COSPAR (anglický akronym z Committee on Space Research, volně česky Výbor pro kosmický výzkum) je mezinárodní organizace zaměřená na podporu a koordinaci vědeckého výzkumu kosmického prostoru prostředky kosmonautiky. Založena byla roku 1958.

COSPAR
Vznik1958
SídloPaříž, Francie
Mateřská organizaceInternational Council for Science
Oficiální webcosparhq.cnes.fr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Úkoly organizaceEditovat

Hlavním úkolem Cosparu je podpora kosmického výzkumu na mezinárodní úrovni s důrazem na volnou výměnu výsledků, informací a úvah a vytvoření fóra, umožňujícího všem vědcům diskutovat problémy spojené s kosmickým výzkumem. Za tím účelem COSPAR organizuje vědecká setkání (sympozia a pracovní setkání) a zajišťuje publikaci výsledků kosmického výzkumu.

Nezanedbatelnou součástí činnosti Cosparu je podíl na vytváření mnohonárodních projektů v oblasti kosmonautiky a podpora jejího rozvoje i v zemích třetího světa. V roce 1958 např. převzal patronaci nad výstavbou raketové základny v indické Thumbě.

HistorieEditovat

COSPAR vznikl bezprostředně po vypuštění první umělé družice Země Sputniku 1 z rozhodnutí Mezinárodní rady vědeckých unií (ICSU, International Council of Scientific Unions, nyní Mezinárodní rada pro vědu, ICS, International Council for Science) na jeho zasedání roku 1958 v Londýně. První vědecké symposium uskutečnil COSPAR v lednu 1960 v Nice. V době studené války měl COSPAR nezastupitelnou roli při vytváření informačních kanálů mezi východními a západními vědci a umožňoval jim navázat i přes vojensko-politické bariéry spolupráci v oblasti kosmického výzkumu.

V současné době je COSPAR významným konzultantem pro Organizaci spojených národů (OSN) a další mezivládní organizace v otázkách souvisejících s kosmickým výzkumem a jeho aplikacemi v jiných oblastech vědy a výzkumu. Pomáhá tak při využívání výsledků kosmického výzkumu ve prospěch celého lidstva.

Valné shromážděníEditovat

Pořadí Rok Místo
44. 2022   Athény, Řecko
43. 2020   Sydney, Austrálie
42. 2018   Pasadena, USA
41. 2016   Istanbul, Turecko
40. 2014   Moskva, Rusko
39. 2012   Maisúr, Indie
38. 2010   Brémy, Německo
37. 2008   Montréal, Kanada
36. 2006   Peking, Čína
35. 2004   Paříž, Francie
34. 2002   Houston, USA
33. 2000   Varšava, Polsko
32. 1998   Nagoja, Japonsko
31. 1996   Birmingham, Spojené království
30. 1994   Hamburk, Německo
29. 1992   Washington D.C., USA
28. 1990   Haag, Nizozemsko
27. 1988   Espoo, Finsko
26. 1986   Toulouse, Francie
25. 1984   Graz, Rakousko
24. 1982   Ottawa, Kanada
23. 1980   Haag, Nizozemsko
22. 1979   Bengalúr, Indie
21. 1978   Innsbruck, Rakousko
20. 1977   Tel Aviv, Izrael
19. 1976   Philadelphia, USA
18. 1975   Varna, Bulharsko
17. 1974   São Paulo, Brazílie
16. 1973   Kostnice, Německo
15. 1972   Madrid, Španělsko
14. 1971   Seattle, USA
13. 1970   Leningrad, SSSR
12. 1969   Praha, Československo
11. 1968   Tokio, Japonsko
10. 1967   Londýn, Spojené království
9. 1966   Vídeň, Rakousko
8. 1965   Mar del Plata, Argentina
7. 1964   Florencie, Itálie
6. 1963   Varšava, Polsko
5. 1962   Washington D.C., USA
4. 1961   Florencie, Itálie
3. 1960   Nice, Francie
2. 1959   Haag, Nizozemsko
1. 1958   Londýn, Spojené království

Cospar v ČeskoslovenskuEditovat

Zásluhou především profesora Emila Buchara, světově uznávaného zakladatele kosmické geodezie, jsme se do COSPARu rychle zapojili. (Profesor Emil Buchar zastupoval naši republiku v řadě mezinárodních organizací. Byl členem Mezinárodní astronomické unie a několika jejích komisí, clenem Mezinárodní astronautické akademie, členem byra a exekutivního výboru COSPAR a členem Mezinárodní astronautické unie). V roce 1960 byl národní výbor Cosparu vytvořen i v Československu.

V květnu 1969 se Valné shromáždění této organizace konalo v Praze.

V roce 2007 je české vedení Cosparu toto:

  • RNDr. Jan Laštovička, DrSc., Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i., Praha, předseda
  • Mgr. Jiří Kroulik, Planetarium Praha, tajemník

členové:

  • RNDr. František Fárnik, CSc., Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., Ondřejov
  • RNDr. Ladislav Sehnal, DrSc., Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., Ondřejov
  • Ing. Čestmir Bárta junior, BBT, Doubická 11, Praha 8
  • Mgr. Aleš Bezděk, Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., Ondřejov
  • Doc. RNDr. Lubomir Prech, Dr, MFF KU, Praha
  • Doc. RNDr. Ondrej Santolik, Dr, Ústav fyziky atmosfery AV ČR, v.v.i., Praha
  • RNDr. Vladimir Truhlik, PhD., Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i., Praha

Systém řízeníEditovat

Sídlo sekretariátu je v Paříži. Nejvyšším orgánem výboru je sjezd jeho členů, kterými jsou prezident COSPARu, představitelé národních vědeckých institucí sdružených v COSPARu, představitelé mezinárodních vědeckých unií, předsedové vědeckých komisí COSPARu a předseda jeho finančního výboru. Řádné sjezdy se konají každé dva roky a volí prezidenta a členy řídicího výboru, kteří zajišťují běžný provoz výboru mezi sjezdy.

Řídicí výbor COSPAREditovat

(volební období 2002–2006)

Prezident: Prof. R-M. Bonnet (Francie)

Viceprezidenti:

  • Prof. W. Hermsen (Nizozemsko)
  • Dr. E.C. Stone (USA)

Členové výboru:

  • Prof. J. Audouze (Francie)*
  • Dr. G. Horneck (Německo)
  • Prof. T. Kosugi (Japonsko)
  • Dr. M.E. Machado (Argentina)
  • Prof. G.G. Shepherd (Kanada)
  • Prof. J.B. Zielinski (Polsko)

Systém značení dle COSPAREditovat

Pod záštitou komitétu COSPAR jsou také vypuštěným umělým kosmickým tělesům přidělována mezinárodní označení. V letech 1957–1962 byly startující objekty označeny letopočtem a pořadovým číslem řecké abecedy. Od roku 1962 byl systém změněn. Za rokem vypuštění následují pořadové číslice letů daného roku a písmena anglické abecedy. Písmena vyznačují fragmenty vzniklé za letu, např. takto získají svá písmena oddělené stupně nosné rakety. Příklad: z vojenské družice Transgate 6, označené při startu 1965-082A, se rozpadlé části označily jako 1965-082B až 82UJ.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. 

Externí odkazyEditovat