Vesmírná stanice

zařízení určené pro pobyt lidí ve vesmíru

Vesmírná stanice nebo také kosmická stanice je zařízení určené pro pobyt lidí ve vesmíru. Na rozdíl od kosmické lodi nejsou kosmické stanice uzpůsobeny pro přistání na Zemi. Pro dopravu lidí a materiálu na stanici a z ní je tedy zapotřebí jiného dopravního prostředku. Vesmírná stanice je zařízena pro střednědobé pobyty, od několika týdnů, měsíců až po roky.

Mezinárodní vesmírná stanice ISS v srpnu 2009

Obvykle slouží jako laboratoř, pozorovatelna Země s lidskou posádkou nebo může být také použita jako základna pro další lety do Sluneční soustavy. V poslední době byla také cílem několika kosmických turistů.

První plány editovat

Autorem prvního návrhu na orbitální stanici byl v roce 1895 Konstantin Eduardovič Ciolkovskij. Tvarem připomínal činku. Počítal v ní s vytvořením umělé gravitace, v jedné části měla být strojovna, v druhé obytné místnosti a v propojovací části měl být skleník s rostlinami.

Další projekty publikovali vědci v SSSR v roce 1950 (Šternfeld), o něco později v USA usazený Wernher von Braun, v roce 1960 další projekt předložily americké firmy Martin a Douglas Aircraft.[1].

Vesmírné stanice editovat

Nerealizované projekty editovat

Řada projektů byla detailně připravena k realizaci, k níž však nedošlo a byly předčasně zrušeny.

  • Space Base
  • Program MOL – nerealizovaný projekt vojenské observatoře USA na orbitě Země
  • Zvezda – sovětský projekt stanice OS-1 z roku 1965
  • Freedom – nerealizovaná stanice Spojených států amerických, projekt se stal základem pro výstavbu ISS
  • Mir 2 – nerealizovaný následovník stanice Mir, zrušený po připojení Ruska k projektu ISS

Realizované projekty editovat

  • Saljut – řada sovětských stanic, odvozená od stanic Almaz
  • Skylabamerická vesmírná stanice
  • Almaz – sovětské vojenské stanice
  • Mir – nejznámější sovětská/ruská vesmírná stanice
  • ISS – aktivní mezinárodní vesmírná stanice
  • Tchien-kung – aktivní čínská vesmírná stanice
Vesmírná stanice Vypuštěna Vstup do atmosféry Dnů v použití Celkem posádky
a návštěvníků
Přílety Hmotnost
(kg)
Na oběžné dráze Obydlená Pilotované Nepilotované
Saljut 1 19. duben, 1971
01:40:00 UTC
11. říjen, 1971 175 24 3 2 0 18 425
Saljut 2
(Almaz 1)
4. dubna 1973
9:00:00 UTC
23. května 1973 55 0 0 0 0 18 500
Skylab 14. květen, 1973
17:30:00 UTC
11. červenec, 1979
16:37:00 UTC
2 249 171 9 3 0 77 088
Saljut 3
(Almaz 2)
25. červen, 1974
22:38:00 UTC
24. leden, 1975 213 15 2 1 0 18 500
Saljut 4 26. prosinec, 1974
04:15:00 UTC
3. únor, 1977 770 92 4 2 1 18 500
Saljut 5
(Almaz 3)
22. červen, 1976
18:04:00 UTC
8. srpen, 1977 412 67 4 2 0 19 000
Saljut 6 29. září, 1977
06:50:00 UTC
29. červenec, 1982 1 764 683 33 16 14 19 000
Saljut 7 19. duben, 1982
19:45:00 UTC
7. únor, 1991 3 216 816 26 12 15 19 000
Mir 19. únor, 1986
21:28:23 UTC
23. březen, 2001
05:50:00 UTC
5 511 4 594 137 39 68 124 340
ISS 20. listopad, 1998
21:28:23 UTC
9251 8540 *266 (mnozí opakovaně)[2] *111 *152 *419 455
Tchien-kung 1 29. září, 2011
13:16:03 UTC
2. dubna, 2018 2377 21 6 2 1 8 500
Tchien-kung 2 15. září, 2016
14:04:06 UTC
19. července, 2019 1129 27 2 1 1 9 500
Vesmírná stanice Tchien-kung (TSS) 29. dubna, 2021
03:32:15 UTC[3]
911 782 18 6 5 ~ 70 000

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. TOUFAR, Pavel; BALOUS, Miroslav. Cesty ke hvězdám. Praha: Albatros, 1976. 13-767-76. Kapitola Orbitální stanice, s. 295–298. 
  2. Visitors to the Station by Country. NASA [online]. NASA, 2023-03-03 [cit. 2023-04-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-18. (anglicky) 
  3. První dvě čínské vesmírné stanice skončily v oceánu. Poslední konkuruje ISS Zdroj: https://www.idnes.cz/technet/vesmir/cina-vesmir-tchajkonaut-orbitalni-stanice-nebesky-palac-raketa-dlouhy-pochod.A220726_141558_tec_vesmir_vse. Technet [online]. iDNES, 2022-08-03 [cit. 2023-04-03]. Roč. 2022. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • PŘIBYL, Tomáš. Rudé hvězdy ve vesmíru. Brno: Paráda, 1997. 

Externí odkazy editovat