Vápenka v Háji u Loučné pod Klínovcem

přírodní památka v Česku

Vápenka v Háji u Loučné pod Klínovcem je přírodní památka v Krušných horách. Nachází se severovýchodně od Háje ve správním území města Loučná pod KlínovcemÚsteckém krajiokrese Chomutov. Předmětem ochrany jsou stanoviště ovlivněné historickou těžbou a zpracováním vápence v okolí zříceniny bývalé vápenky, na kterých se vyskytují vzácné druhy rostlin a hub.

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Vápenka v Háji u Loučné pod Klínovcem
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Vyhlášení24. února 2024
VyhlásilKrajský úřad Ústeckého kraje
Rozloha8,37 ha[1]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresChomutov
UmístěníHáj
Souřadnice
Vápenka v Háji u Loučné pod Klínovcem
Vápenka v Háji u Loučné pod Klínovcem
Další informace
Kód6261
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Historie

editovat
 
Zřícenina vápenky

Charakter chráněného území je ovlivněn existencí historické vápenky, kterou okolo poloviny devatenáctého století založili tehdejší majitelé panství Buquoyové. Ve vápence se zpracovával mimo jiné dolomitický vápenec z přilehlého lomu, který byl v provozu do poloviny dvacátých let dvacátého století.[2] Ještě okolo poloviny dvacátého století byla velká část okolního území bezlesá, ale po ukončení těžby začal prostor zarůstat smrkem ztepilým a okolo roku 1990 byl samotný lom zalesněn smrkem pichlavým.[3] V některých částech lesa byl v rámci zalesňování shrnut půdní profil a vysázen nepůvodní smrk pichlavý a modřín opadavý. Do osmdesátých let dvacátého století v lomu a podél potoka probíhala pastva ovcí.[4]

Chráněné území vyhlásil Krajský úřad kraje v kategorii přírodní památka s účinností od 24. února 2024.[5]

Přírodní poměry

editovat

Přírodní památka s rozlohou 8,37 hektaru leží v Krušných horách. Nachází se v katastrálním území Háj u Loučné pod Klínovcem v okrese Chomutov.[5] Geologické podloží tvoří dvojslídný až muskovitický svor a dolomitický vápenec. Na těchto horninách se vyvinuly glejové a rašeliništní půdy. V geomorfologickém členění Česka přírodní památka leží v Krušných horách, přesněji v podcelku Klínovecká hornatina a okrsku Jáchymovská hornatina.[6] Územím protéká potok Černá voda, který se v německé osadě Schmalzgrube vlévá do Přísečnice.[7] Negativně se projevuje soustava odvodňovacích kanálů, které způsobují snižování hladiny podzemní vody.[4]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se přírodní památka nachází v chladné oblasti CH6, charakteristické krátkým létem, dlouhou zimou a dlouhým přechodným obdobím.[6] Jsou pro ni typické průměrné teploty −4 až −5 °C v lednu a 14–15 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 1000–1200 milimetrů, sníh zde leží 120–140 dní v roce. Mrazových dnů bývá 140–160, zatímco letních dnů jen deset až třicet.[8]

Významným druhem rostlin v chráněném území je kriticky ohrožený hořeček nahořklý pravý (Gentianella amarella subsp. amarella), který roste v počtu několika set jedinců na zarůstající lesní cestě a přilehlém svahu. V podobném biotopu a na dně lomu roste hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum). Na dně lomu se kromě ní vyskytuje také pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), jednokvítek velekvětý (Moneses uniflora) nebo kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens) a v minulosti také prstnatec plamatý (Dactylorhiza maculata) a tolije bahenní (Parnassia palustris). K dalším významnějším druhům ve stinných smrčinách patří hnilák lysý (Monotropa hypophegea) a korálice trojklaná (Corallorhiza trifida).[9]

V přírodní památce se vzácně vyskytuje několik kriticky ohrožených druhů hub. Patří k nim límcovka natřená (Stropharia inuncta), plesňák karafiátový (Thelephora caryophyllea), voskovička černotečkovaná (Camarophyllopsis atropuncta) a voskovka hořká (Hygrocybe mucronella). Kromě nich v území roste helmovka dvojvonná (Mycena diosma), chřapáč lesní (Wynnella silvicola), jazourek srstnatý (Trichoglossum hirsutum), ušíčko černé (Pseudoplectania nigrella) a závojenka plavozelenavá (Entoloma incanum).[10]

Z bezobratlých živočichů se po celém území vyskytují zástupci čmeláků (Bombus) a mravenců rodu Formica. Pozorována byla kriticky ohrožená zmije obecná (Vipera berus) a v počtu desítek jedinců silně ohrožená ještěrka živorodá (Zootoca vivipara).[9]

Ochrana přírody

editovat

Předmětem ochrany jsou historickou těžbou a zpracováním vápence podmíněná stanoviště[11] a konkrétní druhy rostlin (hadilka obecná, hnilák lysý, hořeček nahořklý pravý, jednokvítek velekvětý, korálice trojklaná, pětiprstka žežulník) a hub (chřapáč lesní, límcovka natřená, plesňák karafiátový, voskovička černotečkovaná a voskovka hořká).[12] Cílem ochrany je uchování životaschopných populací a zachování nebo zlepšení podmínek jejich biotopů.[12]

Přístup

editovat

Přírodní památkou vede zeleně značená turistická trasa v úseku mezi Hájem a Kovářskou.[7]

Reference

editovat
  1. Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody. Dostupné online. [cit. 2024-05-25].
  2. Plán péče o přírodní památku Vápenka v Háji u Loučné pod Klínovcem na období 2024–2033 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny, 2024-03-25 [cit. 2024-05-26]. S. 12. Dále jen Plán péče (2024–2033). Dostupné online. 
  3. Plán péče (2024–2033), s. 10.
  4. a b Plán péče (2024–2033), s. 11.
  5. a b Vápenka v Háji u Loučné pod Klínovcem [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2024-05-26]. Dostupné online. 
  6. a b Plán péče (2024–2033), s. 7.
  7. a b Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2024-05-26]. Dostupné online. 
  8. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  9. a b Plán péče (2024–2033), s. 8.
  10. Plán péče (2024–2033), s. 9.
  11. Plán péče (2024–2033), s. 5.
  12. a b Plán péče (2024–2033), s. 6.