, dosavadní praxe předpokládala, že při konfliktu s jiným opatřením pozdější opatření automaticky (i když třeba dočasně) zcela nahrazuje předchozí.