Zvezda
Zvezda (rusky Звезда; „hvězda“) je ruský služební modul Mezinárodní vesmírné stanice. Je základem ruské části stanice. Postavila jej firma RKK Eněrgija. Zvezda byla vynesena raketou Proton v roce 2000. Má válcový tvar s délkou 13 metrů a maximálním průměrem 4,15 metru. Modul je vybaven párem slunečních panelů a při vynesení vážil 19 050 kg.
| Zvezda | |
|---|---|
Modul Zvezda s vesmírnou lodí Sojuz (dole) | |
| Start | 12. července 2000 |
| Kosmodrom | Bajkonur |
| Nosná raketa | Proton-K |
| Výrobce | RKK Eněrgija |
| Provozovatel | Roskosmos |
| Stav | Aktivní |
| Hmotnost | 19 050 kg |
| Délka | 13 m |
| Obytný objem | 46,7 m³ |
| Perigeum | 336 km |
| Apogeum | 346 km |
| Sklon dráhy | 51,6° |
| Doba oběhu | 91 min. |
Konfigurace ISS, modul Zvezda je nahoře vlevo. | |
StartEditovat
Modul Zvezda byl úspěšně vypuštěn z Bajkonuru nosnou raketou Proton 12.07.2000 v 04:56 UT. O čtrnáct dní později, 26.07.2000 se v 00:45 UT úspěšně spojil se zárodkem stanice ISS (kterou v té době tvořily moduly Zarja a Unity).
KonstrukceEditovat
Modul je 13.11 m dlouhý a má průměr 4.22 m. Je vybaven párem solárních panelů o celkovém rozpětí 29.73 m a šířce 3.43-3.87 m. Za kulovitou přední částí je vlastní trup, tvořený dvěma válci o průměru 1.62 m a délce 3.50 m, resp. o průměru 4.22 m a délce 4.50 m, spojených přechodovou částí tvaru nízkého komolého kužele o výšce 1.13 m.
Celý modul tvoří čtyři úseky:
- hermetický přechodový úsek (přední) kulového tvaru se třemi androgynními periferními stykovacími uzly , jedním osovým a dvěma příčnými, sloužící mj. jako dočasná přechodová komora pro výstupy do volného prostoru;
- hermetický pracovní a obytný úsek se 2 zabudovanými obytnými kójemi pro odpočinek jednotlivých členů osádky;
- hermetický válcový přechodový úsek (zadní) s jedním pasívním osovým pasivním stykovacím uzlem pro připojování lodí typu Progress-M1 a Sojuz-TM;
- nehermetizovaný přístrojový úsek s 2 korekčními motory o tahu 2×3 kN a nádržemi KPL.
Mezi hlavní úkoly modulu patří:
- poskytování obytného prostoru prvním dlouhodobým osádkám stanice ISS;
- dodávka elektrické energie pro systémy stanice;
- zajišťování telekomunikačních služeb s pozemními řídicími středisky;
- zajišťování korekcí dráhy stanice.
Proto byl/je vybaven například těmito přístroji:
- telemetrickým a povelovým systémem "Regul";
- systémem pro zpracování telemetrických dat SDMS (ESA/Astrium);
- automatickým setkávacím systémem "Kurs";
- poloautomatickým setkávacím systémem TORU;
- energetickým systémem, který tvoří:
- 2 panely slunečních baterií;
- 8 akumulátorových baterií typu 800A;
- 4 stabilizátory napětí a proudu SNT-50MP pro energetické propojení ruského a amerického segmentu stanice;
- zařízením pro recyklování vody z atmosféry pro technické účely;
- zařízením pro generování kyslíku elektrolýzou vody "Elektron-VM";
- klimatizačním systémem;
- hygienickým a sanitárním zařízením SGO;
- kuchyní s ledničkou a mrazničkou pro uchovávání potravin;
- zařízením pro fyzické cvičení osádky, zejména:
- veloergometrem (NASA);
- běhací dráhou (NASA) umístěnou na izolačním systému TVIS.[1]
Zrušený projektEditovat
V roce 1965 Koroljova konstrukční kancelář OKB-1 začala připravovat projekt vesmírné stanice Zvezda s kódovým označením OS-1. Stanice měla mít čtyři podlaží, délku 18,5 metru, průměr 6 metrů a hmotnost 75 tun. Do vesmíru ji měla vynést nová raketa N-1 a měla být pracovištěm šesti osob. Některé prvky tohoto nerealizovaného projektu našly uplatnění na stanici Mir.[2]
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ MEK - ISS (Zvezda - SM). mek.kosmo.cz [online]. [cit. 2021-06-08]. Dostupné online.
- ↑ PŘIBYL, Tomáš. Rudé hvězdy ve vesmíru. Brno: Paráda, 1997. ISBN 80-902352-1-2. Kapitola Cesta k orbitální stanici, s. 193.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zvezda na Wikimedia Commons
