Saljut 5
Saljut 5 byla orbitální stanice SSSR v rámci programu Saljut. Označení letu dle katalogu COSPAR bylo 1976-057A. Stanice byla součástí vojenského programu Almaz. Na oběžné dráze byla 412 dní v letech 1976 až 1977.[1]
Saljut 5 | |
---|---|
Základní informace | |
COSPAR | 1976-057A |
Stálá posádka | 6 |
Start | 22. června 1976 |
Kosmodrom | Bajkonur |
Nosná raketa | Proton-K |
Výrobce | CKBM |
Provozovatel | SSSR |
Datum zániku | 8. srpna 1977 |
Hmotnost | 19 000 kg |
Délka | 14,55 m |
Šířka | 4,15 m |
Obytný objem | 100 m³ |
Tlak vzduchu | 1 013 hPa |
Perigeum | 223 km |
Apogeum | 269 km |
Sklon dráhy | 51,6° |
Doba oběhu | 89 minut |
Dnů na oběžné dráze | 412 |
Dnů s posádkou | 67 |
Konfigurace | |
Nákres stanice Almaz/Saljut |
Základní údaje
editovatStanice byla vypuštěna z kosmodromu Bajkonur 22. června 1976.[2] Byla podobná předchozím stanicím Saljut 3 a Saljut 4 s drobnými vylepšeními, hmotnost asi 19 000 kg.
Lety ke stanici
editovatKe stanici letěly tři pilotované lodě Sojuz.
- Sojuz 21, posádka Boris Volynov a Vitalij Žolobov, připojili se 7. července 1976, pracovali zde na různých experimentech do 24. srpna 1976, po odpojení přistáli ve své lodi na Zemi.
- Sojuz 23, posádka Vjačeslav Zudov a Valerij Rožděstvenskij, při přibližování 15. října 1976 zjistili nefungování automatického řízení lodě a proto bylo řídícím střediskem rozhodnuto předčasně se vrátit na Zem.
- Sojuz 24, posádka Viktor Gorbatko a Jurij Glazkov, připojili se 8. února 1977, pracovali na stanici do 25. února 1977, po oddělení s lodí přistáli tentýž den na Zemi. Po jejich odletu zůstala stanice Saljut 5 až do svého zániku bez obsluhy.
Zánik stanice
editovatStanice Saljut 5 zanikla v hustých vrstvách atmosféry nad Tichým oceánem po 412 dnech letu dne 8. srpna 1977[2] po zapálení korekčního motoru stanice. Vykonala 6 630 obletů Země[1], provedeno na ní bylo přes 300 experimentů. Za měsíc poté ji nahradila na orbitě sovětská orbitální stanice Saljut 6.