Otevřít hlavní menu

Vojenský újezd Boletice

vojenský újezd v okrese Český Krumlov v Jihočeském kraji

Vojenský újezd Boletice je vojenský újezd na západě okresu Český Krumlov. Území újezdu zaujímá 219,49 km², v nadmořské výšce 540 m až 1232 m (Knížecí stolec). Újezd vznikl usnesením vlády ČSR ze dne 6. června 1950 ke dni 1. července 1950 na základě zákona č.169/1949 Sb., o vojenských újezdech (předtím existoval jako vojenský tábor Boletice od 17. května 1946). Újezdní úřad vojenského újezdu sídlí v Kájově a vykonává mimo jiné také funkci stavebního dozoru a matriky. Vojenský újezd Boletice je i po svém zmenšení v roce 2016 třetím největším vojenským újezdem v Česku..

Vojenský újezd Boletice
VÚ Boletice - panorama.jpg
Znak obce Vojenský újezd BoleticeVlajka obce Vojenský újezd Boletice
znakvlajka
Lokalita
Status vojenský újezd
LAU (obec) CZ0312 545422
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) Český Krumlov (CZ0312)
Obec s rozšířenou působností Český Krumlov
Pověřená obec vojenský újezd Boletice
Historická země Čechy
Katastrální výměra 165,5 km²[1]
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 0 (2019)[2]
PSČ 682 03
Zákl. sídelní jednotky 8
Katastrální území 8
Přednosta pplk. Ing. Marián Varga
Oficiální web: www.vojujezd-boletice.cz
Email: uuvu.boletice@seznam.cz
Vojenský újezd Boletice
Vojenský újezd Boletice
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Katastrální územíEditovat

Osídlení do roku 1945Editovat

 
Tabule zákazu vstupu na hranici vojenského újezdu

Na území vojenského újezdu Boletice původně existovaly tyto obce a osady: Beníkovice (Penketitz), Bezděkov (Pösigl), Bílovice (Pilletitz), Bláto (Benetschlag), Boletice (Poletitz), Břevniště (Tussetschlag), Chlumany (Chumau), Dětochov (Tichtihöfen), Dolany (Dollern), Dolní Brzotice (také České Brzotice[3], Böhmdorf), Hořičky (Hörwitzl), Horní Brzotice (také Německé Brzotice[3], Perschetitz), Hostínov (Hossen), Hvozd (Hochwald), Kovářovice (Schmieding), Květná (Blumenau), Květušín (Quitosching), Lomek (Haidl), Loutka (Reith), Lštín (Irresdorf), Maňávka (Böhmisch Haidl), Míšňany (Meisetschlag), Mladoňov (Plattetschlag), Nová Víska (Neudörfel), Nový Špičák (Neu Spitzenberg), Ondřejov (Andreasberg), Osí (Schönfelden), Otice (Ottetstift), Petrov (Peterbach), Podvoří (Podwurst), Polečnice (Neustift), Polná na Šumavě (Stein im Böhmerwald), Pražačka (Pragerstift), Račín (Ratschin), Sádlno (Zodl), Šavlova Lhota (Schlagl), Skelná Huť (Glashütten), Stará Huť (Althütten), Starý Špičák (Alt Spitzenberg), Střemily (Richterhof), Strouhy (Graben), Svíba (Schwiegrub), Třebovice (Siebitz), Vitěšovice (Kriebaum), Vítěšovičtí Uhlíři (Kriebaumkollern), Vlčí Jámy (Wolfsgrub), Vražice (Proßnitz), Zadní Bor (Hinterhaid) a Zlatá (Goldberg).

Turistické zpřístupněníEditovat

Od 1. července 2006 jsou o sobotách, nedělích a státem uznaných svátcích části vojenského újezdu zpřístupněny. V souvislosti s tím je ve vojenském újezdu a jeho okolí vyznačeno 75,5 km pěších turistických značených tras a 95 km cyklotras.

K podobnému zpřístupnění došlo o rok později i ve vojenském újezdu Brdy.

