Vlastislav (hradiště)

Raně středověké hradiště v Ústeckém kraji

Vlastislav (též Na Šancích) je raně středověké hradištěstejnojmenné obceČeském středohoříokrese Litoměřice. Nachází se severně od vesnice na ostrožně nad údolím potoka Modly v nadmořské výšce až 320 m.[1] Kromě raně středověkého osídlení je na lokalitě doloženo osídlení z období neolitu, eneolitudoby bronzové.[2] Od roku 1964 je chráněno jako kulturní památka.[3]

Vlastislav
Plocha hradiště ze Skalky
Plocha hradiště ze Skalky
Základní informace
Výstavba 1. polovina 10. století
Zánik počátek 11. století
Poloha
Adresa Vlastislav, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Vlastislav
Vlastislav
Další informace
Rejstříkové číslo památky 43054/5-2438 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Podle Kosmovy kroniky byl bájným zakladatelem hradiště kníže Vlastislav z kmene Lučanů. Zaniknout mělo během Lucké války. Podle archeologických nálezů byla lokalita osídlena již v eneolitu a lidem mohylových kultur ve střední době bronzové. Slovanské nálezy pocházejí již ze druhé poloviny devátého století, ale opevnění bylo postaveno až v první polovině desátého století a nejpozději na počátku jedenáctého století zaniklo. Hradiště bylo pravděpodobně součástí linie obranných opevněných sídel na středním a dolním toku Ohře, do které zřejmě patřily také hradiště Hradec u Kadaně, Drahúš, Levousy, KlapýLitoměřice.[4]

Stavební podobaEditovat

 
Schematický plán valů podle Zdeňka Váni:
A – vnější val,
B – střední val,
C – vnitřní val
 
Plocha hradiště (vpravo) s hradem Oltáříkem a vrchem Plešivcem

Ostrožna se svažuje směrem k jihozápadu. Zatímco západní svah je velmi strmý, svahy na východě jsou mnohem mírnější a na severu chybí úplně. Celý obvod trojdílného hradiště s rozlohou 3,2 hektarů byl chráněn opevněním. Dominovaly mu tři obloukovité příčné hradby, které hradiště chránily na nejpřístupnější severní straně a které zároveň hradiště dělily na tři prostory. Dochovaly se po nich valy, z nichž střední a vnitřní jsou natolik poškozené zemědělskou činností, že se projevují pouze jako nevýrazné terénní vlny. Vnější val je dosud dva metry vysoký. Dřevohlinitá hradba byla tvořena dřevěnými rošty a komorami vyplněnými hlínou a kamením, čelo hradby bylo zpevněno kamennou zdí z opuky širokou 86 centimetrů.[2][5] Vnitřní stěna byla postavena z vodorovně uložených klád. Celková šířka hradby byla asi pět metrů. Chránil ji navíc devět metrů široký příkop. Další dvě hradby byly postaveny podobným způsobem. Jejich příkopy dosahovaly hloubky až 2,5 metru a do jejich dna byly zaraženy kůly.[2]

Archeologický výzkum odkryl bránu vnitřního prostoru. Tvořila ji úzká ulička vytvořená protažením hradby směrem dovnitř areálu. Nad vstupem do uličky stála dřevěná věž. Jedním z nálezů v prostoru brány je železný čep se dvěma panty pro zavěšení vrat.[2]

Nejvíce osídlenou částí hradiště byl vnější areál v severní části s rozměry 180 × 110 metrů. Byly v něm odkryty zahloubené stavby s ohništi, zásobní jámy, kůlové a srubové nadzemní stavby. Střední areál má rozměry 60 × 120 metrů a vnitřní 110 × 80 metrů.[2] Součástí hradiště bylo také raně středověké pohřebiště.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-02-20]. Dostupné online. 
  2. a b c d e ČTVERÁK, Vladimír, a kol. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Vlastislav, s. 340–342. 
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-13]. Identifikátor záznamu 155298 : Výšinné opevněné sídliště – hradiště slovanské, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. KUNA, Martin, a kol. Archeologický atlas Čech. 2. vyd. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2015. 520 s. ISBN 978-80-87365-82-3. Kapitola Vlastislav, s. 427–429. 
  5. LUTOVSKÝ, Michal. Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách na Moravě a ve Slezsku.. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-7277-054-3. S. 357-358. 

LiteraturaEditovat

  • VÁŇA, Josef. Vlastislav. Výsledky výzkumu slovanského hradiště v letech 1953–55 a 1957–60. Památky archeologické. 1968, roč. 59, s. 5–186. 
  • SMRŽ, Zdeněk. Výšinné lokality mladší doby kamenné až raného středověku v severozápadních Čechách. Archeologické rozhledy. 1991, roč. 43, s. 63–89. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat