Údolí Lužnice a Vlásenického potoka
Údolí Lužnice a Vlásenického potoka je přírodní památka a evropsky významná lokalita (EVL)[2] v okrese Tábor.[3] Nachází se v Táborské pahorkatině, v údolí Vlásenického potoka a v části údolí Lužnice, dva kilometry jižně od Dražic.
 Údolí Lužnice a Vlásenického potoka | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
.JPG) Břeh Vlásenického potoku s pérovníkem pštrosím | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 14. ledna 1956 |
| Vyhlásil | Ministerstvo kultury |
| Nadm. výška | 375–460 m n. m. |
| Rozloha | 143,36 ha[1] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Tábor |
| Umístění | Bečice, Dražice, Dražičky, Malšice, Řepeč |
| Souřadnice | 49°24′29,88″ s. š., 14°35′15″ v. d. |
  Údolí Lužnice a Vlásenického potoka | |
| Další informace | |
| Kód | 508 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatPůvodní název chráněného území byl Vlásenický potok, ale s účinností od 22. listopadu 2023 byla přírodní památka přejmenována na Údolí Lužnice a Vlásenického potoka[2] a její plocha se zvětšila na 143,36 hektaru.[4]
Předmět ochrany
editovatPředmětem ochrany je zachovalé, hluboce zaříznuté až kaňonovité údolí Vlásenického potoka s lokalitou pérovníku pštrosího.
Předmětem ochrany EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka je:
- chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů
- dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum
- lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích a suché acidofilní doubravy sv.Quercion roboris a druhy na ně vázané, včetě druhu dvouhrotec zelený (Dicranum viride)[2][5]
Předmětem ochrany EVL Lužnice a Nežárka je páchník hnědý, piskoř pruhovaný, velevrub tupý a vydra říční.[6]
U vtoku potoka do Lužnice se nachází skalní masív místně zvaný Jelení skok. Vegetaci tvoří v severní části území okolo potoka místy olšiny, na které na stráních navazují porosty smrku ztepilého s malými skupinami jedle bělokoré, v jižní strmější části pak víceméně přirozené listnaté porosty lipové habrové doubravy. Na přilehlých svazích, zvláště v jižní části této přírodní památky rostou lilie zlatohlavá, dřípatka horská, vraní oko čtyřlisté, lýkovec jedovatý, měsíčnice vytrvalá, vemeník dvoulistý.[7] Z ptáků se na potoce zdržuje skorec vodní, konipas horský či ledňáček říční, v lesních porostech brhlík lesní, králíček obecný, strakapoud velký atd.[7]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody. Dostupné online. [cit. 2023-12-19].
- ↑ a b c Nařízení Jihočeského kraje ze dne 26. 10. 2023 o vyhlášení přírodní památky Údolí Lužnice a Vlásenického potoka a o stanovení jejích bližších ochranných podmínek [PDF online]. [cit. 2023-12-19]. Dostupné online.
- ↑ Maloplošná zvláště chráněná území. drusop.nature.cz [online]. [cit. 2025-05-20]. Dostupné online.
- ↑ Údolí Lužnice a Vlásenického potoka [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2023-12-19]. Dostupné online.
- ↑ Evropsky významné lokality: Údolí Lužnice a Vlásenického potoka. drusop.nature.cz [online]. [cit. 2025-05-20]. Dostupné online.
- ↑ Evropsky významné lokality: Lužnice a Nežárka. drusop.nature.cz [online]. [cit. 2025-05-20]. Dostupné online.
- ↑ a b ČSOP – Zvláště chráněná území v okrese Tábor. csop.wz.cz [online]. [cit. 2010-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-17.
Literatura
editovat- ALBRECHT, Josef, a kol. Českobudějovicko. Redakce Peter Mackovčin, Josef Albrecht. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. (Chráněná území České republiky; sv. VIII. Českobudějovicko). ISBN 80-86064-65-4. S. 459–460.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Údolí Lužnice a Vlásenického potoka na Wikimedia Commons
