Otevřít hlavní menu

Vratič (Tanacetum) je rod zahrnující asi 160 druhů hvězdnicovitých rostlin. Vyskytují se v oblasti Středomoří, v centrální i východní Asii a v části severní Ameriky. Obvykle se jedná o vytrvalé byliny, ale několik z nich jsou jednoleté byliny či naopak polokeře. Typickým rysem rodu je odění tvořené na bázi či až k prostředku přirostlými chlupy, někdy větvenými. Úbory, často diskovitého tvaru, jsou uspořádány jednotlivě či v různě těsných chocholičnatých latách (kytkách).[1][2]

Jak číst taxoboxVratič
alternativní popis obrázku chybí
Květenství vratiče obecného
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď hvězdnicovité (Asteraceae)
Rod vratič (Tanacetum)
Linnaeus, 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podle fylogenetických dat se rod zdá býti monofyletickým a dobře vymezeným, ale jen pokud z něj jsou vyřazeny druhy T. tatsienense a T. microphyllum.[1] Také T. paradoxum je ostatním členům tohoto rodu jen vzdáleně příbuzný.[3]

NázevEditovat

Etymologický původ vědeckého rodového jména Tanacetum není jasný. Ve střední Evropě se objevilo až v 9. století (například v díle Capitulare de villis vel curtis imperii je uváděno jako Tanazita) a zpravidla se odvozuje ze složeniny řeckých slov tanaos (tj. dlouhý, velký, vytrvalý) a akeomai (tj. léčím), případně athanasia (tj. nesmrtelnost). Základ názvu tanaos odkazuje ke skutečnosti, že si uschlé květy rostliny zachovávají svůj tvar a barvu.[4]

České rodové jméno vratič pochází ze staroslověnského slova vrátyč. Velmi podobně se rostlina nazývá i v ostatních slovanských jazycích (v polštině jde o wrotycz, ve slovinštiněvratič, v srbochorvatštiněvratiš nebo povratič, v ukrajinštiněvorotyč).[5] Jeden z výkladů českého názvu má svůj původ v lidových pověrách, které vratiči přisuzovaly čarodějnou moc. Podle nich pomáhá k šťastnému návratu z cest domů, k vyléčení nevěry a návratu k milované osobě.[5] Druhý odvozuje jeho název ze zvracení, které po nadměrném požití vratiče mimo jiné nastává.[6]

Fotogalerie druhůEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b SONBOLI, Ali; STROKA, Kathrin; KAZEMPOUR OSALOO, Shahrokh; OBERPRIELER, Christoph. Molecular phylogeny and taxonomy of Tanacetum L. (Compositae, Anthemideae) inferred from nrDNA ITS and cpDNA trnH–psbA sequence variation. Plant Systematics and Evolution. 2011, s. 431–444. ISSN 0378-2697. DOI:10.1007/s00606-011-0556-6. (anglicky) 
  2. INCEER, Huseyin; HAYIRLIOGLU-AYAZ, Sema; GULER, Halil Selim; AKSU, Nursen; OZCAN, Melahat. Karyological studies of some representatives of Tanacetum L. (Anthemideae-Asteraceae) from north-east Anatolia. Plant Systematics and Evolution. 2012, s. 827–834. ISSN 0378-2697. DOI:10.1007/s00606-012-0594-8. (anglicky) 
  3. SONBOLI, Ali; KAZEMPOUR OSALOO, Shahrokh; VALLÈS, Joan; OBERPRIELER, Christoph. Systematic status and phylogenetic relationships of the enigmatic Tanacetum paradoxum Bornm. (Asteraceae, Anthemideae): evidences from nrDNA ITS, micromorphological, and cytological data. Plant Systematics and Evolution. 2011, s. 85–93. ISSN 0378-2697. DOI:10.1007/s00606-010-0415-x. (anglicky) 
  4. NOVÁK, Jan; HÍSEK, Květoslav. Naše jedovaté rostliny. Praha: Albatros, 1984. 216 s. Dostupné online. 
  5. a b JIRÁSEK, Václav a kolektiv. Naše jedovaté rostliny. Praha: Československá akademie věd, 1957. S. 289–290. 
  6. SVOBODOVÁ, Irena. Vratič obecný (Tanacetum vulgare) [online]. iDNES.cz, 2008-09-29 [cit. 2014-10-11]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat