Německá otázka

Německá otázka (německy Deutsche Frage, někdy též Deutschlandfrage - otázka Německa) byla politická debata v 19. století zejména během revoluce v roce 1848 o nejlepším možném způsobu dosažení sjednocení Německa.^[1] Velkoněmecké řešení mělo sdružovat všechny německojazyčné národy v jediném státě. Tuto variantu podporovalo Rakouské císařství. Maloněmecká koncepce (Kleindeutsche Lösung) počítala pouze se sjednocením severoněmeckých států a nezahrnovala Rakousko. Tento návrh upřednostňovalo Pruské království.

Střední Evropa kolem roku 1820: Pruské království (modře), Rakouské císařství (žlutě) a nezávislé německé státy (šedě). Červená linie označuje hranici Německého spolku. Prusko i Rakousko ovládaly ještě další území vně Spolku.

Postupem času se vytvořil názor na koncepci třetího Německa, tj. Německa bez Pruska i Rakouska, tato myšlenka se však téměř neujala.^[2]^[3]

Oba proudy byly někdy též označovány výslednou formou státu, kterou prosazovaly, tedy Kleindeutschland („Maloněmecko“) a Großdeutschland („Velkoněmecko“). Obě hnutí ovšem byla součástí sílícího německého nacionalismu a oba proudy měly společný základ v tehdejších snahách o vytvoření jednotného národního státu s obyvatelstvem stejného jazyka a etnicity, podobně jako v případě sjednocení Itálie pod žezlem savojské dynastie či srbského povstání proti Turkům.

Historie

V letech 1815 až 1866 existovalo v rámci Německého spolku 37 nezávislých německojazyčných států.

V době studené války pojem „německá otázka“ zahrnoval také otázku rozdělení a znovusjednocení Německa.^[4]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku German Question na anglické Wikipedii.

↑ Robert D. Billinger (1991). Metternich and the German Question: States' Rights and Federal Duties, 1820–1834. University of Delaware Press.
↑ Dějepis na dlani - Helena Kohoutková, Martina Komsová, Nakladatelství Rubico, ISBN 80-07-01211-7
↑ Dějepis pro střední odborné školy - P. Čornej, I. Čornejová, F. Parkan, M. Kudrys, Nakladatelství SPN, 2002, ISBN 80-7235-194-X
↑ BLUMENAU, Bernhard. German Foreign Policy and the ‘German Problem’ During and After the Cold War: Changes and Continuities.. B. Blumenau, J. Hanhimäki, B. Zanchetta: New Perspectives on the End of the Cold War: Unexpected Transformations?. 2018, s. 93, 95-102.

Externí odkazy

Mapy revolucí v Německu a evropských zemích v roce 1848-49 a německé sjednocení (omniatlas.com)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Robert D. Billinger (1991). Metternich and the German Question: States' Rights and Federal Duties, 1820–1834. University of Delaware Press.

[2] Dějepis na dlani - Helena Kohoutková, Martina Komsová, Nakladatelství Rubico, ISBN 80-07-01211-7

[3] Dějepis pro střední odborné školy - P. Čornej, I. Čornejová, F. Parkan, M. Kudrys, Nakladatelství SPN, 2002, ISBN 80-7235-194-X

[4] BLUMENAU, Bernhard. German Foreign Policy and the ‘German Problem’ During and After the Cold War: Changes and Continuities.. B. Blumenau, J. Hanhimäki, B. Zanchetta: New Perspectives on the End of the Cold War: Unexpected Transformations?. 2018, s. 93, 95-102.

[1]

[2]

[3]

[4]