Zmenšení újezduEditovat

V říjnu 2011 ministr obrany Alexandr Vondra oznámil, že do tří let armáda opustí jižní část újezdu a újezd se zmenší o 12 %. Mimo újezd se ocitne zejména pět obydlených osad, například Květušín se 181 obyvateli a Polná s 59 obyvateli, a buď se stanou obcemi nebo se připojí ke stávajícím obcím. Vesnice na severní straně újezdu mají, kvůli nasměrování střelnic a ochranným zónám, zůstat i nadále jeho součástí. Před otevřením prostoru turistům udělá armáda kompletní průzkum, aby na území nezůstala munice.[4] Vláda o zmenšení újezdu od roku 2015 rozhodla na začátku ledna 2012.[5] V pátek 10. února a v sobotu 11. února 2012 uspořádalo ministerstvo obrany v dotčených osadách anketu o jejich budoucnosti, ve VÚ Boletice v osadách Boletice, Květušín a Polná na Šumavě, v nichž v té době bylo evidováno 307 obyvatel. V okrsku Boletice se vyjádřilo 45 % obyvatel, v Květušíně 63 % a v Polné na Šumavě 67 %.[6] Podle ankety by Polná na Šumavě spolu s Květušínem měla utvořit novou obec Polná na Šumavě. Osada Boletice by se měla připojit k obci Kájov,[7] pro což se vyslovilo 78 % hlasujících obyvatel.[8]

Zákonem č. 15/2015 Sb., o hranicích vojenských újezdů, se od 1. ledna 2016 z vojenského újezdu vyčlenila nově vzniklá obec Polná na Šumavě. Dále se katastrální území Březovík 1 a Březovík 2 připojily k obci Ktiš, Hájenky k obci Křišťanov, Houbový Vrch a Maňávka u Českého Krumlova k obci Horní Planá, Kraví Hora k obci Kájov, Mýtina u Želnavy k obci Želnava a Okrouhlík k obci Chvalšiny. Zbývající území i nadále spravuje újezdní úřad, který ale nově sídlí v obci Kájov.[9]

PřírodaEditovat

Na území vojenského újezdu je nejvyšší hora Želnavské hornatiny - Knížecí stolec.[10]

Evropsky významná lokalita BoleticeEditovat

Na území vojenského újezdu je Evropsky významná lokalita Boletice.[11] [12] Kód lokality : CZ0314123. Rozloha lokality je 20348,7 ha.

Je zde výskyt evropsky významných druhů:

Poznámka:Editovat

* prioritní druh

Ptačí oblast BoleticeEditovat

Na území vojenského újezdu je Ptačí oblast Boletice, která má rozlohu 23.546 ha.[13][14] Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou populace:

a jejich biotopy.

Národní přírodní památka Prameniště BlaniceEditovat

Na území vojenského újezdu je Národní přírodní památka Prameniště Blanice, kód lokality : CZ930001[12]

Chráněná krajinná oblast ŠumavaEditovat

Přibližně třetina území vojenského újezdu spadá do CHKO Šumava.[12]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  2. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  3. a b Výnos ministra vnitra č. 1522/1946 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  4. JANOUŠ, Václav. Vojenský újezd Boletice se zmenší, návštěvy se obejdou bez razítka. iDNES.cz [online]. 2011-10-14 [cit. 2014-12-12]. Dostupné online. 
  5. Vláda zrušila vojenský újezd Brdy, další čtyři cvičiště se zmenší. iDNES.cz [online]. 2012-01-04 [cit. 2014-12-12]. Dostupné online. 
  6. Lidé ve vojenských újezdech hlasovali, zda se chtějí osamostatnit. iDNES.cz [online]. 2012-02-11 [cit. 2014-12-12]. Dostupné online. 
  7. KÁNDLOVÁ, Lucie. Lidé z Boleticka se těší, až si pozvou návštěvu i bez armádního razítka. iDNES.cz [online]. 2012-02-16 [cit. 2014-12-12]. Dostupné online. 
  8. WIRNITZER, Jan. V Česku vzniknou čtyři nové obce, prvního starostu si zvolí i Libavá. iDNES.cz [online]. 2011-02-13 [cit. 2014-12-12]. Dostupné online. 
  9. Zákon č. 15/2015 Sb., o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů (zákon o hranicích vojenských újezdů). Dostupné online.
  10. Vojenský újezd Boletice: Jak na Knížecí stolec? [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online. 
  11. Příloha č. 184 k nařízení vlády č. 318/2013 Sb. [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online. 
  12. a b c Vojenský újezd Boletice: Natura 2000 [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online. 
  13. Vojenský újezd Boletice: Ptačí oblast Boletice [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online. 
  14. Nařízení vlády č. 19/2005 Sb. [online]. [cit. 1019-10-09]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat