Wikipedie

Boletice

část obce Kájov v okrese Český Krumlov
Tento článek je o části obce Kájov. Další významy jsou uvedeny na stránce Boletice (rozcestník).

Boletice (německy Poletitz) je část obce Kájov v okrese Český Krumlov. Nachází v katastrálním území Kraví Hora a leží při jižní hranici vojenského újezdu Boletice, jehož újezdní úřad v Boleticích sídlí. Boletice byly k 1. lednu 2016 z vojenského újezdu vyčleněny a připojeny ke Kájovu, zatímco vlastní katastrální území Boletice, přilehlé k severnímu a východnímu okraji zástavby, jeho součástí nadále zůstává.

Boletice
Kostel sv. Mikuláše
Kostel sv. Mikuláše
Lokalita
Charaktervesnice
ObecKájov
OkresČeský Krumlov
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice48°49′29″ s. š., 14°13′3″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel66 (2011)[1]
Katastrální územíKraví Hora
PSČ382 21
Počet domů11 (2011)[1]
Boletice
Boletice
Další údaje
Kód části obce7153
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Původní Boletice

editovat

Jméno vsi je odvozováno od slovanského kmene Boleticů, který zde měl svá sídliště.[2] Boletice ležely na významné křižovatce obchodních stezek, již kolem 12. století byl na kopci vystavěn kostel a na dalším kopci hrad Raziberk.[2] Ještě po polovině třináctého století zůstával zdejší odlehlý újezd korunním majetkem.[2] Václav I. věnoval újezd zvíkovskému purkrabímu Hirzovi.[2] Roku 1263 král Přemysl Otakar II. věnoval újezd nově zakládanému cisterciáckému klášteru Zlatá Koruna.[2] K boletickému statku patřily ještě vesnice Křenov, Kladné, Záhorné a Kájov a vrch Hradiště u Boletic, což mohl být Raziberk.[2] Roku 1281 věnování potvrdil Ota Braniborský a roku 1284 Václav II. V dalším období pod zdejší klášterní velkostatek, kde bylo i sídlo rychty, spadaly vesnice Dolany (Dolern), Býlovice, Podvoří (Podwurst), Beníkovice (Penkelitz), Český a Německý Křenov (Krenau), Záhorkov (Ahorn), Lazec (Losnitz), Dobrkovice (Turkowitz), Kladné (Kladen), Přelštice (Scholsnitz) a Hořičky (Horwitzl), založené převážně cisterciáky.[2] K roku 1293 je první zmínka o zdejší farnosti, roku 1400 pak papež Bonifác IX. kostel spolu s dalšími v okolí inkorporoval ke klášteru.[2]

Za husitských válek se panství zmocnil Oldřich z Rožmberka a roku 1420 se i boletičtí poddaní podíleli na husitském plenění kláštera.[2] Za Vladislava Jagellonského získali práva nad klášterem a držbu většiny jeho statků Vok a Petr z Rožmberka.[2] Roku 1445 podle krumlovských register bylo v Boleticích 26 osedlých, většinou s českými jmény.[2]

Roku 1722 je prvně zmiňována škola poblíž fary, s jedním učitelem.[2] Po zrušení kláštera císařským nařízením z 10. listopadu 1785 koupil klášterní panství v dražbě Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu a připojil ke krumlovskému panství.[2] V inventáři boletické farnosti z roku 1797 byl uveden i vodovod do fary a školy.[2] Roku 1937 byl kostel elektrifikován a byla opravena jeho střecha.[2] V roce 1921 měly Boletice 56 domů a 394 obyvatel.[2] V roce 1930 zde žilo 412 obyvatel. V letech 1938 až 1945 byly Boletice v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněny k nacistickému Německu.[3]

Součást vojenského újezdu

editovat

Po druhé světové válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto, bezprostředně poté byla oblast začleněna do vojenského újezdu.[2] Ještě v roce 1956 byl kostel opravován, ale pak i on pustl a byl devastován jako všechny zanikající vesnice.[2]

Po roce 2000 vzniklo občanské sdružení Boletice, usilující o záchranu kostela; v červenci 2005 spolu se skotskými dobrovolníky organizovalo úklid v okolí kostela.[2] Uvažovalo se o zpřístupnění oblasti včetně kostelíku pro civilní turistiku.[2] Od 1. července 2006 byly o sobotách, nedělích a státem uznaných svátcích části vojenského újezdu zpřístupněny. V souvislosti s tím bylo ve vojenském újezdu a jeho okolí vyznačeno 75,5 km pěších turistických značených tras a 95 km cyklotras. Přes Boletice (kolem kostela) vede cyklotrasa č. 1254 z Kájova do Horní Plané, v Boleticích se na ni napojuje cyklotrasa č. 1253 z Chvalšin.

