COSPAR (anglický akronym z Committee on Space Research, volně česky Výbor pro kosmický výzkum) je mezinárodní organizace zaměřená na podporu a koordinaci vědeckého výzkumu kosmického prostoru prostředky kosmonautiky. Založena byla roku 1958.

COSPAR
MottoFurthering research, exploration, and the peaceful use of outer space through international cooperation
Vznik1958
Právní formaassociation déclarée
SídloPaříž, Francie
Mateřská organizaceInternational Council for Science
Oficiální webcosparhq.cnes.fr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Úkoly organizace

editovat

Hlavním úkolem Cosparu je podpora kosmického výzkumu na mezinárodní úrovni s důrazem na volnou výměnu výsledků, informací a úvah a vytvoření fóra, umožňujícího všem vědcům diskutovat o problémech spojených s kosmickým výzkumem. Za tím účelem COSPAR organizuje vědecká setkání (sympozia a pracovní setkání) a zajišťuje publikaci výsledků kosmického výzkumu.

Nezanedbatelnou součástí činnosti Cosparu je podíl na vytváření mnohonárodních projektů v oblasti kosmonautiky a podpora jejího rozvoje i v zemích třetího světa. V roce 1958 např. převzal patronaci nad výstavbou raketové základny v indické Thumbě.

Historie

editovat

COSPAR vznikl bezprostředně po vypuštění první umělé družice Země Sputniku 1 z rozhodnutí Mezinárodní rady vědeckých unií (ICSU, International Council of Scientific Unions, nyní Mezinárodní rada pro vědu, ICS, International Council for Science) na jeho zasedání roku 1958 v Londýně. První vědecké symposium uskutečnil COSPAR v lednu 1960 v Nice. V době studené války měl COSPAR nezastupitelnou roli při vytváření informačních kanálů mezi východními a západními vědci a umožňoval jim navázat i přes vojensko-politické bariéry spolupráci v oblasti kosmického výzkumu.

V současné době je COSPAR významným konzultantem pro Organizaci spojených národů (OSN) a další mezivládní organizace v otázkách souvisejících s kosmickým výzkumem a jeho aplikacemi v jiných oblastech vědy a výzkumu. Pomáhá tak při využívání výsledků kosmického výzkumu ve prospěch celého lidstva.

Valné shromáždění

editovat
Pořadí Rok Místo
1. 1958   Londýn, Spojené království
2. 1959   Haag, Nizozemsko
3. 1960   Nice, Francie
4. 1961   Florencie, Itálie
5. 1962   Washington D.C., USA
6. 1963   Varšava, Polsko
7. 1964   Florencie, Itálie
8. 1965   Mar del Plata, Argentina
9. 1966   Vídeň, Rakousko
10. 1967   Londýn, Spojené království
11. 1968   Tokio, Japonsko
12. 1969   Praha, Československo
13. 1970   Leningrad, SSSR
14. 1971   Seattle, USA
15. 1972   Madrid, Španělsko
16. 1973   Kostnice, Německo
17. 1974   São Paulo, Brazílie
18. 1975   Varna, Bulharsko
19. 1976   Philadelphia, USA
20. 1977   Tel Aviv, Izrael
21. 1978   Innsbruck, Rakousko
22. 1979   Bengalúr, Indie
23. 1980   Haag, Nizozemsko
24. 1982   Ottawa, Kanada
25. 1984   Graz, Rakousko
26. 1986   Toulouse, Francie
27. 1988   Espoo, Finsko
28. 1990   Haag, Nizozemsko
29. 1992   Washington D.C., USA
30. 1994   Hamburk, Německo
31. 1996   Birmingham, Spojené království
32. 1998   Nagoja, Japonsko
33. 2000   Varšava, Polsko
34. 2002   Houston, USA
35. 2004   Paříž, Francie
36. 2006   Peking, Čína
37. 2008   Montréal, Kanada
38. 2010   Brémy, Německo
39. 2012   Maisúr, Indie
40. 2014   Moskva, Rusko
41. 2016   Istanbul, Turecko
42. 2018   Pasadena, USA
43. 2020   Sydney, Austrálie
44. 2022   Athény, Řecko
45. 2024   Pusan, Jižní Korea

Cospar v Československu

editovat

Zásluhou především profesora Emila Buchara, světově uznávaného zakladatele kosmické geodezie, jsme se do COSPARu rychle zapojili. (Profesor Emil Buchar zastupoval naši republiku v řadě mezinárodních organizací. Byl členem Mezinárodní astronomické unie a několika jejích komisí, členem Mezinárodní astronautické akademie, členem byra a exekutivního výboru COSPAR a členem Mezinárodní astronautické unie). V roce 1960 byl národní výbor Cosparu vytvořen i v Československu.

V květnu 1969 se Valné shromáždění této organizace konalo v Praze.

Český komitét COSPAR (v roce 2022):

  • RNDr. Jan Laštovička, DrSc., Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i., Praha, předseda
  • RNDr. Vladimir Truhlik, PhD., Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i., Praha, tajemník

členové:

  • Ing. Čestmír Barta, CSc., BBT Materials processing, Praha
  • doc. Mgr. Aleš Bezděk, Ph.D., Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., Ondřejov
  • doc. RNDr. Petr Heinzel, DrSc., Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., Ondřejov
  • doc. Ing. Jan Kolář, CSc., Česká kosmická kancelář, o.p.s., Praha
  • doc. RNDr. Lubomír Přech, Dr, MFF UK, Praha
  • prof. RNDr. Ondřej Santolík, Dr, Ústav fyziky atmosfery AV ČR, v.v.i., Praha

Systém řízení

editovat

Sídlo sekretariátu je v Paříži. Nejvyšším orgánem výboru je sjezd jeho členů, kterými jsou prezident COSPARu, představitelé národních vědeckých institucí sdružených v COSPARu, představitelé mezinárodních vědeckých unií, předsedové vědeckých komisí COSPARu a předseda jeho finančního výboru. Řádné sjezdy se konají každé dva roky a volí prezidenta a členy řídicího výboru, kteří zajišťují běžný provoz výboru mezi sjezdy.

Řídicí výbor COSPAR

editovat

(volební období 2002–2006)

Prezident: Prof. R-M. Bonnet (Francie)

Viceprezidenti:

  • Prof. W. Hermsen (Nizozemsko)
  • Dr. E.C. Stone (USA)

Členové výboru:

  • Prof. J. Audouze (Francie)*
  • Dr. G. Horneck (Německo)
  • Prof. T. Kosugi (Japonsko)
  • Dr. M.E. Machado (Argentina)
  • Prof. G.G. Shepherd (Kanada)
  • Prof. J.B. Zielinski (Polsko)

Systém značení dle COSPAR

editovat

Pod záštitou komitétu COSPAR jsou také vypuštěným umělým kosmickým tělesům přidělována mezinárodní označení. V letech 1957–1962 byly startující objekty označeny letopočtem a pořadovým číslem řecké abecedy. Od roku 1962 byl systém změněn. Za rokem vypuštění následují pořadové číslice letů daného roku a písmena anglické abecedy. Písmena vyznačují fragmenty vzniklé za letu, např. takto získají svá písmena oddělené stupně nosné rakety. Příklad: z vojenské družice Transgate 6, označené při startu 1965-082A, se rozpadlé části označily jako 1965-082B až 82UJ.

Literatura

editovat
  • LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. 

Externí odkazy

editovat