Otevřít hlavní menu

Všechov

část obce Tábor v okrese Tábor

Všechov (německy Wschekow) je jednou z 15 místních částí města Tábor. Nachází se západně od Tábora, podél silnice číslo 19 (směr Písek, Rožmitál pod Třemšínem), 2,8 km od mimoúrovňové křižovatky silnic č.19 a 603 na severním okraji Tábora. V roce 2011 zde trvale žilo 28 obyvatel.[1] Všechov těsně sousedí s místní částí Zahrádka. Má PSČ 391 31 a 15 domů.

Všechov
Statek čp. 16
Statek čp. 16
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 28 (2011)
Domů 15
Lokalita
PSČ 391 31
Obec Tábor
Okres Tábor
Katastrální území Klokoty
Zeměpisné souřadnice
Všechov
Všechov
Další údaje
Kód části obce 66524
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

500 m severně od Všechova je často využívané letiště (dříve vojenské) pro sportovní létání a různé akce (např. Mistrovství ČR leteckých modelářů 2006; moto a auto srazy).

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1433.[2] Vesnice patřila rodu Rožmberků, v roce 1437 byla postoupena dědičně městu Tábor. Zdá se ovšem, že Rožmberkové zde měli i nadále značný vliv, neboť v roce 1488 se píše, že Vok II. z Rožmberka[3]…zastavil na vsi platy Elišce z Poříčí, neznámo však jakým právem.“ Z nejstarších usedlých selských rodů se připomínají rodina Fluskova (1712), Vojtova a Samcova (1744), které zde doposud žijí.

Ottův slovník naučný (z roku 1908) uvádí: „Všechov – ves v Čechách, hejtm.,farnost a pošta Tábor. V r. 1900 - 13 stavení, 86 obyvatel“.

PamětihodnostiEditovat

  • Zvonička

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

Reference a poznámkyEditovat

  1. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 218. 
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 268. 
  3. „… na sklonku 15. stol. rožmberské panství bylo schopno rozvinout novou hospodářskou politiku. Vok II. z Rožmberka, který dlouhá léta trvale přebýval v Třeboni, se např. r. 1480 postaral, aby král povolil městu trh na den sv. Jakuba a Filipa…“ (úryvek ze stránek informačního serveru Třeboňska)

LiteraturaEditovat

  • Augusta, Pavel / Hana Klínková „Tábor. Kniha o městě“, Praha 2001.
  • Cikhart, Roman: „Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný“, Tábor 1921.
  • Informační server Třeboňska

Externí odkazyEditovat