Součást obce Kájov

editovat

V roce 2011 navrhlo Ministerstvo obrany ČR optimalizaci vojenských újezdů, v jejímž rámci některé osady včetně Boletic měly být z újezdu do začátku roku 2015 vyčleněny.[4][5] Vláda o zmenšení újezdu od roku 2015 rozhodla na začátku ledna 2012.[6] V pátek a v sobotu 10. a 11. února 2012 uspořádalo ministerstvo obrany v dotčených osadách anketu o jejich budoucnosti. V okrsku Boletice se vyjádřilo 45 % obyvatel.[7] 78 % hlasujících se vyjádřilo pro připojení osady Boletice připojila k obci Kájov jako její nová místní část.[8][9]

Následně vzniklo ke dni 7. listopadu 2013 katastrální území Kraví Hora, které bylo vyčleněno z dosavadního katastrálního území Boletice.[10] To zahrnuje mj. prakticky celý intravilán vsi Boletice i s místním kostelem.[11] Na základě zákona č. 15/2015 Sb. pak bylo k 1. lednu 2016 katastrální území Kraví Hora (na němž se nachází mj. sídlo újezdního úřadu) vyčleněno z vojenského újezdu Boletice a připojeno k obci Kájov,[12] zatímco katastrální území Boletice zůstalo i nadále součástí vojenského újezdu. K témuž dni byly na základě výnosu č. 20/2015 Újezdního úřadu Boletice zpřístupněny pro civilní dopravu po silnici z Chvalšin do Boletic, jejíž úsek nadále protíná území vojenského újezdu.[13]

Pamětihodnosti

editovat

Na území Boletic na vrchu Olymp asi půl kilometru jihovýchodně od vsi se zachoval kostel svatého Mikuláše, původně románský (zachována sdružená okénka ve věži) přestavovaný goticky. Vznikl jako ohrazený kostel (kostelec) pravděpodobně koncem 12. století; první písemná zmínka o kostelu i vsi je z roku 1263.[2] Nyní (2020) je v neutěšeném technickém stavu. Strop kostela byl rekonstruován v roce 1992.[2]

Severně od kostela stávala fara ze 17. století, západně od kostela škola z roku 1722; tyto stavby byly v letech 1969–1970 zbořeny a zůstaly z nich pouze zbytky zdí.[2]

Přes kilometr východně od Boletic je vrch Raciberk či Raziberk (658 m n. m.) se stopami hradiště Raciberk neboli Hradec, které je chráněnou kulturní památkou.[14]

Pověst

editovat

V Boleticích se za svého života neustále hádali dva tvrdohlaví sedláci. Nesnášeli se. Když zemřeli, byli pohřbeni na místním hřbitově u kostela svatého Mikuláše. Ze hřbitova se však po nocích ozývalo spílání, nadávky a vyhrožování. Boletičtí byli celému kraji pro smích, že mají hádavé nebožtíky. Ani místní farář si s touto situací nevěděl rady, a proto požádal o radu do Říma samotného papeže. Zařídil se podle jeho odpovědi. Kříže na hrobech nebožtíků měly být umístěny zády k sobě. Od té doby byl na hřbitově klid. Hádání ustalo.

Galerie

editovat
  •  
    Pohled od kostela Sv. Mikuláše
  •  
    Torza křížů na hřbitově
  •  
    Kaple poblíž kostela
  •  
    Budova staré školy

Reference

editovat
  1. ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w Boletice (Poletitz), web Zaniklé obce po roce 1945, Jiří Kripner 25. 12. 2006, Anna Bauerová
  3. ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko–Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). Praha: [s.n.], 1938. Dostupné online. S. 11. 
  4. ↑ Vojenský újezd Boletice se nejspíš zmenší o dvanáct procent Archivováno 17. 10. 2011 na Wayback Machine., Ministerstvo obrany ČR, 14. 10. 2011
  5. ↑ Vojenský újezd Boletice se zmenší, návštěvy se obejdou bez razítka, iDnes.cz, 14. 10. 2011, vj (Václav Janouš)
  6. ↑ Vláda zrušila vojenský újezd Brdy, další čtyři cvičiště se zmenší, iDnes.cz, 4. 1. 2012, kop, alt, jis
  7. ↑ Lidé ve vojenských újezdech hlasovali, zda se chtějí osamostatnit, iDnes.cz, 11. 2. 2012
  8. ↑ Lucie Kándlová: Lidé z Boleticka se těší, až si pozvou návštěvu i bez armádního razítka, iDnes.cz 16. 2. 2012
  9. ↑ Jan Wirnitzer: V Česku vzniknou čtyři nové obce, prvního starostu si zvolí i Libavá, iDnes.cz, 13. 2. 2011
  10. ↑ Změny v RSO 2013b [online]. Český statistický účad [cit. 2016-02-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-01. 
  11. ↑ Hranice čtvrti Kraví Hora [online]. openstreetmap.org [cit. 2016-02-23]. Dostupné online. 
  12. ↑ Zákon 15/2015 - Zákon o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů (zákon o hranicích vojenských újezdů) [online]. zakonyprolidi.cz [cit. 2016-02-23]. Dostupné online. 
  13. ↑ Výnos číslo 20/2015 Újezdního úřadu Boletice ke zpřístupnění místní účelové komunikace pro potřeby civilní veřejnosti ve Vojenském újezdu Boletice [online]. Vojenský újezd Boletice [cit. 2016-02-23]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  14. ↑ Památkový katalog hradiště Raciberk [online]. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Boletice&oldid=24404866“