Wikipedie

Venturi Grand Prix

motoristický závodní tým

Venturi Formula E Team[1] byl motoristický závodní tým sídlící v Monaku. Zakladateli byli majitel Venturi Automobiles Gildo Pallanca Pastor a americký herec Leonardo DiCaprio, kteří tým založili pro závody šampionátu Formule E Mezinárodní automobilové federace FIA.[2]

Tým se účastnil závodů Formule E od sezóny 2014/15 do sezóny 2021/22. Po jejím skončení se tým transformoval do nového subjektu pod názvem Maserati MSG Racing.

Historie editovat

Sezóna 2014/15 editovat

Pro první sezónu využíval tým monopost postavený italským výrobcem Dallara. Jako jezdci působili bývalí jezdci Formule 1 Nick Heidfeld a Stéphane Sarrazin. V první závodě byl Heidfeld ještě v posledním kole na druhém místě, ale pak jej ze závodu vyřadila kolize, když se snažil předjet Nicolase Prosta, v závodě nakonec zvítězil Lucas di Grassi. Jediné umístění na pódiu v první sezóně vybojoval Heidfeld při ePrix Moskvy, když dojel na třetím místě za pozdějším šampiónem Nelsonem Piquetem Jr. a di Grassim. Sarrazin vyhrál poslední závod při ePrix Londýna, ale penalizace za překročení použitého výkonu jej odsunula na 15. místo. V clekovém pořadí skončil Heidfeld 12. se 31 body a Sarrazin 15. se 22 body; tým skončil celkově na 9. místě. Po sezóně odešel Heidfeld do týmu Mahindra.

Sezóna 2015/16 editovat

Po Heidfeldově odchodu podepsal tým mistra světa Formule 1 z roku 1997 Jacquese Villeneuva jako týmového kolegu k Sarrazinovi. Kanadský pilot se s týmem po ePrix Punta del Este rozešel pro "neshody nad dalším směřováním týmu" a nahradil jej Mike Conway. Sarrazin byl lepší než oba jeho kolegové - získal body ze všech závodů a v ePrix Long Beach skončil druhý za vítězným di Grassim, kde si také první body připsal Conway za 10. místo. Tým skončil celkově na 6. místě se 77 body. 70 z nich zaznamenal Sarrazin, což jej umístilo na 6. místo mezi jezdci, Conway se 7 body skončil 16. a Villeneuve bez bodu na 20. místě.

Sezóna 2016/17 editovat

Sarrazin zůstal i pro třetí sezónu, Conwaye nahradil jezdec FIA GT Maro Engel, kterého pro ePrix Paříže nahradil Tom Dillmann.[3] Tým skončil celkově na 9. místě se 30 body, když nejlepším výsledkem bylo Engelovo 5. místo z ePrix Monaka. Sarrazin v pořadí jezdců skončil desátý s 36 body, Engel s 18 body šestnáctý a Dillmann se 12 body na 19. místě.

Sezóna 2017/18 editovat

Pro čtvrtou sezónu zůstal u týmu Engel a Sarrazina nahradil sedminásobný vítěz závodu série Macau World Cup Edoardo Mortara.[4] Mortara získal hned při prvním závodním víkendu v ePrix Hongkongu první umístění na stupních vítězů od roku 2016, když dojel na třetím místě, ze kterého se pak díky diskvalifikaci Daniela Abta stalo místo druhé.[5] Během závodních víkendů, kdy Mortara plnil své povinnosti v DTM, jej v kokpitu nahrazoval opět Tom Dillmann.[6] Tým skončil celkově se 72 body na sedmém místě. Mezi jezdci skončil sezónu Engel na 12. místě se 31 body, hned za ním Mortara s 29 body a Dillmann na 18. místě se 12 body.

Sezóna 2018/19 editovat

V květnu 2018 tým podepsal tříletý kontrakt s bývalým jezdcem Formule 1 Felipem Massou.[7] Jako jeho týmový kolega závodil i v této sezóně Mortara. Ten se blýskl 3 místem při ePrix Mexika a vítězstvím v ePrix Hongkongu po penalizaci původního vítěze Sama Birda. Felipe Massa také zapsal umístění na pódiu, a to při ePrix Monaka. Massa k tomu přidal 3. místo v ePrix Monaka.

Celkově tým skončil v hodnocení týmů na 8. místě s 88 body. Jeho jezdci obsadili 14. a 15. místo v hodnocení jezdců (Mortara byl 14. s 52 body, Massa 15. s 36 body).

Sezóna 2019/20 editovat

V říjnu 2019 tým Venturi potvrdil na další sezónu Felipeho Massu a Edoarda Mortaru jako své jezdce. Zároveň také oznámil nového dodavatele motorů, kterým se stal Mercedes.[8]

Těsně před startem sezóny pak tým oznámil příchod hlavního titulárního sponzora, telekomunikační firmu RoKiT, a podpis vzájemné tříleté smlouvy.[9] Testovacím jezdcem zůstal Norman Nato a nově byl do této role jmenován Arthur Leclerc, mladší bratr pilota Formule 1 Charlese Leclerca.[10]

Tým zaznamenal bodové zisky ve všech pěti závodech sezóny před tím, než došlo k jejímu přerušení vinou pandemie covidu-19. Po opětovném spuštění závodů se uskutečnilo šest závodů na okruhu Tempelhof Airport Street Circuit v Berlíně, jako součást EPrix Berlína 2020. V konečném hodnocení skončil Mortara mezi jezdci na 14. místě s 41 body a Massa na 22. místě se 3 body. V hodnocení týmů Venturi obsadilo 10. místo se 44 body.

Po posledním závodě Felipe Massa oznámil, že ve Formuli E končí.[11]

Sezóna 2020/21 editovat

Pro sezónu Formule E 2020/2021 tým Venturi znovu podepsal Mortaru a povýšil Normana Nata na pozici druhého jezdce.[12] Testovacím jezdcem se stal nově Jake Hughes a bývalý jezdec Jérôme d'Ambrosio byl jmenován do role zástupce vedoucího týmu.[13][14]

V prosinci 2020 oznámil tým Venturi změnu vlastníka, stala se jím skupina investorů z USA vedená Scottem Swidem a Jose M Aznarem Botellou. Susie Wolff zůstala na pozici šéfky týmu a ponechala si menší část týmu, stejně jako zakladatel Gildo Pallanca Pastor.[15]

Během sezóny nejprve Mortara vybojoval umístění na stupních vítězů v úvodní EPrix Ad Diriyah 2021, kde dojel druhý za Nyckem de Vriesem.[16] O den později během tréninku ošklivě havaroval z důvodu softwarové chyby na brzdách. Z nemocnice byl propuštěn, ale nezúšastnil se druhého závodu v Saúdské Arábii.[17] V průběhu sezóny získal ještě tři další pódiová umístění, včetně druhého vítězství v kariéře při EPrix Puebly 2021. Tým Venturi na tuto událost čekal od EPrix Hongkongu 2019, tedy 834 dní.[18]

Do posledního závodu vstupoval Mortara jako kandidát na titul, ale kolize s Mitchem Evansem v prvním kole ho připravila o šance. Zároveň si způsobil mikrofrakturu čtvrtého obratle.[19] V pořadí jezdců obsadil druhé místo.

Norman Nato ve své první sezóně postupně stoupal pořadím a zvítězil v posledním závodě sezóny v Berlíně. Navíc mu byly předtím odebrány druhé a třetí místo ve Valencii a Římě.[20][21][22] Nato se tak stal třetím jezdcem, který dokázal vyhrát ve své nováčkovské sezóně. Celkově skončil s 54 body na 18. místě mezi jezdci.

Venturi jako tým získalo sedmou příčku se 146 body.

Sezóna 2021/22 editovat

V září 2021 tým znovu podepsal Mortaru na pátou sezónu. Novým týmovým kolegou se stal Lucas di Grassi, vítěz 3. sezóny Formule E. Norman Nato se stal rezervním jezdcem týmu Jaguar Racing.[23] Susie Wolff se stala ředitelkou a její roli šéfa týmu převzal Jérôme D'Ambrosio.[24][25]

Během druhého závodu v EPrix Ad Diriyah 2022 se jezdcům Venturi podařilo zaznamenat dvojité pódium: Mortara zvítězil potřetí v kariéře a di Grassi si dojel pro první pódium v novém týmu.[26] Při EPrix Berlína vybojoval Mortara svou první pole position, pro tým to byla první pole position of EPrix Londýna 2015, čekání trvalo 2512 dní.[27]

Mortara zvítězil v prvním závodě EPrix Berlína, získal druhé místo v druhém závodě, pak třetí místo v Jakartě a zvítězil v EPrix Marrákeše.[28] V New Yorku se na pódium nedostal, ale zde jej v prvním závodě nahradil Di Grassi (3. místo).[29] O týden později získal Di Grassi své 13. vítězství, a to při EPrix Londýna.[30] Při prvním závodě EPrix Soulu se pak stal Di Grassi prvním jezdcem Formule E, který získal 1000 bodů.[31] V posledním závodě sezóny opět zítězil Mortara, v kariéře počtvrté. Zároveň to byla historicky 100. EPrix Formule E.[32]

Tyto výsledky vedly k 3. místu Mortary v hodnocení jezdců se 169 body, 5. místu Di Grassiho se 129 body a celkovému druhému místu a nejúspěšnější sezóně ve Formuli E v historii týmu (295 bodů).

Na konci sezóny tým potvrdil, že Susie Wolff a Jérôme D'Ambrosio odcházejí z vedení týmu, který se pro následující sezónu 2022/23 změnil na Maserati MSG Racing.[33][34]

Next Gen Programme editovat

V březnu 2018 se Venturi stal oficiálně prvním týmem Formule E, který založil juniorský jezdecký program.[35] V květnu 2018 bylo jeho součástí těchto 8 jezdců:

Driver Roky Současná série Tituly
  Dorian Boccolacci 2018 GP3 Series Vítěz francouzské F4 (2014)
  Pierre-Louis Chovet 2018 Francouzská F4 n/a
  Arthur Leclerc 2018 Francouzská F4 n/a
  Benjamin Cartery 2018 Motokáry n/a
  Louis Iglesias 2018 Motokáry n/a
  Gaetan Gorant 2018 E-Sport World Championship E-Sport World Championship
  Kevin Leaune 2018 E-Sport World Championship E-Sport World Championship
  Maxime Paine 2018 E-Sport World Championship E-Sport World Championship

Výsledky editovat

Legenda k tabulce
Barva Výsledek
Zlatá Vítěz
Stříbrná 2. místo
Bronzová 3. místo
Zelená Bodované umístění
Modrá Nebodované umístění
Dokončil neklasifikován (NC)
Fialová Odstoupil (Ret)
Červená Nekvalifikoval se (DNQ)
Nepředkvalifikoval se (DNPQ)
Černá Diskvalifikován (DSQ)
Bílá Nestartoval (DNS)
Závod zrušen (C)
Světle
modrá 		Pouze trénoval (PO)
Páteční testovací jezdec (TD)
Bez
barvy 		Netrénoval (DNP)
Vyřazen (EX)
Nepřijel (DNA)
Odvolal účast (WD)
Nezúčastnil se (prázdné)
Označení Význam
Tučnost Pole position
Kurzíva Nejrychlejší kolo
† Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu.
‡ Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu.
Horní index Umístění bodujících jezdců
ve sprintu
Rok Monopost Pneu No. Jezdci 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 Body P.T.
2014/15 Spark-Renault SRT 01E M BEI PUT PDE BUE MIA LBH MON BER MSC LON 53 9.
23   Nick Heidfeld 13† DSQ 10 8 12 11 10 5 3 13 Ret
30   Stéphane Sarrazin         9 12 Ret 10 Ret 10 7 6 14 10 15
2015/16 Spark-Venturi VM200-FE-01 M BEI PUT PDE BUE MEX LBH PAR BER LON 77 6.
4   Stéphane Sarrazin         9 4 9 4 9 2 5 10 10 5
12   Jacques Villeneuve 14 11 DNS
  Mike Conway 15 12 10 14 8 9 13
2016/17 Spark-Venturi VM200-FE-02 M HKG MAR BUE MEX MON PAR BER NYC MTL 30 9.
4   Stéphane Sarrazin         10 12 12 15 15 10
  Tom Dillmann 18 15 13 7 10 10
5 8
  Maro Engel 9 Ret Ret Ret 5 9 Ret Ret Ret 12 18
2017/18 Spark-Venturi VM200-FE-03 M HKG MAR SAN MEX PDE ROM PAR BER ZRH NYC 72 7.
4   Edoardo Mortara 7 2 17† 13 8 17 10 13 Ret
  Tom Dillmann 13 4 Ret
5   Maro Engel 13 7 12 Ret 16 10 8 4 8 11 8 Ret
2018/19 Spark-Venturi VFE05 M ADR MAR SAN MEX HKG SNY ROM PAR MON BER BRN NYC 84 7.
19   Felipe Massa 17 18 Ret 8 5 10 Ret 9 3 15 8 16† 15
48   Edoardo Mortara 19 13 4 3 1 13 Ret Ret Ret 11 Ret Ret Ret
2019/20 Spark-Mercedes-Benz EQ Silver Arrow 01 M ADR SAN MEX MAR BER 44 10.
19   Felipe Massa 12 17 9 Ret 17 Ret Ret 19 10 13 16
48   Edoardo Mortara 7 4 Ret 8 5 17 8 14 14 8 10
2020/21 Spark-Mercedes-Benz EQ Silver Arrow 02 M ADR ROM VLC MCO MEX NYC LON BER 146 7.
48   Edoardo Mortara 2 DNS Ret 4 Ret 9 12 3 1 14 17 9 11 2 Ret
71   Norman Nato 14 16 11 DSQG NC 5 13 14 Ret 15 7 NC Ret 4 1
2021/22 Spark-Mercedes-Benz EQ Silver Arrow 02 M ADR MEX ROM MCO BER JAK MAR NYC LON SEO 295 2.
11   Lucas di Grassi 5 3 12 11 8 6 21† 4 7 5 2 Ret 9 1 3 11
48   Edoardo Mortara 6 1 5 7 Ret Ret 1 2FP 3 1 9 10 18 13 Ret 1
Poznámky
  • V první sezóně měly všechny týmy k dispozici stejnou pohonnou jednotku McLaren.
  • G – Jezdec byl nejrychlejším ve skupinové kvalifikační fázi a byl mu přidělen 1 mistrovský bod.
  • † – Jezdec nedokončil závod, ale byl klasifikován, protože dokončil alespoň 90 % délky závodu..
  • P– Označení pro jezdce, který obdržel 3 body za pole position.
  • F– Označení pro jedzce, který obdržel 1 bod za nejrychlejší kolo v závodě.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Venturi Grand Prix na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Venturi Formula E Team [online]. Formula E [cit. 2019-05-27]. Dostupné online. 
  2. ↑ Leonardo DiCaprio forms racing team to help speed up electric car sales [online]. BBC, 9 December 2013 [cit. 2013-12-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ SMITH, Sam. Tom Dillmann to make Formula E debut with Venturi in Paris [online]. 24 April 2017 [cit. 2017-04-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ Mortara joins Venturi for Formula E season four [online]. 20 October 2017 [cit. 2018-05-24]. Dostupné online. 
  5. ↑ FORMULA E – ROSENQVIST WINS AS MORTARA SPINS [online]. 3 December 2017 [cit. 2018-05-24]. Dostupné online. 
  6. ↑ Tom Dillmann to replace Mortara in Berlin [online]. 30 April 2018 [cit. 2018-05-24]. Dostupné online. 
  7. ↑ SMITH, Topher. Venturi announces Massa for season five. e-racing.net. 24 May 2018. Dostupné online [cit. 15 May 2018]. 
  8. ↑ New Beginnings for Venturi in Season 6 [online]. [cit. 2020-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 June 2021. 
  9. ↑ SMITH, Luke. ROKiT becomes title sponsor of Venturi Formula E team [online]. 21 November 2019 [cit. 2020-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 July 2021. 
  10. ↑ Venturi retains Norman Nato and Arthur Leclerc as test/reserve drivers [online]. 20 November 2019 [cit. 2020-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 April 2021. 
