Vincenc Janatka
Vincenc Janatka (17. února 1865, Mšeno – 7. května 1931, Karlovy Vary) byl lékař, oftalmolog a balneolog, v Karlových Varech působil v letech 1896–1931, v roce 1907 byl zvolen starostou spolku Slovanská beseda, od roku 1923 členem městského zastupitelstva.
| MUDr. Vincenc Janatka | |
|---|---|
| Narození | 17. února 1865 Mšeno  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 7. května 1931 (ve věku 66 let) ČeskoslovenskoKarlovy Vary |
| Národnost | česká |
| Vzdělání | Gymnázium v Mladé Boleslavi |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Povolání | lékař, oftalmolog, balneolog |
| Zaměstnavatel | 1896–1931 Karlovy Vary |
| Titul | MUDr. 1890 promován |
| Ocenění | ulice Dr. Janatky v Karlových Varech |
| Choť | Irena Metzgerová |
| Děti | Irena Mačátová-Janatková (vnučka) |
| Rodiče | František Janatka Magdalena Janatková |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Osobní život a studium editovat
Narodil se 17. února 1865 ve Mšeně do rodiny rolníka a řezníka[pozn. 1] jako nejstarší syn Františka a Magdaleny Janatkových. Když byly Vincentovi dva roky, postihl rodinu Janatkových velký požár, při němž zemřeli Vincentovi prarodiče a jejich čtyři děti a zničen byl téměř veškerý majetek. Přes všechnu bídu, která následovala, studoval Vincenc od roku 1875 na gymnáziu v Mladé Boleslavi a poté na lékařské fakultě Karlovy univerzity, kde promoval v roce 1890. Při studiích mu značně pomohl mšenský páter Jan Krásný, který mladému Janatkovi ze svého fondu až do ukončení studií poskytoval každoročně 200 zlatých jako úhradu studijních nákladů.[1]
Rok po promoci a absolvování zkrácené vojenské služby se mladý lékař vydal na klinickou praxi do Vídně, kde pět let působil jako asistent očního oddělení.[3] Tam si oblíbil družný spolkový život vídeňských Čechů a ve Slovanské besedě byl členem sekce „Mládenců arcipovedených“.[1]
V roce 1896 se přestěhoval do Karlových Varů. V prvním roce nového tisíciletí, roku 1901 se oženil s Němkou Irenou Metzgerovou, v níž našel pochopení mj. i pro svoje aktivity v okruhu karlovarské české menšiny. V první světové válce byl v roce 1915 povolán jako domobranecký lékař do vojenského lazaretu ve Šternberku a následně do Lipníku na Moravě. O rok později byl na žádost svých přátel přeložen do Vojenského léčebného ústavu v Karlových Varech.[1]
Doktor Vincenc Janatka zůstal Karlovým Varům věrný až do konce života. Zemřel 7. května 1931 ve svých 66 letech. Na poslední cestě ho vyprovázeli všichni karlovarští Češi.[1][4] Pohřben je v rodinné hrobce katolické části karlovarského ústředního hřbitova v Drahovicích (PL1–13/545).[3]
Působení v Karlových Varech editovat
Profesní kariéra editovat
V roce 1896 se jednatřicetiletý Vincenc Janatka usadil v Karlových Varech, kde si otevřel lékařskou praxi. První ordinaci provozoval v domě U Zlaté helmy ve Vřídelní ulici 19, kde ordinoval ještě v roce 1914. Roku 1925 je pak sídlo Janatkovy ordinace ve Vřídelní 33, dům Billroth.[4][pozn. 2] Zpočátku se věnoval očnímu, později všeobecnému a lázeňskému lékařství. I když život českého lékaře v tehdy německých Karlových Varech nebyl jednoduchý, existenční starosti ho nikdy netížily. Stále měl dostatek lázeňských hostů, jejichž počet se i po válce rok od roku zvyšoval. Jeho pacienty byli často příslušníci české menšiny, kteří ne vždy měli dostatek finančních prostředků, a doktor Janatka mnohé ošetřoval zcela zdarma.[1]
Slovanská beseda editovat
Kromě své bohaté klientely projevoval Vincent Janatka v Karlových Varech stejně velkou péči o Slovanskou besedu. Zde vykonával nejprve funkci místostarosty a odpovědně zastupoval starostu Emanuela Engela, který byl mj. i jeho přítelem a poradcem. Když v roce 1907 doktor Engel zemřel, byl do čela Slovanské besedy zvolen právě Vincent Janatka. Roku 1908 vypukly v Praze buršácké bouře, které se rozšířily i do Karlových Varů a trvaly několik dní. Zfanatizovaní němečtí nacionalisté poničili dům Slovanské besedy[pozn. 3] i jeho zařízení a doktor Janatka měl tehdy velké starosti, aby přiměl zodpovědné orgány k zorganizování pomoci. V roce 1913 se vzdal své funkce starosty Slovanské besedy a na jeho místo nastoupil František Zatloukal.[4]
Městské zastupitelstvo editovat
Po volbách v roce 1923 byl doktor Janatka zvolen do karlovarského městského zastupitelstva, kde byl zpočátku jediným Čechem.[1] Zde vždy hájil práva české menšiny. V roce 1924 měly Karlovy Vary 15 000 stálých, převážně německých obyvatel.[4]
Ocenění editovat
Vincenc Janatka svůj život věnoval posilování češství v Karlových Varech a byl za to nazýván „starostlivým tátou karlovarské české menšiny“. Město na něj nezapomnělo:[1]
- Jménem doktora Janatky je nazvána ulice v centru Karlových Varů – ulice Dr. Janatky. Leží nedaleko ulice pojmenované po jeho předchůdci ze Slovanské besedy a profesnímu kolegovi doktoru Engelovi.
- Expozice doktora Janatky má své čestné místo v karlovarském muzeu.
Odkazy editovat
Poznámky editovat
- ↑ Později nájemce restaurace U Zlatého lva.[1][2]
- ↑ Uvedeno v seznamu 139 lázeňských lékařů z roku 1925.[4]
- ↑ Dům Slovanské besedy sloužil české kulturně-osvětové činnosti v Karlových Varech od roku 1903. V roce 1958 byl prohlášen za kulturní památku.[5]
Reference editovat
- ↑ a b c d e f g h ŘÍHA, Jiří. Lékař Vincenc Janatka – Mšenský rodák zasvětil život české menšině v Karlových Varech [online]. Praha: Město Mšeno, 1913 [cit. 2022-11-30]. Z podkladů Ireny Mačátové-Janatkové, vnučky Vincenta Janatky. Dostupné online.
- ↑ Restaurace U Zlatého lva [online]. Mšeno, nám. Míru 19: Foursquare City Guide [cit. 2022-12-01]. Dostupné online.
- ↑ a b Karlovarský hřbitov a jeho osobnosti. Karlovy Vary: Správa lázeňských parků, 2013. Kapitola Vincenc Janatka. Mapa hřbitova.
- ↑ a b c d e HANYKOVÁ, Eva. Karlovarští lázeňští lékaři. 1. vyd. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci s Kolegiem karlovarských lázeňských lékařů, 2011. 252 s. Kapitola MUDr. Vincenc Janatka, s. 64–65.
- ↑ Hotel Beseda [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2022-11-29]. Dostupné online.
Literatura editovat
- Eva Hanyková. Karlovarští lázeňští lékaři. 1. vyd. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci s Kolegiem karlovarských lázeňských lékařů, 2011. 252 s. Kapitola 64–65, s. MUDr. Vincenc Janatka.
