Otevřít hlavní menu

Vnorovice

část obce Staré Hobzí v okrese Jindřichův Hradec

Vesnice Vnorovice (německy Urwitz)[1] leží 2,8 km severně od obce Staré Hobzí, které je místní částí, v okrese Jindřichův HradecJihočeském kraji, v nadmořské výšce 467 m. Postavena je po obou březích Vnorovického potoka, který je levostranným přítokem Moravské Dyje v jihovýchodní části Dačické sníženiny. Vnorovice byly až do roku 1974 samostatnou obcí, tímto rokem se staly místní částí obce Staré Hobzí. V malé obci dříve žilo převážně německé obyvatelstvo, po roce 1918 s českou menšinou. Po roce 1945, kdy bylo německé obyvatelstvo odsunuto, české obyvatelstvo. V současné době je ve vesnici obydleno 30 domů. V roce 2011 zde trvale žilo 49 obyvatel.[2] Samotou je Hadrův (Navrátilův nebo také Spálený) mlýn.

Vnorovice
Hadrův (Spálený) mlýn u Vnorovic
Hadrův (Spálený) mlýn u Vnorovic
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 49 (2011)
Domů 56
Lokalita
PSČ 380 01
Obec Staré Hobzí
Okres Jindřichův Hradec
Historická země Morava
Katastrální území Vnorovice (5,2 km²)
Zeměpisné souřadnice
Vnorovice
Vnorovice
Další údaje
Kód části obce 184187
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Historie a vývoj do současnostiEditovat

Ves je v historických pramenech poprvé uváděna v roce 1348 jako část majetku Heřmana z Hradce (dominos Hermannus de Norovicz).[3] V roce 1369 prodal Heřman za 132 kop ves Vnorovice s mlýnem a dvůr v Lipnici Sedlinovi ze Sichelbachu na Lubnici a Henslinovi z Vydří.[4][5] Podle lánového rejstříku bylo ve vsi před třicetiletou válkou 22 usedlostí. V roce 1843 žilo ve Vnorovicích 180 obyvatel ve 27 domech a 47 domácnostech. Desátky se odváděly panství Budíškovice a faře ve Starém Hobzí. Na sobotní týdenní trhy se jezdilo do Dačic. Hadrův mlýn se uvádí již od roku 1369. Vesnice byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno v roce 1932

ŠkolaEditovat

Vlastní jednotřídní školu si obec postavila v roce 1900, když do té doby byla přiškolena do Sarého Hobzí. V roce 1936 zde byla zřízena česká soukromá obecná škola a od ledna 1938 i mateřská škola. Po okupaci pohraničí v roce 1938 a zabrání obce, bylo české školství zlikvidováno. Vyučování v českém jazyce bylo obnoveno v roce 1945, kdy bylo německé obyvatelstvo odsunuto a obec byla obydlena českými dosídlenci. Pro malý počet žáků byla škola v 60. letech minulého století zrušena a žáci byli převedeni do Starého Hobzí.

PamětihodnostiEditovat

 
Náves ve Vnorovicích
 
Kaplička
  • Kaple sv. Andělů na návsi

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 169. 
  2. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 186. 
  3. Dějiny města Jindřichova Hradce, 1929 (sedmidílné, 1927 - 1937), ve výčtu majetku, kdy po otcově smrti roku 1348 Heřman z Hradce získává statky, podle kterých se ustaluje jeho predikát. Získává polovinu Jindřichova Hradce (druhou bratr Jindřich), čtvrtinu města Slavonic (jako každý z jeho bratrů) a zboží Bílkovské s hradem Šternberkem.
  4. MZD 1 Brno, s. 80/505
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 218. 

LiteraturaEditovat

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 799–801. 

Externí odkazyEditovat