  11. ↑ SMITH, Topher. Massa in shock split with Venturi FE team. motorsport.com. 13 August 2020. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18 August 2020. 
  12. ↑ KEW, Matt. Nato to replace ex-F1 driver Massa at Venturi for 2020-21 Formula E season [online]. [cit. 2020-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 October 2020. 
  13. ↑ THUKRAL, Rachit. Jake Hughes lands Venturi Formula E reserve driver role [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 March 2021. 
  14. ↑ KEW, Matt. D'Ambrosio joins Venturi FE as deputy team principal, retires from driving [online]. [cit. 2020-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 November 2020. 
  15. ↑ SMITH, Sam. Venturi Formula E Team Under New Majority Ownership [online]. 9 December 2020 [cit. 2020-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 December 2020. 
  16. ↑ KEW, Matt. Diriyah FE: De Vries takes maiden win in 2021 opener [online]. [cit. 2021-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 February 2021. 
  17. ↑ SMITH, Sam. MORTARA THOUGHT DIRIYAH FORMULA E CRASH WAS 'THE END FOR ME' [online]. 27 February 2021 [cit. 2021-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25 August 2021. 
  18. ↑ KEW, Matt. Puebla E-Prix: Mortara holds off Wehrlein to secure FE victory [online]. [cit. 2021-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 June 2021. 
  19. ↑ KEW, Matt. Mortara suffers fractured vertebra in Berlin E-Prix shunt with Evans [online]. [cit. 2021-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15 January 2023. 
  20. ↑ KEW, Matt. Berlin E-Prix: Nato wins race, de Vries takes title for Mercedes [online]. [cit. 2021-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25 August 2021. 
  21. ↑ KEW, Matt. Rome E-Prix: Vandoorne resists late pressure to win, Bird taken out on last lap [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 April 2021. 
  22. ↑ KEW, Matt. Valencia E-Prix: Rookie Dennis scores lights-to-flag win for BMW [online]. [cit. 2021-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25 April 2021. 
  23. ↑ KEW, Matt. Di Grassi joins Venturi Formula E squad alongside Mortara [online]. [cit. 2021-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 January 2022. 
  24. ↑ KEW, Matt. Susie Wolff appointed CEO of Venturi Formula E team [online]. [cit. 2021-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25 November 2021. 
  25. ↑ BOXALL-LEGGE, Jake. Nato joins Dillmann as Jaguar Formula E reserve driver [online]. [cit. 2022-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 January 2022. 
  26. ↑ BOXALL-LEGGE, Jake. Diriyah E-Prix: Mortara beats Frijns to win as De Vries struggles [online]. [cit. 2022-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 April 2022. 
  27. ↑ SUTILL, Josh. MORTARA ON POLE AS IDENTICAL TIME RULE PROMPTS VERGNE FURY [online]. 14 May 2022 [cit. 2022-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 May 2022. 
  28. ↑ BOXALL-LEGGE, Jake. Marrakesh E-Prix: Mortara takes championship lead with Morocco win [online]. [cit. 2022-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 July 2022. 
  29. ↑ BOXALL-LEGGE, Jake. New York City E-Prix: Cassidy wins red-flagged race after crash [online]. [cit. 2022-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18 July 2022. 
  30. ↑ BOXALL-LEGGE, Jake. Di Grassi explains London Formula E race-winning tactics [online]. [cit. 2022-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 August 2022. 
  31. ↑ EMOTIONAL DI GRASSI PASSES 1000 POINTS WITH PODIUM FINISH IN SEOUL ROUND 15 [online]. [cit. 2022-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 August 2022. 
  32. ↑ VANDOORNE CLAIMS FORMULA E WORLD TITLE IN MERCEDES' LAST RACE [online]. 14 August 2022 [cit. 2022-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 August 2022. 
  33. ↑ DUNCAN, Lewus. Susie Wolff leaves Venturi Formula E team [online]. [cit. 2022-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 October 2022. 
  34. ↑ BOXALL-LEGGE, Jake. Venturi boss D'Ambrosio leaves rebranded Maserati Formula E team [online]. [cit. 2022-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 October 2022. 
  35. ↑ Venturi establish the first academy for electric motorsport drivers [online]. 29 March 2018 [cit. 2018-05-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Venturi_Grand_Prix&oldid=22531785“