Václav Holub
Václav Holub (8. srpna 1909 Hodonín u Vimperka[1] – 10. května 2004 Londýn[2]) byl český a československý politik Československé sociální demokracie, poválečný poslanec Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění. Po únorovém převratu žil v exilu.
| Václav Holub | |
|---|---|
| Poslanec Prozatímního NS | |
| Ve funkci: 1945 – 1946 | |
| Poslanec Ústavodárného NS | |
| Ve funkci: 1946 – 1948 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | ČSDSD NSP Národní souručenství ČSSD |
| Narození | 8. srpna 1909 Hodonín u Vimperka  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 10. května 2004 (ve věku 94 let) Londýn  Spojené království |
| Národnost | Češi |
| Profese | spisovatel, novinář a politik |
| Ocenění | Medaile Za zásluhy _BAR.svg){kind=small} I. stupeň (1998) |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie
editovatVyučil se zedníkem. V letech 1926–1930 absolvoval stavební průmyslovou školu ve Volyni. V letech 1924–1930 pracoval jako sezónní stavební dělník v Košicích, během 30. let pak byl stavbyvedoucím na různých místech Slovenska a Podkarpatské Rusi. V letech 1934–1938 zastával post technického úředníka na radnici v Košicích. Od mládí se politicky angažoval. Od roku 1923 byl členem sociální demokracie. V letech 1934–1938 byl místopředsedou Ústředí sociálně demokratické mládeže a v letech 1938–1939 patřil k předákům mládežnické organizace nově ustavené Národní strany práce. Byl aktivní v Národním hnutí pracující mládeže a v letech 1939–1940 zastával post generálního tajemníka mládeže při Národním souručenství. Za protektorátu byl aktivní v domácím odboji. Mezi lednem a březnem 1940 se skrýval před zatčením a pak unikl spolu s Václavem Majerem do exilu. Přes Slovensko a Maďarsko se dostal na západ. V letech 1940–1945 sloužil v československé zahraniční armádě ve Francii a Velké Británii. Byla mu udělena četná československá, francouzská a britská státní vyznamenání. Přispíval do vysílání BBC. V březnu 1945 byl jedním z delegátů sociálních demokratů na moskevských jednáních, jejichž výsledkem byl Košický vládní program.[3]
Po návratu do ČSR se opět politicky angažoval. Od dubna do června roku 1945 zastával post generálního tajemníka sociální demokracie a v letech 1945–1948 byl členem ústředního výkonného výboru strany.[3] V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za ČSSD. Poslancem byl do parlamentních voleb v roce 1946. Po nich se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, opět za sociální demokraty. Zde zasedal formálně až do voleb do Národního shromáždění roku 1948.[4][5] Byl aktivní v organizacích sdružujících bývalé zahraniční československé vojáky.[3]
V rámci ČSSD patřil ke křídlu, které odmítalo její sbližování s Komunistickou stranou Československa a oponovalo Zdeňku Fierlingerovi. Byl spojencem Václava Majera a podpořil jeho postup během vládní krize v únoru 1948. Po únorovém převratu v roce 1948 byl vyloučen z ČSSD (tu již nyní ovládalo prokomunistické křídlo). V březnu 1948 emigroval. Přesídlil do Londýna. Stal se administrativním ředitelem textilního podniku a politicky se angažoval v exilové sociální demokracii. V ní zastával od května 1948 post člena představenstva v letech 1950–1969 generálního tajemníka (počátkem roku 1969 odstoupil, podle jiného pramene až roku 1970). V letech 1950–1964 vydával a redigoval časopis Demokracie a socialismus. Zastupoval exilovou Československou sociální demokracii v mezinárodních organizacích středolevých stran (Socialistická internacionála, Socialistická unie střední a východní Evropy). Byl předsedou oblastní organizace Rady svobodného Československa ve Velké Británii. V roce 1958 se mu podařilo díky kontaktům s politiky z Labour Party ovlivnit návštěvu sovětského vůdce Nikity Sergejeviče Chruščova ve Velké Británii. Chruščov musel čelit tomu, že labourističtí poslanci v parlamentu přečetli seznam vězněných československých sociálních demokratů. Sovětský předák pak spěšně opustil schůzku s britskými politiky. V roce 1990 se Holub účastnil obnovovacího sjezdu ČSSD v Praze. Roku 1991 byl v Československu povýšen do hodnosti plukovníka ve výslužbě.[3][6]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Václava Holuba farnost Zdíkovec
- ↑ Václav Holub [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Holub, Václav [online]. csds.cz [cit. 2011-12-21]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-21]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-04.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938–2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1338–1340.
Externí odkazy
editovat- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Holub
- Václav Holub v parlamentu
