Vestřev
Vestřev (ž. rod, německy Neustadt) je vesnice v Podkrkonoší, součást obce Dolní Olešnice v okrese Trutnov. Nachází se východně od centra Dolní Olešnice, mezi Kalenským potokem a Labem, podél silnice I/16. Katastrální území má rozlohu 1,36 km².[1]
| Vestřev | |
|---|---|
 Empírový hostinec, čp. 92 | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Dolní Olešnice |
| Okres | Trutnov |
| Kraj | Královéhradecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°31′4″ s. š., 15°43′51″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Vestřev (1,35 km²) |
| PSČ | 543 75 |
  Vestřev | |
| Další údaje | |
| Kód ZSJ | 029947 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pamětihodnosti editovat
Zámek editovat
V místní části Nové Zámky se nachází stejnojmenný, pozdně renesanční zámek. Byl postaven na přelomu 16. a 17. století pro Jindřicha z Valdštejna italským stavitelem Carlo Valmadim, kterému je připisován i kostel svatého Jakuba v Dolní Olešnici a řada dalších významných staveb v regionu. Zámek byl významně přestavěn v 17. století za Viléma Lamboye a dále na konci 19. století za Deymů ze Stříteže. V druhé polovině 20. století zde fungovala oční léčebna, až do roku 1998. Nyní je zámek v soukromém vlastnictví a veřejnosti nepřístupný.[2][3]
Další stavby editovat
Dalšími památkově chráněnými objekty jsou empírový hostinec (čp. 92), roubený hostinec (čp. 99), usedlost čp. 104 a socha sv. Antonína.[4] V lese jižně od Vestřevi se nachází zřícenina hradu Bradlo ze 13. století.
Rekordní průtok editovat
Na Labi ve Vestřevi se nachází stanice měření průtoku. Při povodni 2. 6. 2013 zde byla zaznamenána výška hladiny 354 cm a průtok 310 m³/s, tedy více než stoletá voda (běžný stav je kolem 30 cm a průtok kolem 3 m³/s).[5][6]
Těžba granátů editovat
V minulosti byly v lokalitě Vestřev na Kalenském potoce, podobně, jako v Podsedicích na Litoměřicku, průmyslově těženy české granáty (pyropy) pro potřeby Družstva umělecké výroby Granát Turnov. Podkrkonošské naleziště má ze všech ložisek pyropů na území České republiky největší mocnost. Těžba v místní části Dolní Olešnice probíhala 15 let a byla ukončena v roce 2008. V dalších letech byly zpracovány podklady pro obnovení těžby granátů, s níž v roce 2014 vyslovila souhlas i obec Dolní Olešnice.[7]
Galerie editovat
-
Vestřev čp. 99 -
Vestřev – sv. Antonín -
Vestřev – zámek, vstup
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Územně identifikační registr ČR. www.uir.cz [online]. [cit. 2013-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-28.
- ↑ Nové Zámky na hrady.cz
- ↑ Informační tabule v obci
- ↑ Seznam kulturních památek v Dolní Olešnici
- ↑ Evidenční list hlásného profilu ČHMÚ. hydro.chmi.cz [online]. [cit. 2013-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-23.
- ↑ limnigraf stanice Vestřev, Povodí Labe
- ↑ PROUZA, Vladislav. Těžaři chtějí v Podkrkonoší opět dobývat české granáty. Právo - novinky.cz [online]. Borgis a.s., 2014-07-03 [cit. 2016-09-24]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vestřev na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Vestřev na webu ČÚZK
