Wikipedie:Článek týdne/Návrhy/Ploutvonožci

název: Ploutvonožci
obrázek: Soubor:Noaa-walrus22.jpg
orientace (obrázku; na výšku / na šířku): na šířku
šířka (obrázku; obvykle stačí výchozí)
popisek (obrázku): Mrož na Aljašce
anotace

Ploutvonožci jsou značně rozšířená skupina masožravých savců uzpůsobených k životu ve vodě. Moderní taxonomie je považuje za nezařazený klad v řádu šelem a podřádu psotvární. Patří k nim tři čeledi: tuleňovití, mrožovití a lachtanovití. Počet druhů přesahuje tři desítky. Ploutvonožci mají hydrodynamická těla s končetinami přeměněnými v ploutve. Velikost a váha ploutvonožců se pohybuje od cca 1,1 m a 55 kg až po cca 6 m a 4 tuny. Rypouš sloní je nejen největší ploutvonožec, ale i největší zástupce řádu šelem na světě. Všichni ploutvonožci se umí potápět, některé druhy i na dobu přesahující hodinu a do hloubek přes jeden kilometr. Vrstva podkožního tuku jim slouží jako termoizolace. Mroži jako jediní z ploutvonožců mají kly dlouhé až 1 m.

Většina druhů ploutvonožců žije v chladných vodách jižní a severní polokoule. Většinu času tráví ve vodě a na souš vystupují pouze kvůli páření, vrhům a výchově mláďat, během línání či na útěku před predátory. Loví převážně bezobratlé živočichy, ryby, hlavonožce, některé agresivnější druhy i tučňáky či jiné ploutvonožce. Mroži se specializují na sběr mlžů z mořského dna. Většina ploutvonožců je polygynní, míra polygynie však závisí na druhu. Ploutvonožci byli loveni lidmi již od doby kamenné, zvláště arktické národy je dodnes loví pro jejich maso, tuk i srst. V 18. a 19. století byla řada druhů komerčně lovena na pokraj vyhynutí, ve 20. století byla zahájena jejich ochrana.

nominace (NČ / DČ / české / ostatní): NČ
rok (formát: RRRR)
týden (formát: TT)
poznámka (k návrhu)

návrh: +0 Navrhl/a: Bazi (diskuse) 15. 4. 2024, 17:15 (CEST)[odpovědět]
recenze ({{čt/ano| --~~~~}} / {{čt/ne| --~~~~}} / {{čt/komentář| --~~~~}})